Biografický slovník
ČERVÍČEK Jan 1.6.1864-7.4.1924: Porovnání verzí
(ČERVÍČEK_Jan_1.6.1864-7.4.1924) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.6.1864 | | datum narození = 1.6.1864 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Hronov |
| datum úmrtí = 7.4.1924 | | datum úmrtí = 7.4.1924 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
15- Lékaři | 15- Lékaři | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERVÍČEK, Jan''', ''* 1. 6. 1864 Hronov, † 7. 4. 1924 Bratislava (Slovensko), vojenský lékař, organizátor myslivosti'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny pekaře. 1874–82 studoval na německém | ||
| + | klasickém gymnáziu v Broumově, kde maturoval, a 1882–87 | ||
| + | na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, | ||
| + | kde byl 1888 promován doktorem všeobecného lékařství | ||
| + | (MUDr.). Po studiích krátce praktikoval v Praze. | ||
| + | |||
| + | Již při studiích byl Č. odveden jako jednoroční dobrovolník | ||
| + | a přidělen k posádkové nemocnici v Praze (1885–86). Zvolil | ||
| + | si vojenskou dráhu. V dubnu 1888 byl aktivován, povýšen | ||
| + | do hodnosti nadporučíka lékaře a pracoval jako sekundář | ||
| + | v posádkové nemocnici v Sarajevu. V červnu 1889 byl | ||
| + | jmenován mladším lékařem praporu polních myslivců č. 32, | ||
| + | od srpna 1890 zastával obdobnou funkci u bosensko-hercegovského | ||
| + | pěchotního praporu č. 7 a od října 1890 se stal | ||
| + | šéflékařem pěchotního pluku č. 53. Na vlastní žádost se vrátil | ||
| + | do Prahy. V říjnu 1895 byl přidělen k posádkové nemocnici | ||
| + | v Praze a zároveň studoval oční specializaci na Karlo-Ferdinandově | ||
| + | univerzitě především u prof. Jana Deyla na očním | ||
| + | oddělení univerzitní polikliniky. Ve stejné době vykonával patrně | ||
| + | funkci šéflékaře dělostřeleckého pluku č. 13. V listopadu | ||
| + | 1902 byl jmenován přednostou očního oddělení posádkové | ||
| + | nemocnice ve Vídni, později se stal zástupcem velitele nemocnice | ||
| + | a řádným členem Militär-Arzt-Kollegium pro oční | ||
| + | choroby. Tam 1902–15 učil hlavně oční lékařství na vojenské | ||
| + | aplikační škole. Po vypuknutí první světové války se stal velitelem | ||
| + | vídeňské posádkové nemocnice, v červenci 1915 přednostou | ||
| + | zdravotní služby VI. sboru na ruské frontě, v listopadu | ||
| + | 1916 mu byla udělena generálská hodnost (generál lékař) | ||
| + | a v lednu 1918 se stal inspektorem zdravotnické služby při | ||
| + | Vyšším velitelství v Badenu u Vídně. Jeho inspekci podléhaly | ||
| + | vojenské zdravotní ústavy na celé rakousko-uherské frontě | ||
| + | a svými opatřeními zachránil tisíce lidských životů. | ||
| + | |||
| + | Po vyhlášení samostatné republiky se 30. 10. 1918 přihlásil | ||
| + | do činné služby v československé armádě. Stal se přednostou | ||
| + | zdravotního odboru Československé likvidační komise ve Vídni | ||
| + | a zdravotní služby Velitelství vojska na Slovensku. V lednu | ||
| + | 1919 byl jmenován náčelníkem zdravotní služby Zemského | ||
| + | vojenského velitelství na Slovensku a od října 1919 zastával | ||
| + | funkci přednosty zdravotní služby Zemského vojenského velitelství | ||
| + | pro Slovensko, a to v hodnosti generála zdravotnictva | ||
| + | s působištěm v Bratislavě. Přidělenou službu zorganizoval | ||
| + | na úroveň srovnatelnou s českými zeměmi. | ||
| + | |||
| + | Během působení v Bosně a Hercegovině se Č. stal zaníceným | ||
| + | obdivovatelem přírody a myslivcem. Na Slovensku se seznámil | ||
| + | s neutěšenými podmínkami myslivosti, s nebývalým | ||
| + | nárůstem pytláctví a s klesajícími stavy zvěře. Na jaře 1920 | ||
| + | svolal do Bratislavy respektované myslivce, aby se dohodli | ||
| + | na uspořádání a ozdravění mysliveckých poměrů v zemi | ||
| + | a na založení první jednotné organizace bez rozdílu stavu | ||
| + | a národnosti jejích členů. Na konci srpna byla zvolena přípravná | ||
| + | sedmičlenná komise, jež pod Č. vedením vypracovala | ||
| + | návrh stanov, a 1920 se ustavil Lovecký ochranný spolok | ||
| + | pre Slovensko, jehož prvním předsedou byl zvolen Č. Proto | ||
| + | je považován za organizátora myslivosti a ochrany přírody | ||
| + | na Slovensku. Vypracoval návrh opatření na pětiletou ochranu | ||
| + | kamzičí zvěře na slovenské i polské straně Vysokých Tater | ||
| + | (1923). Za vzorové byly považovány i tehdejší spolkové stanovy. | ||
| + | Č. zemřel předčasně na zhoubnou ušní nemoc a byl | ||
| + | pohřben s vojenskými poctami. Na jeho památku vznikl při | ||
| + | Spolku fond pro poskytování podpor vdovám a sirotkům | ||
| + | po lesnících a myslivcích, kteří položili život při výkonu povolání. | ||
| + | Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě odhalil 1995 | ||
| + | na Č. počest pamětní desku. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BLS 2, s. 156–157; SBS 1, s. 425 (kde neúplný soupis literatury); Dr. Koláčný, | ||
| + | Za generálem Dr. J. Č., in: Stráž myslivosti. Myslivecký věstník spolků | ||
| + | sdružených v Československé myslivecké jednotě 2, 1924, s. 110; Úmrtí, in: | ||
| + | ČLČ 63, 1924, č. 15, s. 614; Š. Teren, Nedožité 120. narodeniny gen. zdravotníctva | ||
| + | MUDr. J. Č., in: Folia venatoria 15, 1985, s. 286n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní | ||
| + | úřad Hronov, sign. 53-4150, matrika narozených 1859–1874 pro Hronov, | ||
| + | fol. 108; VÚA v Praze, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, J. Č. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 98: | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
| + | [[Kategorie:Hronov]] | ||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
| + | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
Verze z 6. 12. 2016, 10:21
| Jan ČERVÍČEK | |
 | |
| Narození | 1.6.1864 |
|---|---|
| Místo narození | Hronov |
| Úmrtí | 7.4.1924 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 15- Lékaři 23- Lesník nebo myslivec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45076 |
ČERVÍČEK, Jan, * 1. 6. 1864 Hronov, † 7. 4. 1924 Bratislava (Slovensko), vojenský lékař, organizátor myslivosti
Pocházel z rodiny pekaře. 1874–82 studoval na německém klasickém gymnáziu v Broumově, kde maturoval, a 1882–87 na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde byl 1888 promován doktorem všeobecného lékařství (MUDr.). Po studiích krátce praktikoval v Praze.
Již při studiích byl Č. odveden jako jednoroční dobrovolník a přidělen k posádkové nemocnici v Praze (1885–86). Zvolil si vojenskou dráhu. V dubnu 1888 byl aktivován, povýšen do hodnosti nadporučíka lékaře a pracoval jako sekundář v posádkové nemocnici v Sarajevu. V červnu 1889 byl jmenován mladším lékařem praporu polních myslivců č. 32, od srpna 1890 zastával obdobnou funkci u bosensko-hercegovského pěchotního praporu č. 7 a od října 1890 se stal šéflékařem pěchotního pluku č. 53. Na vlastní žádost se vrátil do Prahy. V říjnu 1895 byl přidělen k posádkové nemocnici v Praze a zároveň studoval oční specializaci na Karlo-Ferdinandově univerzitě především u prof. Jana Deyla na očním oddělení univerzitní polikliniky. Ve stejné době vykonával patrně funkci šéflékaře dělostřeleckého pluku č. 13. V listopadu 1902 byl jmenován přednostou očního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni, později se stal zástupcem velitele nemocnice a řádným členem Militär-Arzt-Kollegium pro oční choroby. Tam 1902–15 učil hlavně oční lékařství na vojenské aplikační škole. Po vypuknutí první světové války se stal velitelem vídeňské posádkové nemocnice, v červenci 1915 přednostou zdravotní služby VI. sboru na ruské frontě, v listopadu 1916 mu byla udělena generálská hodnost (generál lékař) a v lednu 1918 se stal inspektorem zdravotnické služby při Vyšším velitelství v Badenu u Vídně. Jeho inspekci podléhaly vojenské zdravotní ústavy na celé rakousko-uherské frontě a svými opatřeními zachránil tisíce lidských životů.
Po vyhlášení samostatné republiky se 30. 10. 1918 přihlásil do činné služby v československé armádě. Stal se přednostou zdravotního odboru Československé likvidační komise ve Vídni a zdravotní služby Velitelství vojska na Slovensku. V lednu 1919 byl jmenován náčelníkem zdravotní služby Zemského vojenského velitelství na Slovensku a od října 1919 zastával funkci přednosty zdravotní služby Zemského vojenského velitelství pro Slovensko, a to v hodnosti generála zdravotnictva s působištěm v Bratislavě. Přidělenou službu zorganizoval na úroveň srovnatelnou s českými zeměmi.
Během působení v Bosně a Hercegovině se Č. stal zaníceným obdivovatelem přírody a myslivcem. Na Slovensku se seznámil s neutěšenými podmínkami myslivosti, s nebývalým nárůstem pytláctví a s klesajícími stavy zvěře. Na jaře 1920 svolal do Bratislavy respektované myslivce, aby se dohodli na uspořádání a ozdravění mysliveckých poměrů v zemi a na založení první jednotné organizace bez rozdílu stavu a národnosti jejích členů. Na konci srpna byla zvolena přípravná sedmičlenná komise, jež pod Č. vedením vypracovala návrh stanov, a 1920 se ustavil Lovecký ochranný spolok pre Slovensko, jehož prvním předsedou byl zvolen Č. Proto je považován za organizátora myslivosti a ochrany přírody na Slovensku. Vypracoval návrh opatření na pětiletou ochranu kamzičí zvěře na slovenské i polské straně Vysokých Tater (1923). Za vzorové byly považovány i tehdejší spolkové stanovy. Č. zemřel předčasně na zhoubnou ušní nemoc a byl pohřben s vojenskými poctami. Na jeho památku vznikl při Spolku fond pro poskytování podpor vdovám a sirotkům po lesnících a myslivcích, kteří položili život při výkonu povolání. Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě odhalil 1995 na Č. počest pamětní desku.
L: BLS 2, s. 156–157; SBS 1, s. 425 (kde neúplný soupis literatury); Dr. Koláčný, Za generálem Dr. J. Č., in: Stráž myslivosti. Myslivecký věstník spolků sdružených v Československé myslivecké jednotě 2, 1924, s. 110; Úmrtí, in: ČLČ 63, 1924, č. 15, s. 614; Š. Teren, Nedožité 120. narodeniny gen. zdravotníctva MUDr. J. Č., in: Folia venatoria 15, 1985, s. 286n.
P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Hronov, sign. 53-4150, matrika narozených 1859–1874 pro Hronov, fol. 108; VÚA v Praze, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, J. Č.
Gustav Novotný
