ČERVINKA Karel Viktor 30.12.1891-29.10.1915: Porovnání verzí
(ČERVINKA_Karel_Viktor_30.12.1891-28.10.1915) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.12.1891 | | datum narození = 30.12.1891 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Padochov u Oslavan |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 29.10.1915 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = italská fronta na Soči |
− | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />63- Spisovatel |
− | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 65-66 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERVINKA, Karel Viktor''', ''* 30. 12. 1891 Padochov u Oslavan, † 29. 10. 1915 italská fronta na Soči, básník'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny důlního úředníka a učitelky. Otce záhy ztratil. | ||
+ | Vyrůstal v nuzných poměrech v Těšanech u Hustopečí. | ||
+ | Gymnázium studoval 1903–11 v Brně. Rok před maturitou | ||
+ | ztratil i matku. Od 1911 navštěvoval dva semestry filozofickou | ||
+ | fakultu v Praze, kde se věnoval klasické, poté moderní | ||
+ | filologii a francouzštině. 1912–13 sloužil jako voják v Zadaru. | ||
+ | Po návratu studoval v Praze práva. Za mobilizace 1914 narukoval. | ||
+ | Z války, kromě krátké dovolené 1915, se již nevrátil. | ||
+ | Padl jako poručík v horách na italské frontě na Soči. Pochován | ||
+ | byl v Britofu u Gorice (Slovinsko). | ||
+ | |||
+ | Do literárního dění vstoupil již jako student 1906 prvotinami | ||
+ | v brněnském časopise ''Neděle'', 1908 publikoval v tišnovském | ||
+ | týdeníku ''Náš kraj'' romaneto ''V stínech tišnovských'' | ||
+ | ''lesů'', 1908–09 přispíval v Brně pod pseudonymem Zdenka | ||
+ | Grünwaldová do ''Studentského listu''. 1910 tam vydal pod | ||
+ | pseudonymem Petronius Arbiter sbírku ''Kniha epitafů''. Malý | ||
+ | náklad rozprodal sám. Další básně zveřejňoval v ročence ''Moravská'' | ||
+ | ''Slávie'', v časopise ''Svaz pro povznesení návštěvy cizinců'' | ||
+ | ''na Moravě a ve Slezsku''. Byl zaníceným propagátorem sportu, | ||
+ | hlavně lyžování, a cestovního ruchu, a také jednatelem lehkoatletického | ||
+ | odboru S. K. Moravská Slávia. Od 1910 trávil | ||
+ | prázdniny v Německém (nyní Sněžné) u Nového Města | ||
+ | na Moravě. Na Vysočinu (odtud pocházela jeho matka) zajížděl | ||
+ | často jednak za turistikou a lyžováním, jednak za básnickou | ||
+ | i jinou literární inspirací. Z tohoto prostředí vydal | ||
+ | 1912 v Horácké knihovně v Novém Městě na Moravě svou | ||
+ | jedinou sbírku básní ''Píseň z hor''. Verše plné životního elánu | ||
+ | a optimismu, radosti z lesních a horských toulek v době léta | ||
+ | i zimy prozrazovaly nadaného básníka. Jeho literárním přítelem | ||
+ | byl J. Mahen. | ||
+ | |||
+ | Po Č. smrti soustředil jeho přítel z mládí dr. J. Sláma zanechané | ||
+ | rukopisy a uspořádal je do šesti rukopisných svazků, | ||
+ | které ale nebyly publikovány. Z podnětu MUDr. K. Daňka, | ||
+ | primáře tělovýchovného oddělení OÚNZ v Novém Městě | ||
+ | na Moravě, vydal tamní Jednotný klub pracujících výbor z Č. | ||
+ | sbírky pod titulem ''Píseň z hor'' (s Daňkovým úvodem ''K. V. Č.'' | ||
+ | ''a rekreace na Vysočině''). Nový výbor 1973 uspořádaný K. Daňkem | ||
+ | z rukopisné pozůstalosti vyšel nákladem Horáckého muzea | ||
+ | a galerie v Novém Městě na Moravě s názvem ''Tam v dáli'' | ||
+ | ''na horách''. Scénicky byla uvedena Č. hra ''Stříbrní ptáci'' (1916). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrolog: Revue moravsko-slezská 12, 1918, s. 158–159; M. Hýsek, Ztrhané | ||
+ | struny zvuk, 1940, s. 395; J. Sláma, Talent zmařený válkou, in: První | ||
+ | české gymnázium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení, 1967, | ||
+ | s. 87–89; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, | ||
+ | 1973, s. 481; M. Rosenbaum, Nad nesplaceným dluhem, in: Rovnost (jižní | ||
+ | Morava) 24. 8. 1973; LČL 1, s. 464. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; Horácké muzeum, Nové Město na Moravě | ||
+ | (4 kartony). | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Řádka 16: | Řádka 73: | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
+ | [[Kategorie:Padochov]] | ||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] |
Aktuální verze z 15. 10. 2019, 09:07
Karel Viktor ČERVINKA | |
Narození | 30.12.1891 |
---|---|
Místo narození | Padochov u Oslavan |
Úmrtí | 29.10.1915 |
Místo úmrtí | italská fronta na Soči |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 65-66 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45065 |
ČERVINKA, Karel Viktor, * 30. 12. 1891 Padochov u Oslavan, † 29. 10. 1915 italská fronta na Soči, básník
Pocházel z rodiny důlního úředníka a učitelky. Otce záhy ztratil. Vyrůstal v nuzných poměrech v Těšanech u Hustopečí. Gymnázium studoval 1903–11 v Brně. Rok před maturitou ztratil i matku. Od 1911 navštěvoval dva semestry filozofickou fakultu v Praze, kde se věnoval klasické, poté moderní filologii a francouzštině. 1912–13 sloužil jako voják v Zadaru. Po návratu studoval v Praze práva. Za mobilizace 1914 narukoval. Z války, kromě krátké dovolené 1915, se již nevrátil. Padl jako poručík v horách na italské frontě na Soči. Pochován byl v Britofu u Gorice (Slovinsko).
Do literárního dění vstoupil již jako student 1906 prvotinami v brněnském časopise Neděle, 1908 publikoval v tišnovském týdeníku Náš kraj romaneto V stínech tišnovských lesů, 1908–09 přispíval v Brně pod pseudonymem Zdenka Grünwaldová do Studentského listu. 1910 tam vydal pod pseudonymem Petronius Arbiter sbírku Kniha epitafů. Malý náklad rozprodal sám. Další básně zveřejňoval v ročence Moravská Slávie, v časopise Svaz pro povznesení návštěvy cizinců na Moravě a ve Slezsku. Byl zaníceným propagátorem sportu, hlavně lyžování, a cestovního ruchu, a také jednatelem lehkoatletického odboru S. K. Moravská Slávia. Od 1910 trávil prázdniny v Německém (nyní Sněžné) u Nového Města na Moravě. Na Vysočinu (odtud pocházela jeho matka) zajížděl často jednak za turistikou a lyžováním, jednak za básnickou i jinou literární inspirací. Z tohoto prostředí vydal 1912 v Horácké knihovně v Novém Městě na Moravě svou jedinou sbírku básní Píseň z hor. Verše plné životního elánu a optimismu, radosti z lesních a horských toulek v době léta i zimy prozrazovaly nadaného básníka. Jeho literárním přítelem byl J. Mahen.
Po Č. smrti soustředil jeho přítel z mládí dr. J. Sláma zanechané rukopisy a uspořádal je do šesti rukopisných svazků, které ale nebyly publikovány. Z podnětu MUDr. K. Daňka, primáře tělovýchovného oddělení OÚNZ v Novém Městě na Moravě, vydal tamní Jednotný klub pracujících výbor z Č. sbírky pod titulem Píseň z hor (s Daňkovým úvodem K. V. Č. a rekreace na Vysočině). Nový výbor 1973 uspořádaný K. Daňkem z rukopisné pozůstalosti vyšel nákladem Horáckého muzea a galerie v Novém Městě na Moravě s názvem Tam v dáli na horách. Scénicky byla uvedena Č. hra Stříbrní ptáci (1916).
L: nekrolog: Revue moravsko-slezská 12, 1918, s. 158–159; M. Hýsek, Ztrhané struny zvuk, 1940, s. 395; J. Sláma, Talent zmařený válkou, in: První české gymnázium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení, 1967, s. 87–89; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 481; M. Rosenbaum, Nad nesplaceným dluhem, in: Rovnost (jižní Morava) 24. 8. 1973; LČL 1, s. 464.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; Horácké muzeum, Nové Město na Moravě (4 kartony).
Marcella Husová