ČERVINKA Innocenc Ladislav 1.2.1869-3.10.1952

Z Personal
Innocenc Ladislav ČERVINKA
Narození 1.2.1869
Místo narození Břest u Kroměříže
Úmrtí 3.10.1952
Místo úmrtí Brno
Povolání

52- Archeolog

53- Historik

ČERVINKA, Innocenc Ladislav, * 1. 2. 1869 Břest u Kroměříže, † 3. 10. 1952 Brno, zeměměřič, archeolog, numismatik, sběratel

Povoláním byl civilní geometr (či tzv. kulturní inženýr); po geodetickém školení ve Vídni působil v Uherském Hradišti (po 1890–1905) a poté v Kojetíně. Už na střední škole v Přerově začínal jako numismatik ve spolupráci s muzeem v Olomouci, ale styk s archeologickými nálezy při zaměstnání v terénu jej přivedl k tomuto oboru, takže brzy vytvořil (zčásti vlastními výkopy) druhou největší soukromou archeologickou sbírku na Moravě. Od 1903 pracoval jako konzervátor státní památkové péče pro řadu okresů střední a jihovýchodní Moravy. Jako agilní a vlivný organizátor měl 1906 hlavní podíl na vzniku Moravského archeologického klubu v Brně a 1906–35 mu také předsedal. Vytvořil z něho středisko archeologické práce na Moravě a od 1907 mu poskytl jako orgán svůj časopis Pravěk, vydávaný zprvu v Uherském Hradišti (1903–04), poté 1907–13 v Kojetíně (od 1911 načas též jako orgán Českého archeologického klubu). Archeologii se profesionálně věnoval poté, co koncem 1919 vstoupil do Státního archeologického ústavu jako státní konzervátor pro Moravu a Slezsko (zpočátku působil i na Slovensku – výkopy na Devíně u Bratislavy). Dlouho se ucházel též o místo kustoda archeologie v Moravském zemském muzeu (MZM), ale přijat byl teprve 1924 jako smluvní úředník pro první odbornou instalaci pravěku. Vedl pak pravěké oddělení MZM do 1933 a nákupy významných sbírek vybudoval jeho fondy, v jejichž zpracování pokračoval ještě později. 1927 získal na Filozofické fakultě MU v Brně doktorát filozofie, ale ne už katedru archeologie, později tam zřizovanou. Mezi 1926–33 se neúspěšně pokoušel obnovit časopis Pravěk. Do výslužby ze Státního archeologického ústavu odešel 1937, dožíval vážně nemocen. V archeologii patřil ke zkušeným terénním praktikům – pozitivistům s velkou znalostí materiálu, ovšem také s osobitými názory, pro něž vedl četné polemiky. V teorii ho ovlivnila pražská a vídeňská škola. Věnoval se později i koncepci a metodice oboru i památkové ochraně lokalit a nálezů, i když individualistický sběratelský přístup, v moravské archeologii tehdy tradiční, mu byl často na překážku. Stal se však prvním velkorysým syntetikem v moravské archeologii. Jeho Morava za pravěku (1902) byla nahrazena až po devadesáti letech. Pozdější ambiciózní pokusy však už nedokončil (Moravské starožitnosti, Pravěk zemí českých). Význam měl i první důkladnější přehled velkomoravské archeologické problematiky. K mezinárodní informaci posloužila řada Č. hesel pro prvních dvanáct dílů tehdy největší oborové příručky, německého slovníku Reallexikon der Vorgeschichte (1924–28). Č. patřil též k zakladatelům moravské numismatiky, zajímal se o vlastivědu a historickou topografii, zaniklé osady. Kromě četných publikací zanechal řadu rukopisů, zejména dosud cenný Soupis pravěkých nálezů moravských (archiv Archeologického ústavu AV ČR Brno). Jeho první sbírku zakoupilo počátkem 20. století MZM v Brně, další sbírku později Národní muzeum v Praze.

D: Denáry údělných knížat moravských, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 8, 1891–99 (separát 1899); O římských cestách obchodních na Moravě, in: ČMM 19, 1895, s. 29n.; Pravěká hradiska na Moravě, 1896; Dějiny Moravy a praehistorická archaeologie, 1897; Mince a mincovnictví markrabství Moravského, 1897; Praehistorické nálezy na Prostějovsku, 1900; Morava za pravěku, in: Vlastivěda moravská 1/2, 1902; Děvín a Velehrad, dva hrady velkomoravské, 1902; O keramice neolithické na Moravě, in: Pravěk 2, 1904, s. 17n.; Kdy zalidnili Slované Evropu střední?, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 50n.; O úkolech soustavného bádání archaeologického na Moravě, in: Pravěk 4, 1908, s. 85n.; O pokoleních skrčených koster na Moravě, in: Moravské starožitnosti 2, 1908–11; O nejstarších mohylách Moravských, in: Pravěk 5, 1909, s. 53n.; Pokolení s kulturou keramiky šňůrové (durynské) na Moravě, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, 28, 1911, s. 1n.; O „zvoncovitých pohárech“, in: tamtéž, s. 109n.; Kultura popelnicových polí na Moravě, in: ČMZM 11, 1911, s. 30n.; Kultura gallská na Moravě, in: tamtéž 14, 1914, s. 159n.; Hradiska pravěká, hrady, hrádky a tvrze na Moravě, in: ČMM 31, 1914, s. 69n.; Děvín. Velehrad říše velkomoravské, 1914; Böhmen–Mähren (A. Rzehak – I. L. Č.), in: Reallexikon der Vorgeschichte 2, 1925, s. 55n.; Pravěk zemí Českých. Úvod do archaeologie pravěké, předvěké a historické, 1927; Poslední slovanská pohřebiště na Moravě, 1927; Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928; Doba mědi na Moravě, in: Příroda 28, 1935, s. 145n.; Germáni na Moravě, in: Anthropologie 14, 1936, s. 107n.; Osídlení kraje olomouckého v pravěku, 1943; Římské mince z nálezů na Moravě, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 45, 1946, s. 142n.; Hradiště a Velehrady na Moravě, 1948.

L: OSN 28, s. 222; J. Neustupný, Za dr. I. L. Č., in: ČNM (řada společenskovědní) 121, 1952, s. 147n.; E. Nohejlová – Prátová, Za dr. I. L. Č., in: Numismatické listy 7, 1952, s. 135n.; J. Böhm, PhDr. I. L. Č., in: PA 46, 1953, s. 389n.; K. Tihelka, I. L. Č. v Moravském museu v Brně, in: ČMZM (vědy společenské) 38, 1953, s. 5n.; Kudělka – Šimeček, s. 77; V. Podborský, 130 let od narození I. L. Č., in: Pravěk, nová řada 9, 1999, s. 461n.; Z. Fišer, I. L. Č. – ohlédnutí za moravským archeologem a numismatikem, in: VVM 55, 2003, s. 213n.; Z. Fišer – V. Podborský, I. L. Č., 2004 (s bibliografií); Kutnar, s. 598n.; Tomeš 1, s. 211; Z. Petráň – P. Radoměrský (ed.), Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky, 2001, s. 49; Sklenář, s. 119n.

P: Archiv MZM Brno; Archeologický ústav MZM Brno.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář