ČERVÍČEK Jan 1.6.1864-7.4.1924: Porovnání verzí
(ČERVÍČEK_Jan_1.6.1864-7.4.1924) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan ČERVÍČEK | | jméno = Jan ČERVÍČEK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cervicek Jan portret.jpg |
| datum narození = 1.6.1864 | | datum narození = 1.6.1864 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hronov |
| datum úmrtí = 7.4.1924 | | datum úmrtí = 7.4.1924 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
− | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | + | | povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />15- Lékaři<br />23- Lesník nebo myslivec<br /> |
− | 15- Lékaři | + | |
− | 23- Lesník nebo myslivec | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 59-60 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERVÍČEK, Jan''', ''* 1. 6. 1864 Hronov, † 7. 4. 1924 Bratislava (Slovensko), vojenský lékař, organizátor myslivosti'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny pekaře. 1874–82 studoval na německém | ||
+ | klasickém gymnáziu v Broumově, kde maturoval, a 1882–87 | ||
+ | na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, | ||
+ | kde byl 1888 promován doktorem všeobecného lékařství | ||
+ | (MUDr.). Po studiích krátce praktikoval v Praze. | ||
+ | |||
+ | Již při studiích byl Č. odveden jako jednoroční dobrovolník | ||
+ | a přidělen k posádkové nemocnici v Praze (1885–86). Zvolil | ||
+ | si vojenskou dráhu. V dubnu 1888 byl aktivován, povýšen | ||
+ | do hodnosti nadporučíka lékaře a pracoval jako sekundář | ||
+ | v posádkové nemocnici v Sarajevu. V červnu 1889 byl | ||
+ | jmenován mladším lékařem praporu polních myslivců č. 32, | ||
+ | od srpna 1890 zastával obdobnou funkci u bosensko-hercegovského | ||
+ | pěchotního praporu č. 7 a od října 1890 se stal | ||
+ | šéflékařem pěchotního pluku č. 53. Na vlastní žádost se vrátil | ||
+ | do Prahy. V říjnu 1895 byl přidělen k posádkové nemocnici | ||
+ | v Praze a zároveň studoval oční specializaci na Karlo-Ferdinandově | ||
+ | univerzitě především u prof. Jana Deyla na očním | ||
+ | oddělení univerzitní polikliniky. Ve stejné době vykonával patrně | ||
+ | funkci šéflékaře dělostřeleckého pluku č. 13. V listopadu | ||
+ | 1902 byl jmenován přednostou očního oddělení posádkové | ||
+ | nemocnice ve Vídni, později se stal zástupcem velitele nemocnice | ||
+ | a řádným členem Militär-Arzt-Kollegium pro oční | ||
+ | choroby. Tam 1902–15 učil hlavně oční lékařství na vojenské | ||
+ | aplikační škole. Po vypuknutí první světové války se stal velitelem | ||
+ | vídeňské posádkové nemocnice, v červenci 1915 přednostou | ||
+ | zdravotní služby VI. sboru na ruské frontě, v listopadu | ||
+ | 1916 mu byla udělena generálská hodnost (generál lékař) | ||
+ | a v lednu 1918 se stal inspektorem zdravotnické služby při | ||
+ | Vyšším velitelství v Badenu u Vídně. Jeho inspekci podléhaly | ||
+ | vojenské zdravotní ústavy na celé rakousko-uherské frontě | ||
+ | a svými opatřeními zachránil tisíce lidských životů. | ||
+ | |||
+ | Po vyhlášení samostatné republiky se 30. 10. 1918 přihlásil | ||
+ | do činné služby v československé armádě. Stal se přednostou | ||
+ | zdravotního odboru Československé likvidační komise ve Vídni | ||
+ | a zdravotní služby Velitelství vojska na Slovensku. V lednu | ||
+ | 1919 byl jmenován náčelníkem zdravotní služby Zemského | ||
+ | vojenského velitelství na Slovensku a od října 1919 zastával | ||
+ | funkci přednosty zdravotní služby Zemského vojenského velitelství | ||
+ | pro Slovensko, a to v hodnosti generála zdravotnictva | ||
+ | s působištěm v Bratislavě. Přidělenou službu zorganizoval | ||
+ | na úroveň srovnatelnou s českými zeměmi. | ||
+ | |||
+ | Během působení v Bosně a Hercegovině se Č. stal zaníceným | ||
+ | obdivovatelem přírody a myslivcem. Na Slovensku se seznámil | ||
+ | s neutěšenými podmínkami myslivosti, s nebývalým | ||
+ | nárůstem pytláctví a s klesajícími stavy zvěře. Na jaře 1920 | ||
+ | svolal do Bratislavy respektované myslivce, aby se dohodli | ||
+ | na uspořádání a ozdravění mysliveckých poměrů v zemi | ||
+ | a na založení první jednotné organizace bez rozdílu stavu | ||
+ | a národnosti jejích členů. Na konci srpna byla zvolena přípravná | ||
+ | sedmičlenná komise, jež pod Č. vedením vypracovala | ||
+ | návrh stanov, a 1920 se ustavil Lovecký ochranný spolok | ||
+ | pre Slovensko, jehož prvním předsedou byl zvolen Č. Proto | ||
+ | je považován za organizátora myslivosti a ochrany přírody | ||
+ | na Slovensku. Vypracoval návrh opatření na pětiletou ochranu | ||
+ | kamzičí zvěře na slovenské i polské straně Vysokých Tater | ||
+ | (1923). Za vzorové byly považovány i tehdejší spolkové stanovy. | ||
+ | Č. zemřel předčasně na zhoubnou ušní nemoc a byl | ||
+ | pohřben s vojenskými poctami. Na jeho památku vznikl při | ||
+ | Spolku fond pro poskytování podpor vdovám a sirotkům | ||
+ | po lesnících a myslivcích, kteří položili život při výkonu povolání. | ||
+ | Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě odhalil 1995 | ||
+ | na Č. počest pamětní desku. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' BLS 2, s. 156–157; SBS 1, s. 425 (kde neúplný soupis literatury); Dr. Koláčný, | ||
+ | Za generálem Dr. J. Č., in: Stráž myslivosti. Myslivecký věstník spolků | ||
+ | sdružených v Československé myslivecké jednotě 2, 1924, s. 110; Úmrtí, in: | ||
+ | ČLČ 63, 1924, č. 15, s. 614; Š. Teren, Nedožité 120. narodeniny gen. zdravotníctva | ||
+ | MUDr. J. Č., in: Folia venatoria 15, 1985, s. 286n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní | ||
+ | úřad Hronov, sign. 53-4150, matrika narozených 1859–1874 pro Hronov, | ||
+ | fol. 108; VÚA v Praze, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, J. Č. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
Řádka 18: | Řádka 97: | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
+ | [[Kategorie:Hronov]] | ||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
+ | [[Kategorie:Bratislava]] |
Aktuální verze z 28. 10. 2019, 15:27
Jan ČERVÍČEK | |
Narození | 1.6.1864 |
---|---|
Místo narození | Hronov |
Úmrtí | 7.4.1924 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
45- Voják nebo partyzán 15- Lékaři 23- Lesník nebo myslivec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 59-60 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45076 |
ČERVÍČEK, Jan, * 1. 6. 1864 Hronov, † 7. 4. 1924 Bratislava (Slovensko), vojenský lékař, organizátor myslivosti
Pocházel z rodiny pekaře. 1874–82 studoval na německém klasickém gymnáziu v Broumově, kde maturoval, a 1882–87 na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde byl 1888 promován doktorem všeobecného lékařství (MUDr.). Po studiích krátce praktikoval v Praze.
Již při studiích byl Č. odveden jako jednoroční dobrovolník a přidělen k posádkové nemocnici v Praze (1885–86). Zvolil si vojenskou dráhu. V dubnu 1888 byl aktivován, povýšen do hodnosti nadporučíka lékaře a pracoval jako sekundář v posádkové nemocnici v Sarajevu. V červnu 1889 byl jmenován mladším lékařem praporu polních myslivců č. 32, od srpna 1890 zastával obdobnou funkci u bosensko-hercegovského pěchotního praporu č. 7 a od října 1890 se stal šéflékařem pěchotního pluku č. 53. Na vlastní žádost se vrátil do Prahy. V říjnu 1895 byl přidělen k posádkové nemocnici v Praze a zároveň studoval oční specializaci na Karlo-Ferdinandově univerzitě především u prof. Jana Deyla na očním oddělení univerzitní polikliniky. Ve stejné době vykonával patrně funkci šéflékaře dělostřeleckého pluku č. 13. V listopadu 1902 byl jmenován přednostou očního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni, později se stal zástupcem velitele nemocnice a řádným členem Militär-Arzt-Kollegium pro oční choroby. Tam 1902–15 učil hlavně oční lékařství na vojenské aplikační škole. Po vypuknutí první světové války se stal velitelem vídeňské posádkové nemocnice, v červenci 1915 přednostou zdravotní služby VI. sboru na ruské frontě, v listopadu 1916 mu byla udělena generálská hodnost (generál lékař) a v lednu 1918 se stal inspektorem zdravotnické služby při Vyšším velitelství v Badenu u Vídně. Jeho inspekci podléhaly vojenské zdravotní ústavy na celé rakousko-uherské frontě a svými opatřeními zachránil tisíce lidských životů.
Po vyhlášení samostatné republiky se 30. 10. 1918 přihlásil do činné služby v československé armádě. Stal se přednostou zdravotního odboru Československé likvidační komise ve Vídni a zdravotní služby Velitelství vojska na Slovensku. V lednu 1919 byl jmenován náčelníkem zdravotní služby Zemského vojenského velitelství na Slovensku a od října 1919 zastával funkci přednosty zdravotní služby Zemského vojenského velitelství pro Slovensko, a to v hodnosti generála zdravotnictva s působištěm v Bratislavě. Přidělenou službu zorganizoval na úroveň srovnatelnou s českými zeměmi.
Během působení v Bosně a Hercegovině se Č. stal zaníceným obdivovatelem přírody a myslivcem. Na Slovensku se seznámil s neutěšenými podmínkami myslivosti, s nebývalým nárůstem pytláctví a s klesajícími stavy zvěře. Na jaře 1920 svolal do Bratislavy respektované myslivce, aby se dohodli na uspořádání a ozdravění mysliveckých poměrů v zemi a na založení první jednotné organizace bez rozdílu stavu a národnosti jejích členů. Na konci srpna byla zvolena přípravná sedmičlenná komise, jež pod Č. vedením vypracovala návrh stanov, a 1920 se ustavil Lovecký ochranný spolok pre Slovensko, jehož prvním předsedou byl zvolen Č. Proto je považován za organizátora myslivosti a ochrany přírody na Slovensku. Vypracoval návrh opatření na pětiletou ochranu kamzičí zvěře na slovenské i polské straně Vysokých Tater (1923). Za vzorové byly považovány i tehdejší spolkové stanovy. Č. zemřel předčasně na zhoubnou ušní nemoc a byl pohřben s vojenskými poctami. Na jeho památku vznikl při Spolku fond pro poskytování podpor vdovám a sirotkům po lesnících a myslivcích, kteří položili život při výkonu povolání. Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě odhalil 1995 na Č. počest pamětní desku.
L: BLS 2, s. 156–157; SBS 1, s. 425 (kde neúplný soupis literatury); Dr. Koláčný, Za generálem Dr. J. Č., in: Stráž myslivosti. Myslivecký věstník spolků sdružených v Československé myslivecké jednotě 2, 1924, s. 110; Úmrtí, in: ČLČ 63, 1924, č. 15, s. 614; Š. Teren, Nedožité 120. narodeniny gen. zdravotníctva MUDr. J. Č., in: Folia venatoria 15, 1985, s. 286n.
P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Hronov, sign. 53-4150, matrika narozených 1859–1874 pro Hronov, fol. 108; VÚA v Praze, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, J. Č.
Gustav Novotný