ČERVÍČEK Jan 1.6.1864-7.4.1924

Z Personal
Jan ČERVÍČEK
Narození 1.6.1864
Místo narození Hronov
Úmrtí 7.4.1924
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
15- Lékaři
23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 59-60

ČERVÍČEK, Jan, * 1. 6. 1864 Hronov, † 7. 4. 1924 Bratislava (Slovensko), vojenský lékař, organizátor myslivosti

Pocházel z rodiny pekaře. 1874–82 studoval na německém klasickém gymnáziu v Broumově, kde maturoval, a 1882–87 na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde byl 1888 promován doktorem všeobecného lékařství (MUDr.). Po studiích krátce praktikoval v Praze.

Již při studiích byl Č. odveden jako jednoroční dobrovolník a přidělen k posádkové nemocnici v Praze (1885–86). Zvolil si vojenskou dráhu. V dubnu 1888 byl aktivován, povýšen do hodnosti nadporučíka lékaře a pracoval jako sekundář v posádkové nemocnici v Sarajevu. V červnu 1889 byl jmenován mladším lékařem praporu polních myslivců č. 32, od srpna 1890 zastával obdobnou funkci u bosensko-hercegovského pěchotního praporu č. 7 a od října 1890 se stal šéflékařem pěchotního pluku č. 53. Na vlastní žádost se vrátil do Prahy. V říjnu 1895 byl přidělen k posádkové nemocnici v Praze a zároveň studoval oční specializaci na Karlo-Ferdinandově univerzitě především u prof. Jana Deyla na očním oddělení univerzitní polikliniky. Ve stejné době vykonával patrně funkci šéflékaře dělostřeleckého pluku č. 13. V listopadu 1902 byl jmenován přednostou očního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni, později se stal zástupcem velitele nemocnice a řádným členem Militär-Arzt-Kollegium pro oční choroby. Tam 1902–15 učil hlavně oční lékařství na vojenské aplikační škole. Po vypuknutí první světové války se stal velitelem vídeňské posádkové nemocnice, v červenci 1915 přednostou zdravotní služby VI. sboru na ruské frontě, v listopadu 1916 mu byla udělena generálská hodnost (generál lékař) a v lednu 1918 se stal inspektorem zdravotnické služby při Vyšším velitelství v Badenu u Vídně. Jeho inspekci podléhaly vojenské zdravotní ústavy na celé rakousko-uherské frontě a svými opatřeními zachránil tisíce lidských životů.

Po vyhlášení samostatné republiky se 30. 10. 1918 přihlásil do činné služby v československé armádě. Stal se přednostou zdravotního odboru Československé likvidační komise ve Vídni a zdravotní služby Velitelství vojska na Slovensku. V lednu 1919 byl jmenován náčelníkem zdravotní služby Zemského vojenského velitelství na Slovensku a od října 1919 zastával funkci přednosty zdravotní služby Zemského vojenského velitelství pro Slovensko, a to v hodnosti generála zdravotnictva s působištěm v Bratislavě. Přidělenou službu zorganizoval na úroveň srovnatelnou s českými zeměmi.

Během působení v Bosně a Hercegovině se Č. stal zaníceným obdivovatelem přírody a myslivcem. Na Slovensku se seznámil s neutěšenými podmínkami myslivosti, s nebývalým nárůstem pytláctví a s klesajícími stavy zvěře. Na jaře 1920 svolal do Bratislavy respektované myslivce, aby se dohodli na uspořádání a ozdravění mysliveckých poměrů v zemi a na založení první jednotné organizace bez rozdílu stavu a národnosti jejích členů. Na konci srpna byla zvolena přípravná sedmičlenná komise, jež pod Č. vedením vypracovala návrh stanov, a 1920 se ustavil Lovecký ochranný spolok pre Slovensko, jehož prvním předsedou byl zvolen Č. Proto je považován za organizátora myslivosti a ochrany přírody na Slovensku. Vypracoval návrh opatření na pětiletou ochranu kamzičí zvěře na slovenské i polské straně Vysokých Tater (1923). Za vzorové byly považovány i tehdejší spolkové stanovy. Č. zemřel předčasně na zhoubnou ušní nemoc a byl pohřben s vojenskými poctami. Na jeho památku vznikl při Spolku fond pro poskytování podpor vdovám a sirotkům po lesnících a myslivcích, kteří položili život při výkonu povolání. Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě odhalil 1995 na Č. počest pamětní desku.

L: BLS 2, s. 156–157; SBS 1, s. 425 (kde neúplný soupis literatury); Dr. Koláčný, Za generálem Dr. J. Č., in: Stráž myslivosti. Myslivecký věstník spolků sdružených v Československé myslivecké jednotě 2, 1924, s. 110; Úmrtí, in: ČLČ 63, 1924, č. 15, s. 614; Š. Teren, Nedožité 120. narodeniny gen. zdravotníctva MUDr. J. Č., in: Folia venatoria 15, 1985, s. 286n.

P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Hronov, sign. 53-4150, matrika narozených 1859–1874 pro Hronov, fol. 108; VÚA v Praze, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, J. Č.

Gustav Novotný