ČERNOHORSKÝ Jindra 15.3.1911-26.1.1988: Porovnání verzí
(ČERNOHORSKÝ_Jindra_15.3.1911-9.2.1988) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jindra ČERNOHORSKÝ | | jméno = Jindra ČERNOHORSKÝ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cernohorsky Jindra portret.jpg |
| datum narození = 15.3.1911 | | datum narození = 15.3.1911 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Milevsko |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 26.1.1988 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Písek |
− | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 13 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERNOHORSKÝ, Jindra''', ''* 15. 3. 1911 Milevsko, † 26. 1. 1988 Písek, spisovatel, publicista'' | ||
+ | |||
+ | Pokřtěn byl jako Jindřich Č. Pocházel z rodiny drobného | ||
+ | podnikatele. Na klasickém gymnáziu v Písku maturoval | ||
+ | 1930, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy promoval | ||
+ | o pět let později (JUDr.). 1935–37 sloužil u vojenské justice, | ||
+ | 1937–38 byl advokátním koncipientem v rodišti, 1938–53 | ||
+ | tajemníkem města Písku, 1953–71 (kdy odešel do důchodu) | ||
+ | vedoucím odboru pro vnitřní záležitosti na Okresním národním | ||
+ | výboru v Písku. Jako důchodce úzce spolupracoval s píseckým | ||
+ | muzeem a pořádal jeho literární archiv. | ||
+ | |||
+ | Básně začal uveřejňovat 1929 ve ''Studentském časopisu'', ve třicátých | ||
+ | letech spojil literární síly s gymnaziálním spolužákem | ||
+ | Karlem Cvejnem, podílel se na jeho regionální levicové | ||
+ | revui ''Jih'' a stal se členem Levé fronty, koncem války navázal | ||
+ | kontakt s odbojem, 1945 vstoupil do KSČ. Spolu se Cvejnem | ||
+ | vydal básnické sbírky ''Odjezdy'' (1932) a ''Slepec a včela'' (1933). | ||
+ | Už v nich se jeho talent projevil jako nepůvodní, v milostné | ||
+ | a zejména přírodní lyrice odvozený od Sovova impresionismu, | ||
+ | cizí mu zůstaly avantgardní inspirace. Nejlepší sbírkou | ||
+ | ''Mlčící země'' (1939) reagoval na mnichovské události obrazem | ||
+ | baladické jihočeské krajiny. Ve sbírkách ''Písně o světle domova'' | ||
+ | (1940), ''Básnická trilogie'' (1940) a ''Les'' (1940) nepřekročil hranice | ||
+ | regionu ani tematicky, ani významově. Většího úspěchu | ||
+ | dosáhl poslední básnickou knihou ''Píseň o mlčící zemi'' (1945), | ||
+ | kde se vyslovil k osvobození. Č. byl zajímavým typem básníka- | ||
+ | regionalisty, který po celý život reflektoval výlučně rodný | ||
+ | kraj (pozdní výbor ''U nás na jihu'', 1977). Dvěma svazky prózy | ||
+ | (''Mezi dvěma řekami'', 1966, ''Neumlčení'', 1969) se vrátil k okupaci. | ||
+ | V sedmdesátých letech zpracovával dějiny dělnického | ||
+ | hnutí na Písecku. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kunc 1, s. 102; LČL 1, s. 446–447; SČS 1, s. 57. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Prácheňské muzeum Písek. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/338334 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 57: | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
+ | [[Kategorie:Milevsko]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
+ | [[Kategorie:Písek]] |
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 16:40
Jindra ČERNOHORSKÝ | |
Narození | 15.3.1911 |
---|---|
Místo narození | Milevsko |
Úmrtí | 26.1.1988 |
Místo úmrtí | Písek |
Povolání |
63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 13 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44828 |
ČERNOHORSKÝ, Jindra, * 15. 3. 1911 Milevsko, † 26. 1. 1988 Písek, spisovatel, publicista
Pokřtěn byl jako Jindřich Č. Pocházel z rodiny drobného podnikatele. Na klasickém gymnáziu v Písku maturoval 1930, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy promoval o pět let později (JUDr.). 1935–37 sloužil u vojenské justice, 1937–38 byl advokátním koncipientem v rodišti, 1938–53 tajemníkem města Písku, 1953–71 (kdy odešel do důchodu) vedoucím odboru pro vnitřní záležitosti na Okresním národním výboru v Písku. Jako důchodce úzce spolupracoval s píseckým muzeem a pořádal jeho literární archiv.
Básně začal uveřejňovat 1929 ve Studentském časopisu, ve třicátých letech spojil literární síly s gymnaziálním spolužákem Karlem Cvejnem, podílel se na jeho regionální levicové revui Jih a stal se členem Levé fronty, koncem války navázal kontakt s odbojem, 1945 vstoupil do KSČ. Spolu se Cvejnem vydal básnické sbírky Odjezdy (1932) a Slepec a včela (1933). Už v nich se jeho talent projevil jako nepůvodní, v milostné a zejména přírodní lyrice odvozený od Sovova impresionismu, cizí mu zůstaly avantgardní inspirace. Nejlepší sbírkou Mlčící země (1939) reagoval na mnichovské události obrazem baladické jihočeské krajiny. Ve sbírkách Písně o světle domova (1940), Básnická trilogie (1940) a Les (1940) nepřekročil hranice regionu ani tematicky, ani významově. Většího úspěchu dosáhl poslední básnickou knihou Píseň o mlčící zemi (1945), kde se vyslovil k osvobození. Č. byl zajímavým typem básníka- regionalisty, který po celý život reflektoval výlučně rodný kraj (pozdní výbor U nás na jihu, 1977). Dvěma svazky prózy (Mezi dvěma řekami, 1966, Neumlčení, 1969) se vrátil k okupaci. V sedmdesátých letech zpracovával dějiny dělnického hnutí na Písecku.
L: Kunc 1, s. 102; LČL 1, s. 446–447; SČS 1, s. 57.
P: Prácheňské muzeum Písek.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera