ČERNÝ Miroslav 14.6.1926-16.10.1987

Z Personal
Miroslav ČERNÝ
Narození 14.6.1926
Místo narození Srby u Kladna
Úmrtí 16.10.1987
Místo úmrtí Brno
Povolání

28- Strojař nebo elektrotechnik

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84167

ČERNÝ, Miroslav, * 14. 6. 1926 Srby u Kladna, † 16. 10. 1987 Brno, elektrotechnik, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny elektromontéra a později technického úředníka Rozvodných podniků Ostrava. Obecnou školu absolvoval v Ostravě, kde studoval i na reálném gymnáziu a 1945 maturoval. 1950 ukončil studia na tehdejším odboru strojního inženýrství a elektroinženýrství Vysoké školy technické Dra Edvarda Beneše v Brně. 1950 se oženil s Miluší Bártečkovou, s níž měl jednoho syna, který se stal lékařem. Po studiích působil krátce jako odborný pracovník ve Výzkumném ústavu energetickém v Brně. 1951 se stal asistentem a pak odborným asistentem na tehdejší Vojenské technické akademii Antonína Zápotockého v Brně. 1958 přešel jako asistent na katedru elektroenergetiky Elektrotechnické fakulty VUT. 1963 obhájil kandidátskou disertační práci s názvem Mechanické a elektrické kaskády s polovodičovými usměrňovači a 1965 byl jmenován docentem pro obor elektrické pohony. 1966–68 přednášel na Vysoké škole technické v egyptské Káhiře. Na brněnské škole byl 1979 jmenován mimořádným profesorem. Od 1981 vedl katedru elektroenergetiky, jež se později nazývala katedra elektrických pohonů a výkonové elektroniky, a zasloužil se o její rozvoj. Navrhl osnovu předmětů pro nové studijní zaměření. Sepsal a vydal několik skript používaných k výuce na vysokých školách v ČSSR, byl i spoluautorem celostátní učebnice Elektrické pohony (1987). Organizoval též postgraduální studium a výchovu aspirantů. Vypracoval se v uznávaného odborníka v oboru elektrických pohonů. Spolupracoval s ČSAV na řešení úkolů základního výzkumu z oblasti střídavých regulačních pohonů a s Výzkumným ústavem elektrických strojů v Brně, Elektrotechnickým výzkumným a projektovým ústavem v Nové Dubnici na Slovensku, Moravskými elektrotechnickými závody v Brně a s Vítkovickými železárnami v Ostravě na dílčích úkolech aplikovaného výzkumu. Výsledky vědeckovýzkumné práce publikoval hlavně v odborných časopisech. Kolektivní publikace Technika elektrických pohonů (1983) a Číslicová regulace elektrických pohonů (1984), na nichž se Č. významně podílel, získaly cenu České matice technické a Státního nakladatelství technické literatury. Předsedal komisi pro obhajoby kandidátských disertačních prací, zasedal v oborových radách několika výzkumných ústavů a podniků, ústřední oborové skupině pro elektrické pohony při ústředním výboru ČSVTS a ve vědecké radě tehdejší Fakulty elektrotechnické VUT. Obdržel stříbrnou medaili VUT, bronzovou medaili Vysoké školy dopravní v Žilině a titul zasloužilý učitel. Byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

D: Elektrické regulační pohony, 1975; Elektrické pohony 2, 4. doplněné vyd., 1981; Technika elektrických pohonů. Vysokoškolská příručka pro vysoké školy technického směru, 1983 (L. Kule a kol.); Elektrické pohony, 1984; Číslicová regulace elektrických pohonů, 1984 (s J. Šubrtem a K. Kreysou); Elektrické pohony, 2. vyd., 1986 (skriptum VUT); Elektrické pohony, 1987 (se Z. Cahou); Elektrické pohony, 1990 (s týmž).

L: E. Kubásková, Kdy zemřeli…? 1, 1994, s. 47; Tomeš 1, s. 206; J. Brzobohatý, Zemřel prof. Ing. M. Č., CSc., in: Elektrotechnický obzor 77, 1988, s. 125.

P: Archiv VUT Brno, Osobní spisy zaměstnanců, M. Č., kart. Č 7.

Renata Krejčí, Pavlína Němčíková, Gustav Novotný