ČERNOCH Jiří ?-1684: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 17
 
}}
 
}}
 
'''ČERNOCH, Jiří''' ''(též CŽERNOCH), * ?, † 1684 Praha, tiskař''
 
'''ČERNOCH, Jiří''' ''(též CŽERNOCH), * ?, † 1684 Praha, tiskař''

Aktuální verze z 14. 10. 2019, 13:57

Jiří ČERNOCH
Úmrtí 1684
Místo úmrtí Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 17
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136692

ČERNOCH, Jiří (též CŽERNOCH), * ?, † 1684 Praha, tiskař

Jeho profesionální dráha započala v pražské Tiskárně jezuitské. Tam se pravděpodobně vyučil, už před 1650 získal postulát a na zkušenou odešel do Vídně. Nejpozději 1656 se vrátil a jako tovaryš byl v souvislosti s krátkodobým uzavřením jezuitské dílny zatčen. Posléze se stal u jezuitů faktorem (zcela jistě 1665–68). Po odchodu z pražského Klementina otevřel 1672 vlastní tiskárnu, kterou provozoval až do konce života. Hojně v ní využíval edičních zkušeností klementinských zaměstnavatelů a s jejich vědomím či tajně si půjčoval ilustrační materiál Tiskárny jezuitské. Kmenovými autory Č. živnosti se stali strahovský opat Jeroným Hirnhaim, např. S. Norberti archiepiscopi Magdeburgensis … sermo (1676), právník Jan Kryštof Schambogen, např. Lectiones publicae in d. libros Justiniani institutionum juris IV (1676) a také B. Balbín. Č. vytiskl jeho učebnici rétoriky Quesita oratoria (1677) a počáteční čtyři knihy první dekády obsáhlého vlastivědného projektu Miscellanea historica Regni Bohemiae (1679–88), kam na rub titulního listu první knihy umístil stylizovanou mapu Čech s panoramatem Prahy a českým lvem od Karla Škréty a Samuela Dvořáka st. Z jazykově českých publikací zůstaly dodnes čtenářsky živé Kořínkovy Staré paměti kutnohorské (1675), jejichž topograficky zaměřené ilustrace vznikly prací kreslíře Petra Timmera a rytce Jiřího Čáslavského. Po Č. smrti spravovala tiskárnu 1684–86 ovdovělá manželka Kateřina Č. Za jejího krátkého působení došla poměrně velkého ohlasu kniha vzpomínek staroměstského kancléře Jana Norberta Zatočila z Löwenbruku Letoa dennopis, to jest Celého královského Starého a Nového Měst pražských … obležení švejdského … vypsání (1685). Pro obrazové ztvárnění Zatočilových příběhů ze švédské okupace Prahy 1648 byl angažován mědirytec Baltasar van Westerhout. Jeden z posledních Č. tisků, Coelum poeticum seu Sphaera astronomica Víta Scheffera (1686), obsahuje nádherný alegorický zvěrokruh rytý Gerhardem de Groosem. Kateřina Č., pronásledována útoky a nekalou konkurencí Jana st. Arnolta z Dobroslavína, rodinnou tiskárnu 1686 prodala Janu Karlu Jeřábkovi.

L: J. Volf, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, s. 30n.; týž, Solidarita v umění knihtiskařském v XVII. století, in: Sborník věnovaný dějinám dělnického hnutí a socialismu (ed. Z. V. Tobolka) 1, 1921, s. 60n.; K. Beránek, Z dějin Akademické tiskárny v Praze, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 6/2, 1965, s. 91n.; K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Sborník Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, 1–19 (přílohy), 1966–84, s. 71; M. Koldová, Jezuitská tiskárna v Praze (1635–1773) na základě archivních pramenů ze Státního ústředního archivu, 2003 (diplomová práce na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); Voit, s. 186.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Voit