ČERVENÝ Otakar 14.1.1850-8.9.1930: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Otakar ČERVENÝ
 
| jméno = Otakar ČERVENÝ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cerveny Otakar portret.JPG
 
| datum narození = 14.1.1850
 
| datum narození = 14.1.1850
 
| místo narození = Hradec Králové
 
| místo narození = Hradec Králové

Aktuální verze z 28. 10. 2019, 14:22

Otakar ČERVENÝ
Narození 14.1.1850
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 8.9.1930
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 58
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45048

ČERVENÝ, Otakar, * 14. 1. 1850 Hradec Králové, † 8. 9. 1930 Praha, cukrovarnický odborník, kulturní pracovník, účastník 1. odboje

Byl synem výrobce hudebních nástrojů Václava Františka Č. (1819–1896). Absolvoval nižší reálku v Hradci Králové a vyšší 1863–66 v Pardubicích. 1866–69 studoval chemii na pražské technice, poté získával praxi v cukrovarnickém oboru v Pardubicích, Vysokém Mýtě, Josefově, Křimicích a Skřivanech. 1878 odjel do Ruska, věnoval se cukrovarnictví, 1886–87 působil jako ředitel cukrovaru A. A. Lopuchina v Matusově v Kyjevské gubernii. 1887 se přestěhoval do Kyjeva, kde se stal zástupcem prosperující filiálky rodinné továrny na výrobu hudebních nástrojů V. F. Červený a synové, a řídil ji až do začátku dvacátých let. Na První ruské hudební výstavě v Petrohradě 1906–07 navázala firma na starší úspěchy. Byla oceněna velkou zlatou medailí a Č. byl udělen titul Dvorní dodavatel Jeho Imperátorského Veličenstva. Uzavřel četné kontakty s ruskými hospodářskými a politickými kruhy a využíval jich ve prospěch ruských Čechů a návštěv z Čech, podporoval aktivitu českých krajanských spolků a významně se zasloužil o rozvoj česko-ruských kulturních styků. Po vypuknutí první světové války se stal jedním z organizátorů československého zahraničního odboje v Rusku a s Václavem Vondrákem požádal 4. 8. 1914 ruskou vládu o zřízení české vojenské jednotky. Společně s Jiřím Klecandou, Svatoplukem Koníčkem-Horským a Jánem Országhem vedl 17. 9. 1914 delegaci krajanských center k carovi, jejímž jménem požadoval obsazení českých zemí a Slovenska ruskými vojsky. Spolupracoval se Slovanským vydavatelstvím a měsíčníkem Russko-češskoje jediněnije. Po prosazení Masarykovy koncepce v zahraničním odboji, přes souhlas s ní, ustoupil Č. do pozadí. Za svého pobytu v Kyjevě Masaryk u Č. bydlel. Sovětskou mocí byl Č. dvakrát zatčen a vězněn. Po intervenci československé vlády se mohl 31. 3. 1921 vrátit do Čech a 11. 4. 1921 přijel s manželkou do Prahy. Po návratu působil jako expert na ministerstvu obchodu.

L: A. Pospíšil, Československá duševní armáda na Rusi, in: Naše zahraničí 6, 1925, s. 23–25; Album representantů, s. 919; OSND 1/2, s. 1042; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 22; Tomeš 1, s. 210; Myška, s. 80.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Vacek