ČERNÝ Ludvík 28.11.1922-21.9.1988: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_Ludvík_28.11.1922-21.9.1988)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ludvík ČERNÝ
+
}}
 +
'''ČERNÝ, Ludvík''', ''* 28. 11. 1922 Brno, † 21. 9. 1988 Brno, zvěrolékař, pedagog, odborný spisovatel''
  
== Literatura ==
+
Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval 1941 na gymnáziu
 +
v Brně. Za německé okupace pracoval jako figurant na obecním
 +
úřadě v Líšni u Brna (dnes Brno-Líšeň) a pak jako kontrolor
 +
užitkovosti skotu ve Svazu chovatelů hospodářských
 +
zvířat v Brně. 1945–49 studoval na Vysoké škole veterinární
 +
(dnes Veterinární a farmaceutická univerzita) v Brně. Tam
 +
byl 1950 promován titulem MVDr. a od 1949 působil jako
 +
odborný asistent. 1956 byl jmenován docentem zoohygieny
 +
a 1966 mimořádným profesorem mikrobiologie. Na škole
 +
spoluzaložil a vedl samostatný Ústav zoohygieny (1952–61).
 +
Pracoviště bylo začleněno do nově vytvořené katedry mikrobiologie
 +
a zoohygieny, kterou do 1969 Č. vedl a postaral
 +
se o vybavení pro potřeby imunogenetiky, dal pořídit elektronový
 +
mikroskop a otevřít laboratoř pro výrobu fetálního
 +
bovinního séra. 1956–61, kdy byla celá veterinární škola
 +
fakultou VŠZ v Brně, pracoval jako prorektor pro vědeckovýzkumnou
 +
činnost. Rozvíjel spolupráci s ČSAV, resortními
 +
výzkumnými ústavy a Vysokou školou veterinární v Košicích
 +
a zasahoval i do rozvoje školního zemědělského podniku
 +
VŠZ. 1982 odešel do výslužby, ale ve veterinárním výzkumu
 +
působil až do smrti.
 +
 
 +
Zaměřil se především na virologii, imunologii a imunogenetiku
 +
hospodářských zvířat. Jako jeden z prvních studoval
 +
imunitní děje v organismu na buněčné úrovni. Výsledky
 +
práce s několika jeho spolupracovníky přispěly významně
 +
mj. k odhalení podstaty leukózy skotu a staly se východiskem
 +
pro zahájení ozdravovacích akcí ve velkochovech. Dále
 +
s K. Jurmanovou stanovil počet chromozomů u kura, prasete
 +
a skotu a metodiku zavedl do veterinární diagnostické laboratorní
 +
praxe, jindy rozpracovával otázky celulární a kolostrální
 +
imunity, zavedl detekci inkompletních protilátek u brucelózy
 +
skotu, vylepšoval diagnostiku respiratorních chorob prasat
 +
a propracoval metodu získávání krve na jatkách pro potřebu
 +
buněčných kultur a využití v imunoprofylaxi a výživě zvířat.
 +
Některé jeho objevy byly u nás uznány jako patenty a zlepšovací
 +
návrhy. Publikoval několik učebních textů, odborných
 +
článků (např. v periodikách ''Veterinární medicína'', ''Veterinářství'',
 +
''Folia veterinaria'' a ''Sborník VŠZ v Brně'') a recenzí. Vedle
 +
toho pracoval jako tajemník veterinární sekce ČSAZV, vedoucí
 +
sekce veterinární mikrobiologie při Mikrobiologické
 +
společnosti ČSAV a člen komise proti SLAK (slintavce a kulhavce,
 +
aphtae epizooticae). Za svou činnost obdržel 1960 pamětní
 +
medaili k patnáctému výročí osvobození města Brna,
 +
1962 státní vyznamenání Za vynikající práci a 1977 Cenu
 +
osvobození města Brna. Byl též uznávaným znalcem hudby
 +
a literatury či pomologie.
 +
 
 +
'''D:''' V. Dyk (ed.), Bibliografie vědeckých prací a monografií 1959–1965. Veterinární
 +
fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně, 1966, s. 24n. (kde neúplný
 +
soupis prací), výběr: Hygiena domácích zvířat. Část speciální, 1955 a 1958
 +
(s J. Menšíkem, dotisk), 1961 (s kol.); Vliv chřipkové infekce na růst a váhové
 +
přírůstky prasat ve stanicích pro kontrolu výkrmnosti. Závěrečná zpráva
 +
úkolu č. 41.01b, 1957 (s kol.); Hygiena domácích zvířat. Část obecná, 1958
 +
(s kol.); Veterinární mikrobiologie. III. Speciální mikrobiologie. Bakteriologie,
 +
mykologie, virologie, 1965 (s kol.); Příprava cytotoxických bovinních
 +
antisér vůči homologním lymfoidním buňkám. Etapa dílčího úkolu VII-5-4-
 +
-9/b Studium antigenicity lymfocytů skotu, 1972 (s V. Abadžievovou a kol.);
 +
Ultrastruktura lymfocytů krav při chronické lymfocytární leukóze, in: Československá
 +
patologie 12, 1976, č. 3, s. 136n. (s I. Hajdu); Lower occurrence
 +
of metaphases and increase in aneuploidity of lymphoid cell cultures in
 +
chronic lymphocytic leukaemia in dairy cows, in: Scripta medica 49, 1976,
 +
č. 6–7, s. 314 (s J. Havránkovou a L. Lojdou); Od neolitu až k dojnici roku
 +
2000. Dojnice pro 3. tisíciletí, 1986 (s K. Kahounem); Technologie krve
 +
jatečných zvířat, 1990 (s J. Vrchlabským a kol.).
 +
 
 +
'''L:''' Tomeš 1, s. 206; J. Dražan, Prof. MVDr. L. Č. šedesátníkem, in: Veterinářství
 +
32, 1982, č. 12, s. 565.
 +
 
 +
Jiří Šindlář, Gustav Novotný
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Verze z 4. 12. 2016, 19:52

Ludvík ČERNÝ
Narození 28.11.1922
Místo narození Brno
Úmrtí 21.9.1988
Místo úmrtí Brno
Povolání 17- Veterinář

ČERNÝ, Ludvík, * 28. 11. 1922 Brno, † 21. 9. 1988 Brno, zvěrolékař, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval 1941 na gymnáziu v Brně. Za německé okupace pracoval jako figurant na obecním úřadě v Líšni u Brna (dnes Brno-Líšeň) a pak jako kontrolor užitkovosti skotu ve Svazu chovatelů hospodářských zvířat v Brně. 1945–49 studoval na Vysoké škole veterinární (dnes Veterinární a farmaceutická univerzita) v Brně. Tam byl 1950 promován titulem MVDr. a od 1949 působil jako odborný asistent. 1956 byl jmenován docentem zoohygieny a 1966 mimořádným profesorem mikrobiologie. Na škole spoluzaložil a vedl samostatný Ústav zoohygieny (1952–61). Pracoviště bylo začleněno do nově vytvořené katedry mikrobiologie a zoohygieny, kterou do 1969 Č. vedl a postaral se o vybavení pro potřeby imunogenetiky, dal pořídit elektronový mikroskop a otevřít laboratoř pro výrobu fetálního bovinního séra. 1956–61, kdy byla celá veterinární škola fakultou VŠZ v Brně, pracoval jako prorektor pro vědeckovýzkumnou činnost. Rozvíjel spolupráci s ČSAV, resortními výzkumnými ústavy a Vysokou školou veterinární v Košicích a zasahoval i do rozvoje školního zemědělského podniku VŠZ. 1982 odešel do výslužby, ale ve veterinárním výzkumu působil až do smrti.

Zaměřil se především na virologii, imunologii a imunogenetiku hospodářských zvířat. Jako jeden z prvních studoval imunitní děje v organismu na buněčné úrovni. Výsledky práce s několika jeho spolupracovníky přispěly významně mj. k odhalení podstaty leukózy skotu a staly se východiskem pro zahájení ozdravovacích akcí ve velkochovech. Dále s K. Jurmanovou stanovil počet chromozomů u kura, prasete a skotu a metodiku zavedl do veterinární diagnostické laboratorní praxe, jindy rozpracovával otázky celulární a kolostrální imunity, zavedl detekci inkompletních protilátek u brucelózy skotu, vylepšoval diagnostiku respiratorních chorob prasat a propracoval metodu získávání krve na jatkách pro potřebu buněčných kultur a využití v imunoprofylaxi a výživě zvířat. Některé jeho objevy byly u nás uznány jako patenty a zlepšovací návrhy. Publikoval několik učebních textů, odborných článků (např. v periodikách Veterinární medicína, Veterinářství, Folia veterinaria a Sborník VŠZ v Brně) a recenzí. Vedle toho pracoval jako tajemník veterinární sekce ČSAZV, vedoucí sekce veterinární mikrobiologie při Mikrobiologické společnosti ČSAV a člen komise proti SLAK (slintavce a kulhavce, aphtae epizooticae). Za svou činnost obdržel 1960 pamětní medaili k patnáctému výročí osvobození města Brna, 1962 státní vyznamenání Za vynikající práci a 1977 Cenu osvobození města Brna. Byl též uznávaným znalcem hudby a literatury či pomologie.

D: V. Dyk (ed.), Bibliografie vědeckých prací a monografií 1959–1965. Veterinární fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně, 1966, s. 24n. (kde neúplný soupis prací), výběr: Hygiena domácích zvířat. Část speciální, 1955 a 1958 (s J. Menšíkem, dotisk), 1961 (s kol.); Vliv chřipkové infekce na růst a váhové přírůstky prasat ve stanicích pro kontrolu výkrmnosti. Závěrečná zpráva úkolu č. 41.01b, 1957 (s kol.); Hygiena domácích zvířat. Část obecná, 1958 (s kol.); Veterinární mikrobiologie. III. Speciální mikrobiologie. Bakteriologie, mykologie, virologie, 1965 (s kol.); Příprava cytotoxických bovinních antisér vůči homologním lymfoidním buňkám. Etapa dílčího úkolu VII-5-4- -9/b Studium antigenicity lymfocytů skotu, 1972 (s V. Abadžievovou a kol.); Ultrastruktura lymfocytů krav při chronické lymfocytární leukóze, in: Československá patologie 12, 1976, č. 3, s. 136n. (s I. Hajdu); Lower occurrence of metaphases and increase in aneuploidity of lymphoid cell cultures in chronic lymphocytic leukaemia in dairy cows, in: Scripta medica 49, 1976, č. 6–7, s. 314 (s J. Havránkovou a L. Lojdou); Od neolitu až k dojnici roku 2000. Dojnice pro 3. tisíciletí, 1986 (s K. Kahounem); Technologie krve jatečných zvířat, 1990 (s J. Vrchlabským a kol.).

L: Tomeš 1, s. 206; J. Dražan, Prof. MVDr. L. Č. šedesátníkem, in: Veterinářství 32, 1982, č. 12, s. 565.

Jiří Šindlář, Gustav Novotný