ČERNÝ Václav 14.7.1862-17.12.1941: Porovnání verzí

Z Personal
(ČERNÝ_Václav_14.7.1862-17.12.1941)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.7.1862
 
| datum narození = 14.7.1862
| místo narození =  
+
| místo narození = Pohoří u Opočna
 
| datum úmrtí = 17.12.1941
 
| datum úmrtí = 17.12.1941
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Náchod
| povolání = 64- Překladatel
+
| povolání = 64- Překladatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav ČERNÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 47-48
 +
}}
 +
'''ČERNÝ, Václav''', ''* 14. 7. 1862 Pohoří u Opočna, † 17. 12. 1941 Náchod, překladatel, pedagog''
 +
 
 +
Narodil se v katolické rodině chalupníka. Jméno Vácslav Č.
 +
dostal po otci. Z místního chalupnického rodu pocházela
 +
i matka Kateřina, roz. Pumrová. Od 1874 studoval na klasickém
 +
gymnáziu v Hradci Králové (maturita 1881). Pak
 +
odešel do Prahy na filozofickou fakultu, kde byl do 1884 posluchačem
 +
oborů čeština a francouzština. Současně od 1883
 +
navštěvoval kněžský seminář v Hradci Králové (do 1885). Stal
 +
se učitelem. 1886–1928 působil na různých místech, jako
 +
řídící učitel v Machově, Náchodě, Rtyni, Bačetíně, Slavětíně,
 +
Žďárkách, Jizbici, Zliči a v České Čermné. S J. Smrtkou
 +
a se svým spolužákem z gymnázia, spisovatelem a učitelem
 +
J. Petrem, se stal spoluzakladatelem literárního kroužku Učitelské
 +
jednoty v Polici nad Metují. Jeho nejvýznačnějším působištěm
 +
byl Náchod. I tam se zapojil do kulturně osvětového
 +
života, patřil k představitelům pokrokové inteligence města,
 +
podílel se na práci Učitelské jednoty Komenský a redigoval
 +
reprezentativní sborník ''Božena Němcová 1820–1862'' (1912),
 +
který jednota vydala k padesátiletému výročí spisovatelčiny
 +
smrti. Do sborníku Č. soustředil jak svá dosavadní objevná
 +
bádání o jejím rodopisu z vídeňských a kladských matrik, tak
 +
příspěvky význačných dobových badatelů (M. Hýska, J. Voborníka,
 +
A. Pražáka, A. Nováka aj.). 1919–21 se Č. angažoval
 +
při jednáních o připojení českých částí Kladska k československému
 +
státu.
 +
 
 +
O literaturu se zajímal od pražských studií. Spolu s L. Šebkem-
 +
Ariettem překládal tehdy díla soudobých francouzských
 +
básníků, zejména André Theurieta (''Lesní stezka'', 1884)
 +
a Françoise Coppéea (''Z malého světa'', 1885), zachycující žánrové
 +
obrázky z přírody, venkova i města. Později (již sám) překládal
 +
francouzskou vesnickou a realistickou prózu (George
 +
Sandová, ''Malá Fadetka'', b. d., Gustave Flaubert, ''Prosté srdce''
 +
– časopisecky) a odbornou pedagogickou, mravovědnou
 +
a populárně-filozofickou literaturu (Paul Janet, ''Rodina, čtení''
 +
''o praktické mravovědě'', 1902, Georges Renard, ''Má-li člověk''
 +
''svobodnou vůli?'', 1908, J. M. Guyau aj.). Přispíval do řady dobových
 +
periodik, v ''Otavanu'' 1921 publikoval článek o F. L.
 +
Čelakovském a J. V. Plánkovi. Po smrti F. Bílého převzal vydávání
 +
souborné korespondence F. L. Čelakovského, jemuž
 +
se věnoval po celou první polovinu třicátých let (''Korespondence''
 +
''a zápisky Frant. Ladislava Čelakovského'', 1933, 1935). Kromě
 +
toho redigoval pro České menšinové knihkupectví a nakladatelství
 +
Josefa Krbala v České Čermné i první dva svazky
 +
''Sebraných spisů Josefa Šíra''. Č. syn Václav Č. (1905–1987)
 +
se stal významným českým literárním historikem a kritikem.
 +
 
 +
'''L:''' LČL 1, s. 454–455 (chybné datum narození opraveno v LČL 3/2, s. 1402);
 +
Literární Hradec Králové, 1994 (ed. J. Benýšková – F. Vích), s. 21.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Zámrsk, matrika narozených f. ú.
 +
Opočno, sign. 120-3861, fol. 218.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/95364 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
Řádka 16: Řádka 74:
  
 
[[Kategorie:1862]]
 
[[Kategorie:1862]]
 +
[[Kategorie:Pohoří]]
 
[[Kategorie:1941]]
 
[[Kategorie:1941]]
 +
[[Kategorie:Náchod]]

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 14:36

Václav ČERNÝ
Narození 14.7.1862
Místo narození Pohoří u Opočna
Úmrtí 17.12.1941
Místo úmrtí Náchod
Povolání 64- Překladatel
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 47-48
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44990

ČERNÝ, Václav, * 14. 7. 1862 Pohoří u Opočna, † 17. 12. 1941 Náchod, překladatel, pedagog

Narodil se v katolické rodině chalupníka. Jméno Vácslav Č. dostal po otci. Z místního chalupnického rodu pocházela i matka Kateřina, roz. Pumrová. Od 1874 studoval na klasickém gymnáziu v Hradci Králové (maturita 1881). Pak odešel do Prahy na filozofickou fakultu, kde byl do 1884 posluchačem oborů čeština a francouzština. Současně od 1883 navštěvoval kněžský seminář v Hradci Králové (do 1885). Stal se učitelem. 1886–1928 působil na různých místech, jako řídící učitel v Machově, Náchodě, Rtyni, Bačetíně, Slavětíně, Žďárkách, Jizbici, Zliči a v České Čermné. S J. Smrtkou a se svým spolužákem z gymnázia, spisovatelem a učitelem J. Petrem, se stal spoluzakladatelem literárního kroužku Učitelské jednoty v Polici nad Metují. Jeho nejvýznačnějším působištěm byl Náchod. I tam se zapojil do kulturně osvětového života, patřil k představitelům pokrokové inteligence města, podílel se na práci Učitelské jednoty Komenský a redigoval reprezentativní sborník Božena Němcová 1820–1862 (1912), který jednota vydala k padesátiletému výročí spisovatelčiny smrti. Do sborníku Č. soustředil jak svá dosavadní objevná bádání o jejím rodopisu z vídeňských a kladských matrik, tak příspěvky význačných dobových badatelů (M. Hýska, J. Voborníka, A. Pražáka, A. Nováka aj.). 1919–21 se Č. angažoval při jednáních o připojení českých částí Kladska k československému státu.

O literaturu se zajímal od pražských studií. Spolu s L. Šebkem- Ariettem překládal tehdy díla soudobých francouzských básníků, zejména André Theurieta (Lesní stezka, 1884) a Françoise Coppéea (Z malého světa, 1885), zachycující žánrové obrázky z přírody, venkova i města. Později (již sám) překládal francouzskou vesnickou a realistickou prózu (George Sandová, Malá Fadetka, b. d., Gustave Flaubert, Prosté srdce – časopisecky) a odbornou pedagogickou, mravovědnou a populárně-filozofickou literaturu (Paul Janet, Rodina, čtení o praktické mravovědě, 1902, Georges Renard, Má-li člověk svobodnou vůli?, 1908, J. M. Guyau aj.). Přispíval do řady dobových periodik, v Otavanu 1921 publikoval článek o F. L. Čelakovském a J. V. Plánkovi. Po smrti F. Bílého převzal vydávání souborné korespondence F. L. Čelakovského, jemuž se věnoval po celou první polovinu třicátých let (Korespondence a zápisky Frant. Ladislava Čelakovského, 1933, 1935). Kromě toho redigoval pro České menšinové knihkupectví a nakladatelství Josefa Krbala v České Čermné i první dva svazky Sebraných spisů Josefa Šíra. Č. syn Václav Č. (1905–1987) se stal významným českým literárním historikem a kritikem.

L: LČL 1, s. 454–455 (chybné datum narození opraveno v LČL 3/2, s. 1402); Literární Hradec Králové, 1994 (ed. J. Benýšková – F. Vích), s. 21.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Zámrsk, matrika narozených f. ú. Opočno, sign. 120-3861, fol. 218.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová