ČERNÝ Ludvík 28.11.1922-21.9.1988: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Ludvík_28.11.1922-21.9.1988) |
|||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČERNÝ, Ludvík''', ''* 28. 11. 1922 Brno, † 21. 9. 1988 Brno, zvěrolékař, pedagog, odborný spisovatel'' | ||
− | + | Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval 1941 na gymnáziu | |
+ | v Brně. Za německé okupace pracoval jako figurant na obecním | ||
+ | úřadě v Líšni u Brna (dnes Brno-Líšeň) a pak jako kontrolor | ||
+ | užitkovosti skotu ve Svazu chovatelů hospodářských | ||
+ | zvířat v Brně. 1945–49 studoval na Vysoké škole veterinární | ||
+ | (dnes Veterinární a farmaceutická univerzita) v Brně. Tam | ||
+ | byl 1950 promován titulem MVDr. a od 1949 působil jako | ||
+ | odborný asistent. 1956 byl jmenován docentem zoohygieny | ||
+ | a 1966 mimořádným profesorem mikrobiologie. Na škole | ||
+ | spoluzaložil a vedl samostatný Ústav zoohygieny (1952–61). | ||
+ | Pracoviště bylo začleněno do nově vytvořené katedry mikrobiologie | ||
+ | a zoohygieny, kterou do 1969 Č. vedl a postaral | ||
+ | se o vybavení pro potřeby imunogenetiky, dal pořídit elektronový | ||
+ | mikroskop a otevřít laboratoř pro výrobu fetálního | ||
+ | bovinního séra. 1956–61, kdy byla celá veterinární škola | ||
+ | fakultou VŠZ v Brně, pracoval jako prorektor pro vědeckovýzkumnou | ||
+ | činnost. Rozvíjel spolupráci s ČSAV, resortními | ||
+ | výzkumnými ústavy a Vysokou školou veterinární v Košicích | ||
+ | a zasahoval i do rozvoje školního zemědělského podniku | ||
+ | VŠZ. 1982 odešel do výslužby, ale ve veterinárním výzkumu | ||
+ | působil až do smrti. | ||
+ | |||
+ | Zaměřil se především na virologii, imunologii a imunogenetiku | ||
+ | hospodářských zvířat. Jako jeden z prvních studoval | ||
+ | imunitní děje v organismu na buněčné úrovni. Výsledky | ||
+ | práce s několika jeho spolupracovníky přispěly významně | ||
+ | mj. k odhalení podstaty leukózy skotu a staly se východiskem | ||
+ | pro zahájení ozdravovacích akcí ve velkochovech. Dále | ||
+ | s K. Jurmanovou stanovil počet chromozomů u kura, prasete | ||
+ | a skotu a metodiku zavedl do veterinární diagnostické laboratorní | ||
+ | praxe, jindy rozpracovával otázky celulární a kolostrální | ||
+ | imunity, zavedl detekci inkompletních protilátek u brucelózy | ||
+ | skotu, vylepšoval diagnostiku respiratorních chorob prasat | ||
+ | a propracoval metodu získávání krve na jatkách pro potřebu | ||
+ | buněčných kultur a využití v imunoprofylaxi a výživě zvířat. | ||
+ | Některé jeho objevy byly u nás uznány jako patenty a zlepšovací | ||
+ | návrhy. Publikoval několik učebních textů, odborných | ||
+ | článků (např. v periodikách ''Veterinární medicína'', ''Veterinářství'', | ||
+ | ''Folia veterinaria'' a ''Sborník VŠZ v Brně'') a recenzí. Vedle | ||
+ | toho pracoval jako tajemník veterinární sekce ČSAZV, vedoucí | ||
+ | sekce veterinární mikrobiologie při Mikrobiologické | ||
+ | společnosti ČSAV a člen komise proti SLAK (slintavce a kulhavce, | ||
+ | aphtae epizooticae). Za svou činnost obdržel 1960 pamětní | ||
+ | medaili k patnáctému výročí osvobození města Brna, | ||
+ | 1962 státní vyznamenání Za vynikající práci a 1977 Cenu | ||
+ | osvobození města Brna. Byl též uznávaným znalcem hudby | ||
+ | a literatury či pomologie. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' V. Dyk (ed.), Bibliografie vědeckých prací a monografií 1959–1965. Veterinární | ||
+ | fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně, 1966, s. 24n. (kde neúplný | ||
+ | soupis prací), výběr: Hygiena domácích zvířat. Část speciální, 1955 a 1958 | ||
+ | (s J. Menšíkem, dotisk), 1961 (s kol.); Vliv chřipkové infekce na růst a váhové | ||
+ | přírůstky prasat ve stanicích pro kontrolu výkrmnosti. Závěrečná zpráva | ||
+ | úkolu č. 41.01b, 1957 (s kol.); Hygiena domácích zvířat. Část obecná, 1958 | ||
+ | (s kol.); Veterinární mikrobiologie. III. Speciální mikrobiologie. Bakteriologie, | ||
+ | mykologie, virologie, 1965 (s kol.); Příprava cytotoxických bovinních | ||
+ | antisér vůči homologním lymfoidním buňkám. Etapa dílčího úkolu VII-5-4- | ||
+ | -9/b Studium antigenicity lymfocytů skotu, 1972 (s V. Abadžievovou a kol.); | ||
+ | Ultrastruktura lymfocytů krav při chronické lymfocytární leukóze, in: Československá | ||
+ | patologie 12, 1976, č. 3, s. 136n. (s I. Hajdu); Lower occurrence | ||
+ | of metaphases and increase in aneuploidity of lymphoid cell cultures in | ||
+ | chronic lymphocytic leukaemia in dairy cows, in: Scripta medica 49, 1976, | ||
+ | č. 6–7, s. 314 (s J. Havránkovou a L. Lojdou); Od neolitu až k dojnici roku | ||
+ | 2000. Dojnice pro 3. tisíciletí, 1986 (s K. Kahounem); Technologie krve | ||
+ | jatečných zvířat, 1990 (s J. Vrchlabským a kol.). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Tomeš 1, s. 206; J. Dražan, Prof. MVDr. L. Č. šedesátníkem, in: Veterinářství | ||
+ | 32, 1982, č. 12, s. 565. | ||
+ | |||
+ | Jiří Šindlář, Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 4. 12. 2016, 20:52
Ludvík ČERNÝ | |
Narození | 28.11.1922 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 21.9.1988 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 17- Veterinář |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44967 |
ČERNÝ, Ludvík, * 28. 11. 1922 Brno, † 21. 9. 1988 Brno, zvěrolékař, pedagog, odborný spisovatel
Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval 1941 na gymnáziu v Brně. Za německé okupace pracoval jako figurant na obecním úřadě v Líšni u Brna (dnes Brno-Líšeň) a pak jako kontrolor užitkovosti skotu ve Svazu chovatelů hospodářských zvířat v Brně. 1945–49 studoval na Vysoké škole veterinární (dnes Veterinární a farmaceutická univerzita) v Brně. Tam byl 1950 promován titulem MVDr. a od 1949 působil jako odborný asistent. 1956 byl jmenován docentem zoohygieny a 1966 mimořádným profesorem mikrobiologie. Na škole spoluzaložil a vedl samostatný Ústav zoohygieny (1952–61). Pracoviště bylo začleněno do nově vytvořené katedry mikrobiologie a zoohygieny, kterou do 1969 Č. vedl a postaral se o vybavení pro potřeby imunogenetiky, dal pořídit elektronový mikroskop a otevřít laboratoř pro výrobu fetálního bovinního séra. 1956–61, kdy byla celá veterinární škola fakultou VŠZ v Brně, pracoval jako prorektor pro vědeckovýzkumnou činnost. Rozvíjel spolupráci s ČSAV, resortními výzkumnými ústavy a Vysokou školou veterinární v Košicích a zasahoval i do rozvoje školního zemědělského podniku VŠZ. 1982 odešel do výslužby, ale ve veterinárním výzkumu působil až do smrti.
Zaměřil se především na virologii, imunologii a imunogenetiku hospodářských zvířat. Jako jeden z prvních studoval imunitní děje v organismu na buněčné úrovni. Výsledky práce s několika jeho spolupracovníky přispěly významně mj. k odhalení podstaty leukózy skotu a staly se východiskem pro zahájení ozdravovacích akcí ve velkochovech. Dále s K. Jurmanovou stanovil počet chromozomů u kura, prasete a skotu a metodiku zavedl do veterinární diagnostické laboratorní praxe, jindy rozpracovával otázky celulární a kolostrální imunity, zavedl detekci inkompletních protilátek u brucelózy skotu, vylepšoval diagnostiku respiratorních chorob prasat a propracoval metodu získávání krve na jatkách pro potřebu buněčných kultur a využití v imunoprofylaxi a výživě zvířat. Některé jeho objevy byly u nás uznány jako patenty a zlepšovací návrhy. Publikoval několik učebních textů, odborných článků (např. v periodikách Veterinární medicína, Veterinářství, Folia veterinaria a Sborník VŠZ v Brně) a recenzí. Vedle toho pracoval jako tajemník veterinární sekce ČSAZV, vedoucí sekce veterinární mikrobiologie při Mikrobiologické společnosti ČSAV a člen komise proti SLAK (slintavce a kulhavce, aphtae epizooticae). Za svou činnost obdržel 1960 pamětní medaili k patnáctému výročí osvobození města Brna, 1962 státní vyznamenání Za vynikající práci a 1977 Cenu osvobození města Brna. Byl též uznávaným znalcem hudby a literatury či pomologie.
D: V. Dyk (ed.), Bibliografie vědeckých prací a monografií 1959–1965. Veterinární fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně, 1966, s. 24n. (kde neúplný soupis prací), výběr: Hygiena domácích zvířat. Část speciální, 1955 a 1958 (s J. Menšíkem, dotisk), 1961 (s kol.); Vliv chřipkové infekce na růst a váhové přírůstky prasat ve stanicích pro kontrolu výkrmnosti. Závěrečná zpráva úkolu č. 41.01b, 1957 (s kol.); Hygiena domácích zvířat. Část obecná, 1958 (s kol.); Veterinární mikrobiologie. III. Speciální mikrobiologie. Bakteriologie, mykologie, virologie, 1965 (s kol.); Příprava cytotoxických bovinních antisér vůči homologním lymfoidním buňkám. Etapa dílčího úkolu VII-5-4- -9/b Studium antigenicity lymfocytů skotu, 1972 (s V. Abadžievovou a kol.); Ultrastruktura lymfocytů krav při chronické lymfocytární leukóze, in: Československá patologie 12, 1976, č. 3, s. 136n. (s I. Hajdu); Lower occurrence of metaphases and increase in aneuploidity of lymphoid cell cultures in chronic lymphocytic leukaemia in dairy cows, in: Scripta medica 49, 1976, č. 6–7, s. 314 (s J. Havránkovou a L. Lojdou); Od neolitu až k dojnici roku 2000. Dojnice pro 3. tisíciletí, 1986 (s K. Kahounem); Technologie krve jatečných zvířat, 1990 (s J. Vrchlabským a kol.).
L: Tomeš 1, s. 206; J. Dražan, Prof. MVDr. L. Č. šedesátníkem, in: Veterinářství 32, 1982, č. 12, s. 565.
Jiří Šindlář, Gustav Novotný