ČERVINKA Ervín 5.4.1855-18.5.1936: Porovnání verzí
(ČERVINKA_Ervín_5.4.1855-18.5.1936) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.4.1855 | | datum narození = 5.4.1855 | ||
− | | místo narození = Kovanice | + | | místo narození = Kovanice u Nymburka |
| datum úmrtí = 18.5.1936 | | datum úmrtí = 18.5.1936 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČERVINKA, Ervín''', ''* 5. 4. 1855 Kovanice u Nymburka, † 18. 5. 1936 Praha, podnikatel, politik'' | ||
+ | |||
+ | Po absolvování gymnázia a obchodní akademie se věnoval | ||
+ | podnikatelské činnosti a pracoval jako ředitel cukrovaru. Před | ||
+ | první světovou válkou vstoupil do aktivní politiky v rámci | ||
+ | konzervativně orientovaného proudu politického katolicismu. | ||
+ | Patřil mezi sedmnáct tzv. memorandistů – příslušníků | ||
+ | pravicové opozice ve Straně katolického lidu, která se 1910 | ||
+ | obrátila na české biskupy s žádostí, aby ukončili vleklé spory | ||
+ | mezi předáky katolických politických stran a pomohli vytvořit | ||
+ | jednotnou katolickou stranu. Když neuspěli, Č. usiloval | ||
+ | jako člen Akčního výboru katolicko-národního (1911) o konstituování | ||
+ | nového konzervativně orientovaného katolického | ||
+ | subjektu – Katolicko-národní strany konzervativní (1911). | ||
+ | Stal se nejprve jejím místopředsedou, po brzké rezignaci předsedy | ||
+ | Buriana převzal její vedení a ve funkci setrval až do nové | ||
+ | fúze stran za války. 1916–18 byl členem Národního výboru. | ||
+ | Po válce vstoupil do Československé strany lidové (ČSL) | ||
+ | a 1918–19 působil v Revolučním národním shromáždění. | ||
+ | 1919 odstoupil a politice se věnoval jen na regionální úrovni | ||
+ | (dlouholetý předseda okresní organizace ČSL na Zbraslavi | ||
+ | a člen okresního zastupitelstva v okrese Praha-venkov). Byl | ||
+ | literárně činný, psal do katolického tisku články z oblasti politiky, | ||
+ | vojenství a války. Za zásluhy obdržel papežský kříž Pro | ||
+ | Ecclesia et Pontifice. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám | ||
+ | křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 55. | ||
+ | |||
+ | Pavel Marek, Michal Pehr | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] |
Verze z 6. 12. 2016, 10:36
Ervín ČERVINKA | |
Narození | 5.4.1855 |
---|---|
Místo narození | Kovanice u Nymburka |
Úmrtí | 18.5.1936 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
31- Potravinář 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45057 |
ČERVINKA, Ervín, * 5. 4. 1855 Kovanice u Nymburka, † 18. 5. 1936 Praha, podnikatel, politik
Po absolvování gymnázia a obchodní akademie se věnoval podnikatelské činnosti a pracoval jako ředitel cukrovaru. Před první světovou válkou vstoupil do aktivní politiky v rámci konzervativně orientovaného proudu politického katolicismu. Patřil mezi sedmnáct tzv. memorandistů – příslušníků pravicové opozice ve Straně katolického lidu, která se 1910 obrátila na české biskupy s žádostí, aby ukončili vleklé spory mezi předáky katolických politických stran a pomohli vytvořit jednotnou katolickou stranu. Když neuspěli, Č. usiloval jako člen Akčního výboru katolicko-národního (1911) o konstituování nového konzervativně orientovaného katolického subjektu – Katolicko-národní strany konzervativní (1911). Stal se nejprve jejím místopředsedou, po brzké rezignaci předsedy Buriana převzal její vedení a ve funkci setrval až do nové fúze stran za války. 1916–18 byl členem Národního výboru. Po válce vstoupil do Československé strany lidové (ČSL) a 1918–19 působil v Revolučním národním shromáždění. 1919 odstoupil a politice se věnoval jen na regionální úrovni (dlouholetý předseda okresní organizace ČSL na Zbraslavi a člen okresního zastupitelstva v okrese Praha-venkov). Byl literárně činný, psal do katolického tisku články z oblasti politiky, vojenství a války. Za zásluhy obdržel papežský kříž Pro Ecclesia et Pontifice.
L: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 55.
Pavel Marek, Michal Pehr