Biografický slovník
ČERVENKA Matěj 21.2.1521-13.12.1569: Porovnání verzí
(ČERVENKA_Matěj_21.2.1521-12.12.1569) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.2.1521 | | datum narození = 21.2.1521 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Čelákovice |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 13.12.1569 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Přerov |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
50- Náboženský publicista | 50- Náboženský publicista | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERVENKA, Matěj''' ''(též ERYTHRAEUS, ERYTHRACUS), * 21. 2. 1521 Čelákovice, † 13. 12. 1569 Přerov, biskup jednoty bratrské, teolog, překladatel, historik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel zřejmě z utrakvistické rodiny, v dvanácti letech byl | ||
| + | přijat do jednoty bratrské. 1536 vyslán na studia do Wittenbergu. | ||
| + | Řadu let žil v Litomyšli, kde působil v blízkosti biskupa | ||
| + | Jana Augusty. Již velmi mladý se účastnil jednání jednoty | ||
| + | s předními evangelickými teology (např. 1540 s M. Bucerem | ||
| + | a J. Kalvínem ve Štrasburku). Za pronásledování jednoty | ||
| + | 1548 odešel do Prus a podílel se na správě tamějších sborů. | ||
| + | Při občasných návštěvách na Moravě byl vysvěcen na kněze | ||
| + | (1549) a 1550 zvolen za člena úzké rady. 1553 se stal biskupem | ||
| + | jednoty. Připadla mu správa moravských sborů, a byl také | ||
| + | jejím písařem; v obou úřadech později spolupracoval s Janem | ||
| + | Blahoslavem. Od 1553 sídlil v Přerově. Podílel se na řadě jednání | ||
| + | doma a v cizině, na nichž obhajoval samostatnost jednoty | ||
| + | a odmítal pokusy o sjednocení evangelíků. Č. vynikl jako | ||
| + | skvělý kazatel a jeden z nejlepších teologů jednoty. Upravil | ||
| + | starší bratrskou konfesi z roku 1535, zejména byl však tvůrcem | ||
| + | nedokončeného pokusu o bratrskou dogmatiku, jež měla | ||
| + | podat ucelený souhrn učení jednoty a stát se dokladem její teologické | ||
| + | vyspělosti a zároveň i teologické samostatnosti. Překladem | ||
| + | ''Žalmů'', uskutečněným však pouze z latiny, předešel | ||
| + | pozdější ''Bibli kralickou''. Byl autorem i několika duchovních | ||
| + | písní. Zabýval se studiem českého jazyka; jeho sbírku přísloví | ||
| + | dokončil po Č. smrti Jan Blahoslav. Součástí literárního odkazu | ||
| + | se staly apologetické a historické práce, k nimž patřily | ||
| + | i zprávy o Č. cestách do ciziny a o jednáních s významnými | ||
| + | představiteli reformace. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Zprávy o cestách do Vratislavě a Štrasburku (Cesty českých bratří M. Č. | ||
| + | a Jana Blahoslava, ed. T. Č. Zelinka, 1942, s. 57–90); Osvědčení a očištění | ||
| + | se Jednoty bratrské zákona Kristova, 1558; Zpráva krátká o původu bratrském, | ||
| + | 1561; Žaltář v nově do češtiny přeložený, 1562 (ukázky in: Křesťanská | ||
| + | revue 20, 1953, s. 149; 21, 1954, s. 211); Obecní a hlavní artikulové učení | ||
| + | křesťanského v Jednotě bratrské zákona Kristova (ukázka in: Theologická | ||
| + | příloha Křesťanské revue 19, 1952, s. 54–57); Česká přísloví (M. Č. – Jan | ||
| + | Blahoslav, Česká přísloví, ed. J. Spilka, 1970). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Jireček 1, s. 146n.; OSN 6, s. 650n.; Cesty českých bratří..., c. d., úvod J. | ||
| + | V. Hruška (= K. Krofta), 1942; K. Krofta, O bratrském dějepisectví, 1946, | ||
| + | s. 59–65; A. Molnár, Theologická summa Bratra M. Č., in: Křesťanská revue | ||
| + | 19, 1952, s. 80–88; týž, Bratr Č. o svobodné vůli, in: Theologická příloha | ||
| + | Křesťanské revue 19, 1952, s. 52–57; týž, Žalm 8 v překladu Bratra M. Č. | ||
| + | Čelákovského, in: tamtéž 20, 1953, s. 149–151; M. Kaňák, M. Č., in: Jednota | ||
| + | bratrská 30, 1953, s. 74–76; týž, M. Č., bratrský biskup, in: tamtéž: | ||
| + | 31, 1954, s. 20–23; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957, passim; LČL | ||
| + | 1, s. 459–460. | ||
| + | |||
| + | Jaroslav Boubín | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 68: | ||
[[Kategorie:1521]] | [[Kategorie:1521]] | ||
| + | [[Kategorie:Čelákovice]] | ||
[[Kategorie:1569]] | [[Kategorie:1569]] | ||
| + | [[Kategorie:Přerov]] | ||
Verze z 5. 12. 2016, 21:35
| Matěj ČERVENKA | |
 | |
| Narození | 21.2.1521 |
|---|---|
| Místo narození | Čelákovice |
| Úmrtí | 13.12.1569 |
| Místo úmrtí | Přerov |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45026 |
ČERVENKA, Matěj (též ERYTHRAEUS, ERYTHRACUS), * 21. 2. 1521 Čelákovice, † 13. 12. 1569 Přerov, biskup jednoty bratrské, teolog, překladatel, historik
Pocházel zřejmě z utrakvistické rodiny, v dvanácti letech byl přijat do jednoty bratrské. 1536 vyslán na studia do Wittenbergu. Řadu let žil v Litomyšli, kde působil v blízkosti biskupa Jana Augusty. Již velmi mladý se účastnil jednání jednoty s předními evangelickými teology (např. 1540 s M. Bucerem a J. Kalvínem ve Štrasburku). Za pronásledování jednoty 1548 odešel do Prus a podílel se na správě tamějších sborů. Při občasných návštěvách na Moravě byl vysvěcen na kněze (1549) a 1550 zvolen za člena úzké rady. 1553 se stal biskupem jednoty. Připadla mu správa moravských sborů, a byl také jejím písařem; v obou úřadech později spolupracoval s Janem Blahoslavem. Od 1553 sídlil v Přerově. Podílel se na řadě jednání doma a v cizině, na nichž obhajoval samostatnost jednoty a odmítal pokusy o sjednocení evangelíků. Č. vynikl jako skvělý kazatel a jeden z nejlepších teologů jednoty. Upravil starší bratrskou konfesi z roku 1535, zejména byl však tvůrcem nedokončeného pokusu o bratrskou dogmatiku, jež měla podat ucelený souhrn učení jednoty a stát se dokladem její teologické vyspělosti a zároveň i teologické samostatnosti. Překladem Žalmů, uskutečněným však pouze z latiny, předešel pozdější Bibli kralickou. Byl autorem i několika duchovních písní. Zabýval se studiem českého jazyka; jeho sbírku přísloví dokončil po Č. smrti Jan Blahoslav. Součástí literárního odkazu se staly apologetické a historické práce, k nimž patřily i zprávy o Č. cestách do ciziny a o jednáních s významnými představiteli reformace.
D: Zprávy o cestách do Vratislavě a Štrasburku (Cesty českých bratří M. Č. a Jana Blahoslava, ed. T. Č. Zelinka, 1942, s. 57–90); Osvědčení a očištění se Jednoty bratrské zákona Kristova, 1558; Zpráva krátká o původu bratrském, 1561; Žaltář v nově do češtiny přeložený, 1562 (ukázky in: Křesťanská revue 20, 1953, s. 149; 21, 1954, s. 211); Obecní a hlavní artikulové učení křesťanského v Jednotě bratrské zákona Kristova (ukázka in: Theologická příloha Křesťanské revue 19, 1952, s. 54–57); Česká přísloví (M. Č. – Jan Blahoslav, Česká přísloví, ed. J. Spilka, 1970).
L: Jireček 1, s. 146n.; OSN 6, s. 650n.; Cesty českých bratří..., c. d., úvod J. V. Hruška (= K. Krofta), 1942; K. Krofta, O bratrském dějepisectví, 1946, s. 59–65; A. Molnár, Theologická summa Bratra M. Č., in: Křesťanská revue 19, 1952, s. 80–88; týž, Bratr Č. o svobodné vůli, in: Theologická příloha Křesťanské revue 19, 1952, s. 52–57; týž, Žalm 8 v překladu Bratra M. Č. Čelákovského, in: tamtéž 20, 1953, s. 149–151; M. Kaňák, M. Č., in: Jednota bratrská 30, 1953, s. 74–76; týž, M. Č., bratrský biskup, in: tamtéž: 31, 1954, s. 20–23; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957, passim; LČL 1, s. 459–460.
Jaroslav Boubín
