Biografický slovník
ČERNOCH Jiří ?-1684: Porovnání verzí
(ČERNOCH_(Cžernoch)_Jiří_0.0.0-0.0.1684) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Jiří ČERNOCH | + | | jméno = Jiří ČERNOCH |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 1684 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 17 |
| + | }} | ||
| + | '''ČERNOCH, Jiří''' ''(též CŽERNOCH), * ?, † 1684 Praha, tiskař'' | ||
| + | |||
| + | Jeho profesionální dráha započala v pražské Tiskárně jezuitské. | ||
| + | Tam se pravděpodobně vyučil, už před 1650 získal | ||
| + | postulát a na zkušenou odešel do Vídně. Nejpozději 1656 | ||
| + | se vrátil a jako tovaryš byl v souvislosti s krátkodobým uzavřením | ||
| + | jezuitské dílny zatčen. Posléze se stal u jezuitů faktorem | ||
| + | (zcela jistě 1665–68). Po odchodu z pražského Klementina | ||
| + | otevřel 1672 vlastní tiskárnu, kterou provozoval | ||
| + | až do konce života. Hojně v ní využíval edičních zkušeností | ||
| + | klementinských zaměstnavatelů a s jejich vědomím či tajně | ||
| + | si půjčoval ilustrační materiál Tiskárny jezuitské. Kmenovými | ||
| + | autory Č. živnosti se stali strahovský opat Jeroným Hirnhaim, | ||
| + | např. ''S. Norberti archiepiscopi Magdeburgensis … sermo'' | ||
| + | (1676), právník Jan Kryštof Schambogen, např. ''Lectiones'' | ||
| + | ''publicae in d. libros Justiniani institutionum juris IV'' (1676) | ||
| + | a také B. Balbín. Č. vytiskl jeho učebnici rétoriky ''Quesita'' | ||
| + | ''oratoria'' (1677) a počáteční čtyři knihy první dekády obsáhlého | ||
| + | vlastivědného projektu ''Miscellanea historica Regni Bohemiae'' | ||
| + | (1679–88), kam na rub titulního listu první knihy | ||
| + | umístil stylizovanou mapu Čech s panoramatem Prahy a českým | ||
| + | lvem od Karla Škréty a Samuela Dvořáka st. Z jazykově | ||
| + | českých publikací zůstaly dodnes čtenářsky živé Kořínkovy | ||
| + | ''Staré paměti kutnohorské'' (1675), jejichž topograficky zaměřené | ||
| + | ilustrace vznikly prací kreslíře Petra Timmera a rytce Jiřího | ||
| + | Čáslavského. Po Č. smrti spravovala tiskárnu 1684–86 | ||
| + | ovdovělá manželka '''Kateřina Č'''. Za jejího krátkého působení | ||
| + | došla poměrně velkého ohlasu kniha vzpomínek staroměstského | ||
| + | kancléře Jana Norberta Zatočila z Löwenbruku ''Letoa'' | ||
| + | ''dennopis, to jest Celého královského Starého a Nového Měst'' | ||
| + | ''pražských … obležení švejdského … vypsání'' (1685). Pro obrazové | ||
| + | ztvárnění Zatočilových příběhů ze švédské okupace Prahy | ||
| + | 1648 byl angažován mědirytec Baltasar van Westerhout. | ||
| + | Jeden z posledních Č. tisků, ''Coelum poeticum seu Sphaera'' | ||
| + | ''astronomica'' Víta Scheffera (1686), obsahuje nádherný alegorický | ||
| + | zvěrokruh rytý Gerhardem de Groosem. Kateřina Č., | ||
| + | pronásledována útoky a nekalou konkurencí Jana st. Arnolta | ||
| + | z Dobroslavína, rodinnou tiskárnu 1686 prodala Janu Karlu | ||
| + | Jeřábkovi. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Volf, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, s. 30n.; týž, Solidarita | ||
| + | v umění knihtiskařském v XVII. století, in: Sborník věnovaný dějinám | ||
| + | dělnického hnutí a socialismu (ed. Z. V. Tobolka) 1, 1921, s. 60n.; K. Beránek, | ||
| + | Z dějin Akademické tiskárny v Praze, in: AUC – Historia Universitatis | ||
| + | Carolinae Pragensis 6/2, 1965, s. 91n.; K. Chyba, Slovník knihtiskařů | ||
| + | v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Sborník Památníku | ||
| + | národního písemnictví Strahovská knihovna, 1–19 (přílohy), 1966–84, s. 71; | ||
| + | M. Koldová, Jezuitská tiskárna v Praze (1635–1773) na základě archivních | ||
| + | pramenů ze Státního ústředního archivu, 2003 (diplomová práce na Ústavu | ||
| + | informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); Voit, s. 186. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/406138 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Petr Voit | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
Aktuální verze z 14. 10. 2019, 14:57
| Jiří ČERNOCH | |
 | |
| Úmrtí | 1684 |
|---|---|
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 17 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136692 |
ČERNOCH, Jiří (též CŽERNOCH), * ?, † 1684 Praha, tiskař
Jeho profesionální dráha započala v pražské Tiskárně jezuitské. Tam se pravděpodobně vyučil, už před 1650 získal postulát a na zkušenou odešel do Vídně. Nejpozději 1656 se vrátil a jako tovaryš byl v souvislosti s krátkodobým uzavřením jezuitské dílny zatčen. Posléze se stal u jezuitů faktorem (zcela jistě 1665–68). Po odchodu z pražského Klementina otevřel 1672 vlastní tiskárnu, kterou provozoval až do konce života. Hojně v ní využíval edičních zkušeností klementinských zaměstnavatelů a s jejich vědomím či tajně si půjčoval ilustrační materiál Tiskárny jezuitské. Kmenovými autory Č. živnosti se stali strahovský opat Jeroným Hirnhaim, např. S. Norberti archiepiscopi Magdeburgensis … sermo (1676), právník Jan Kryštof Schambogen, např. Lectiones publicae in d. libros Justiniani institutionum juris IV (1676) a také B. Balbín. Č. vytiskl jeho učebnici rétoriky Quesita oratoria (1677) a počáteční čtyři knihy první dekády obsáhlého vlastivědného projektu Miscellanea historica Regni Bohemiae (1679–88), kam na rub titulního listu první knihy umístil stylizovanou mapu Čech s panoramatem Prahy a českým lvem od Karla Škréty a Samuela Dvořáka st. Z jazykově českých publikací zůstaly dodnes čtenářsky živé Kořínkovy Staré paměti kutnohorské (1675), jejichž topograficky zaměřené ilustrace vznikly prací kreslíře Petra Timmera a rytce Jiřího Čáslavského. Po Č. smrti spravovala tiskárnu 1684–86 ovdovělá manželka Kateřina Č. Za jejího krátkého působení došla poměrně velkého ohlasu kniha vzpomínek staroměstského kancléře Jana Norberta Zatočila z Löwenbruku Letoa dennopis, to jest Celého královského Starého a Nového Měst pražských … obležení švejdského … vypsání (1685). Pro obrazové ztvárnění Zatočilových příběhů ze švédské okupace Prahy 1648 byl angažován mědirytec Baltasar van Westerhout. Jeden z posledních Č. tisků, Coelum poeticum seu Sphaera astronomica Víta Scheffera (1686), obsahuje nádherný alegorický zvěrokruh rytý Gerhardem de Groosem. Kateřina Č., pronásledována útoky a nekalou konkurencí Jana st. Arnolta z Dobroslavína, rodinnou tiskárnu 1686 prodala Janu Karlu Jeřábkovi.
L: J. Volf, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, s. 30n.; týž, Solidarita v umění knihtiskařském v XVII. století, in: Sborník věnovaný dějinám dělnického hnutí a socialismu (ed. Z. V. Tobolka) 1, 1921, s. 60n.; K. Beránek, Z dějin Akademické tiskárny v Praze, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 6/2, 1965, s. 91n.; K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Sborník Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, 1–19 (přílohy), 1966–84, s. 71; M. Koldová, Jezuitská tiskárna v Praze (1635–1773) na základě archivních pramenů ze Státního ústředního archivu, 2003 (diplomová práce na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); Voit, s. 186.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Petr Voit
