Biografický slovník
ČERVINKA František 14.1.1923-4.3.1981: Porovnání verzí
(ČERVINKA_František_14.1.1923-4.3.1981) |
|||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERVINKA, František''', ''* 14. 1. 1923 Praha, † 4. 3. 1981 Praha, historik, publicista, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z pražské česko-židovské rodiny. Otec František Č. | ||
| + | (1881–1950), ředitel zdravotní pojišťovny, byl 1929–35 poslancem | ||
| + | za národně sociální stranu. Po maturitě na reálném | ||
| + | gymnáziu v Praze 1941 byl nejprve totálně nasazen v Hamburku, | ||
| + | 1944–45 vězněn jako židovský míšenec v pracovních | ||
| + | táborech ve Vratislavi a Klettendorfu. 1945–48 byl politicky | ||
| + | organizován v Československé sociální demokracii, 1948–70 | ||
| + | v KSČ. 1945–49 vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, | ||
| + | kde získal titul doktora společenských věd. Současně | ||
| + | pracoval jako redaktor Nakladatelství mladých v Kladně a nakladatelského | ||
| + | časopisu ''Most''; publikoval v řadě novin a časopisů. | ||
| + | 1949–51 byl asistentem katedry dějin dělnického hnutí | ||
| + | Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, 1951– | ||
| + | 54 aspirantem Vysoké školy politických a hospodářských věd | ||
| + | a Filozofické fakulty UK. 1954–61 působil jako odborný asistent, | ||
| + | 1961–71 docent katedry československých dějin a archivního | ||
| + | studia na FF UK (habilitován 1960); patřil k nejvýraznějším | ||
| + | pedagogickým osobnostem katedry ve druhé | ||
| + | polovině padesátých a v průběhu šedesátých let. V důsledku | ||
| + | své angažovanosti v reformním politickém procesu konce šedesátých | ||
| + | let byl 1970 vyloučen z KSČ, v červnu 1971 propuštěn | ||
| + | z univerzity a postižen publikačním zákazem. Vzhledem | ||
| + | k závažnému onemocnění odešel do invalidního důchodu; | ||
| + | příležitostně pak spolupracoval (anonymně) s Československou | ||
| + | televizí a s nakladatelstvím Melantrich. | ||
| + | |||
| + | V mládí se věnoval beletristické tvorbě, psal sociální i milostnou | ||
| + | poezii (''Výstraha k ránu'', 1945; ''Pro mír'', 1946; ''Moře''. | ||
| + | ''Milostné dopisy z dvaačtyřicátého'', 1947) a psychologicko-fantastické povídky (''Znavené příběhy'', 1946). Svůj literární talent posléze uplatnil i při popularizaci historické tematiky, | ||
| + | které se vedle své akademické činnosti soustavně věnoval. | ||
| + | Badatelsky se zabýval především novodobými českými politickými | ||
| + | a kulturními dějinami, zvláště se zaměřil na historii | ||
| + | moderních ideových a politických proudů v českém prostředí | ||
| + | na přelomu 19. a 20. století (''Boje a směry českého studentstva'' | ||
| + | ''na sklonku minulého a počátku našeho století'', 1962; ''Český'' | ||
| + | ''nacionalismus v 19. století'', 1965), na osobnost Zdeňka Nejedlého | ||
| + | a jeho roli v českých dějinách (''Zdeněk Nejedlý'', 1969) | ||
| + | a na působení české kultury v době německé okupace (''Česká'' | ||
| + | ''kultura a okupace'', 2002, vydáno posmrtně na základě textu | ||
| + | vysokoškolských přednášek z let 1969–70). Napsal také několik | ||
| + | populárních biografií vůdčích představitelů socialistického | ||
| + | hnutí (''Karel Marx'', tři vydání 1949–50; ''Bedřich Engels'', | ||
| + | tři vydání 1949–50; ''F. N. Babeuf'', 1949; ''Robert Owen'', 1949; | ||
| + | ''Charles Fourier'', 1949), autorsky se podílel na několika středo- i vysokoškolských učebnicích a na syntéze ''Přehled československých dějin 1–2'' (1958–60). V šedesátých letech přispíval | ||
| + | do časopisů ''Dějiny a současnost'', ''Literární noviny'' (''Literární listy'', | ||
| + | ''Listy'') a ''Plamen'', kde zpřítomňoval problémy novodobých | ||
| + | českých dějin. Překládal též z francouzštiny. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Výstraha k ránu, 1945; Pro mír, 1946; Znavené příběhy, 1946; Moře. Milostné | ||
| + | dopisy z dvaačtyřicátého, 1947; Karel Marx, 1949, 3. doplněné vyd. | ||
| + | 1950; Bedřich Engels, 1949, 3. doplněné vyd. 1950; F. N. Babeuf, 1949; | ||
| + | Robert Owen, 1949; Charles Fourier, 1949; Roman Nejedlý a Litomyšl. | ||
| + | Z tradic pedagogické a osvětové práce našich učitelů, 1958; Československé | ||
| + | dějiny. Pokusná učebnice pro 11. ročník škol všeobecně vzdělávacích, 1961 | ||
| + | (spoluautor); Boje a směry českého studentstva na sklonku minulého a počátku | ||
| + | našeho století, 1962; Dějepis pro osmý ročník základní devítileté školy, | ||
| + | 1963 a další vyd. (spoluautor); Přehled dějin Československa v epoše kapitalismu | ||
| + | 1–2, 1963, 2. vyd. 1967; Český nacionalismus v 19. století, 1965; | ||
| + | Zdeněk Nejedlý, 1969; Hilsnerova aféra a její literární dozvuk, 1999; Česká | ||
| + | kultura a okupace, 2002. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1957, s. 45; J. | ||
| + | Brabec a kol., Slovník zakázaných spisovatelů. 1948–1980, 1991, s. 60–61; | ||
| + | ČBS, s. 98; Tomeš 1, s. 211. | ||
| + | |||
| + | Josef Tomeš | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Verze z 6. 12. 2016, 10:42
| František ČERVINKA | |
 | |
| Narození | 14.1.1923 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 4.3.1981 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
53- Historik 63- Spisovatel 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45059 |
ČERVINKA, František, * 14. 1. 1923 Praha, † 4. 3. 1981 Praha, historik, publicista, spisovatel
Pocházel z pražské česko-židovské rodiny. Otec František Č. (1881–1950), ředitel zdravotní pojišťovny, byl 1929–35 poslancem za národně sociální stranu. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze 1941 byl nejprve totálně nasazen v Hamburku, 1944–45 vězněn jako židovský míšenec v pracovních táborech ve Vratislavi a Klettendorfu. 1945–48 byl politicky organizován v Československé sociální demokracii, 1948–70 v KSČ. 1945–49 vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, kde získal titul doktora společenských věd. Současně pracoval jako redaktor Nakladatelství mladých v Kladně a nakladatelského časopisu Most; publikoval v řadě novin a časopisů. 1949–51 byl asistentem katedry dějin dělnického hnutí Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, 1951– 54 aspirantem Vysoké školy politických a hospodářských věd a Filozofické fakulty UK. 1954–61 působil jako odborný asistent, 1961–71 docent katedry československých dějin a archivního studia na FF UK (habilitován 1960); patřil k nejvýraznějším pedagogickým osobnostem katedry ve druhé polovině padesátých a v průběhu šedesátých let. V důsledku své angažovanosti v reformním politickém procesu konce šedesátých let byl 1970 vyloučen z KSČ, v červnu 1971 propuštěn z univerzity a postižen publikačním zákazem. Vzhledem k závažnému onemocnění odešel do invalidního důchodu; příležitostně pak spolupracoval (anonymně) s Československou televizí a s nakladatelstvím Melantrich.
V mládí se věnoval beletristické tvorbě, psal sociální i milostnou poezii (Výstraha k ránu, 1945; Pro mír, 1946; Moře. Milostné dopisy z dvaačtyřicátého, 1947) a psychologicko-fantastické povídky (Znavené příběhy, 1946). Svůj literární talent posléze uplatnil i při popularizaci historické tematiky, které se vedle své akademické činnosti soustavně věnoval. Badatelsky se zabýval především novodobými českými politickými a kulturními dějinami, zvláště se zaměřil na historii moderních ideových a politických proudů v českém prostředí na přelomu 19. a 20. století (Boje a směry českého studentstva na sklonku minulého a počátku našeho století, 1962; Český nacionalismus v 19. století, 1965), na osobnost Zdeňka Nejedlého a jeho roli v českých dějinách (Zdeněk Nejedlý, 1969) a na působení české kultury v době německé okupace (Česká kultura a okupace, 2002, vydáno posmrtně na základě textu vysokoškolských přednášek z let 1969–70). Napsal také několik populárních biografií vůdčích představitelů socialistického hnutí (Karel Marx, tři vydání 1949–50; Bedřich Engels, tři vydání 1949–50; F. N. Babeuf, 1949; Robert Owen, 1949; Charles Fourier, 1949), autorsky se podílel na několika středo- i vysokoškolských učebnicích a na syntéze Přehled československých dějin 1–2 (1958–60). V šedesátých letech přispíval do časopisů Dějiny a současnost, Literární noviny (Literární listy, Listy) a Plamen, kde zpřítomňoval problémy novodobých českých dějin. Překládal též z francouzštiny.
D: Výstraha k ránu, 1945; Pro mír, 1946; Znavené příběhy, 1946; Moře. Milostné dopisy z dvaačtyřicátého, 1947; Karel Marx, 1949, 3. doplněné vyd. 1950; Bedřich Engels, 1949, 3. doplněné vyd. 1950; F. N. Babeuf, 1949; Robert Owen, 1949; Charles Fourier, 1949; Roman Nejedlý a Litomyšl. Z tradic pedagogické a osvětové práce našich učitelů, 1958; Československé dějiny. Pokusná učebnice pro 11. ročník škol všeobecně vzdělávacích, 1961 (spoluautor); Boje a směry českého studentstva na sklonku minulého a počátku našeho století, 1962; Dějepis pro osmý ročník základní devítileté školy, 1963 a další vyd. (spoluautor); Přehled dějin Československa v epoše kapitalismu 1–2, 1963, 2. vyd. 1967; Český nacionalismus v 19. století, 1965; Zdeněk Nejedlý, 1969; Hilsnerova aféra a její literární dozvuk, 1999; Česká kultura a okupace, 2002.
L: J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1957, s. 45; J. Brabec a kol., Slovník zakázaných spisovatelů. 1948–1980, 1991, s. 60–61; ČBS, s. 98; Tomeš 1, s. 211.
Josef Tomeš
