ČERVINKA Miloš 30.10.1852-28.4.1891: Porovnání verzí
(ČERVINKA_Miloš_30.10.1852-28.4.1891) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.10.1852 | | datum narození = 30.10.1852 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Ostředek u Benešova |
| datum úmrtí = 28.4.1891 | | datum úmrtí = 28.4.1891 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 66 |
+ | }} | ||
+ | '''ČERVINKA, Miloš''', ''* 30. 10. 1852 Ostředek u Benešova, † 28. 4. 1891 Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko), lesník, básník'' | ||
+ | |||
+ | Kmotry u jeho křtu 1. 11. 1852 byli baron Drahotín Marie | ||
+ | (sic) de Villani de Pillanico, po němž byl Č. pokřtěn jako Miloš | ||
+ | Drahotín Marie Č., a jeho žena Mathilda. Č. byl synem | ||
+ | známého vlastence JUDr. Václava Č. (1807–1870), držitele | ||
+ | statku Ostředek. Jeho matkou byla Alžběta, roz. Vojáčková | ||
+ | (1819–1901), dcera Jana Vojáčka z Tetína u Berouna. Měl | ||
+ | dalších pět sourozenců, kteří se všichni uplatnili ve veřejném | ||
+ | životě: velkostatkář Vladimír Č., prozaik, hudebník a myslitel, | ||
+ | manžel Marie Č.-Riegrové Václav Č. (1844–1929), prozaik | ||
+ | a básník Otakar Č. (1846–1915), ruský generál Jaroslav | ||
+ | Jan Č. (1848–1913) a Marie Č. (1855–1895), žena právního | ||
+ | historika Bohuše Riegra a matka filozofa Ladislava Riegra. | ||
+ | |||
+ | Studoval na reálce v Praze. Během studia vstoupil do tajného | ||
+ | spolku Blaník a byl 1870 pro podezření z politických intrik | ||
+ | zatčen a vězněn. Po propuštění z vězení absolvoval Skřivanovu | ||
+ | soukromou obchodní školu, ale již 1872 byl ze stejného | ||
+ | důvodu zatčen podruhé a vězněn do 1877. Krátce pracoval | ||
+ | v Praze jako bankovní úředník, pak absolvoval lesnickou praxi | ||
+ | a 1879–81 navštěvoval lesnickou akademii v německém Eisenachu. | ||
+ | Poté se stal praktikantem na tachovském velkostatku. | ||
+ | 1882 působil jako lesník v Čisté u Rakovníka, 1883–84 jako | ||
+ | lesní inženýr v Rusku u knížete Sanguszky v Slavutě na Volyni | ||
+ | (nyní Ukrajina), nakrátko se vrátil do Čech a získal zaměstnání | ||
+ | na statku vyšehradské kapituly, opět odešel do Slavuty, | ||
+ | ale již 1887 přijal místo u hraběnky Wodzické ze Sparu | ||
+ | v Haliči, poté v Uhrách, nakonec ještě téhož roku odešel jako | ||
+ | lesní správce na velkostatek hraběnky Haberové do Mariensee. | ||
+ | Tam po krátké nemoci zemřel a byl v Aspangu pohřben. | ||
+ | Největší část svých básní napsal ve vězení, z nichž epickou | ||
+ | skladbu z doby temna ''Bouři'' otiskl 1877 v 7. ročníku J. M. | ||
+ | Hurbanova a R. Pokorného almanachu ''Nitra''. 1882 vydal | ||
+ | samostatně vlastním nákladem jedinou sbírku intimní a přírodní | ||
+ | lyriky ''Básně'', na níž pracoval v Eisenachu a Tachově. | ||
+ | Veršovanou povídku ''Hynek'' sepsal za pobytu v Rusku. Nesla | ||
+ | zjevné vlivy ruské literatury, zejména Puškinova ''Oněgina'', | ||
+ | svým zasazením do Čech roku 1848 a vlasteneckou postavou | ||
+ | hlavního hrdiny nezapřela však řadu autobiografických | ||
+ | rysů. Otištěna byla časopisecky 1890 v ''Literárních listech''. Č. | ||
+ | přispíval do Vajanského ''Hronky'', beletristickými i odbornými | ||
+ | články do lesnického časopisu ''Háj'', vycházejícího ve Žďáru | ||
+ | nad Sázavou aj. Rukopisně zanechal v pozůstalosti povídku | ||
+ | ''V zátiší''. Posmrtně vydal jeho bratr Otakar Č. v ''Květech'' 1892 | ||
+ | ukázky neotištěných básní, které doplnil literárně-politickou | ||
+ | studií ''Upomínka na bratra''. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrology in: Literární listy 12, č. 12, 1. 6. 1891; Světozor 25, 1891, | ||
+ | s. 312; J. Vrba, Nové rovy, in: Osvěta 22, 1892, s. 65; F. Bačkovský, Přehled | ||
+ | písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 52; F. D. Zenkl, Spisovatelé | ||
+ | kraje Táborského 1, 1902, s. 58–59; Literární rozhledy 10, 1926, s. 289; | ||
+ | MSN 1, s. 1007; OSN 6, s. 657; R. Bílek, Blanické literární zajímavosti | ||
+ | (Blaník v umění 1), 2002, s. 86; LČL 1, s. 464–465 (kde chybné datum | ||
+ | narození). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. | ||
+ | Kozmice, inv. č. pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219; NA | ||
+ | Praha. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1852]] | [[Kategorie:1852]] | ||
+ | [[Kategorie:Ostředek]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
+ | [[Kategorie:Mariensee]] |
Aktuální verze z 15. 10. 2019, 10:08
Miloš ČERVINKA | |
Narození | 30.10.1852 |
---|---|
Místo narození | Ostředek u Benešova |
Úmrtí | 28.4.1891 |
Místo úmrtí | Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 66 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45068 |
ČERVINKA, Miloš, * 30. 10. 1852 Ostředek u Benešova, † 28. 4. 1891 Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko), lesník, básník
Kmotry u jeho křtu 1. 11. 1852 byli baron Drahotín Marie (sic) de Villani de Pillanico, po němž byl Č. pokřtěn jako Miloš Drahotín Marie Č., a jeho žena Mathilda. Č. byl synem známého vlastence JUDr. Václava Č. (1807–1870), držitele statku Ostředek. Jeho matkou byla Alžběta, roz. Vojáčková (1819–1901), dcera Jana Vojáčka z Tetína u Berouna. Měl dalších pět sourozenců, kteří se všichni uplatnili ve veřejném životě: velkostatkář Vladimír Č., prozaik, hudebník a myslitel, manžel Marie Č.-Riegrové Václav Č. (1844–1929), prozaik a básník Otakar Č. (1846–1915), ruský generál Jaroslav Jan Č. (1848–1913) a Marie Č. (1855–1895), žena právního historika Bohuše Riegra a matka filozofa Ladislava Riegra.
Studoval na reálce v Praze. Během studia vstoupil do tajného spolku Blaník a byl 1870 pro podezření z politických intrik zatčen a vězněn. Po propuštění z vězení absolvoval Skřivanovu soukromou obchodní školu, ale již 1872 byl ze stejného důvodu zatčen podruhé a vězněn do 1877. Krátce pracoval v Praze jako bankovní úředník, pak absolvoval lesnickou praxi a 1879–81 navštěvoval lesnickou akademii v německém Eisenachu. Poté se stal praktikantem na tachovském velkostatku. 1882 působil jako lesník v Čisté u Rakovníka, 1883–84 jako lesní inženýr v Rusku u knížete Sanguszky v Slavutě na Volyni (nyní Ukrajina), nakrátko se vrátil do Čech a získal zaměstnání na statku vyšehradské kapituly, opět odešel do Slavuty, ale již 1887 přijal místo u hraběnky Wodzické ze Sparu v Haliči, poté v Uhrách, nakonec ještě téhož roku odešel jako lesní správce na velkostatek hraběnky Haberové do Mariensee. Tam po krátké nemoci zemřel a byl v Aspangu pohřben. Největší část svých básní napsal ve vězení, z nichž epickou skladbu z doby temna Bouři otiskl 1877 v 7. ročníku J. M. Hurbanova a R. Pokorného almanachu Nitra. 1882 vydal samostatně vlastním nákladem jedinou sbírku intimní a přírodní lyriky Básně, na níž pracoval v Eisenachu a Tachově. Veršovanou povídku Hynek sepsal za pobytu v Rusku. Nesla zjevné vlivy ruské literatury, zejména Puškinova Oněgina, svým zasazením do Čech roku 1848 a vlasteneckou postavou hlavního hrdiny nezapřela však řadu autobiografických rysů. Otištěna byla časopisecky 1890 v Literárních listech. Č. přispíval do Vajanského Hronky, beletristickými i odbornými články do lesnického časopisu Háj, vycházejícího ve Žďáru nad Sázavou aj. Rukopisně zanechal v pozůstalosti povídku V zátiší. Posmrtně vydal jeho bratr Otakar Č. v Květech 1892 ukázky neotištěných básní, které doplnil literárně-politickou studií Upomínka na bratra.
L: nekrology in: Literární listy 12, č. 12, 1. 6. 1891; Světozor 25, 1891, s. 312; J. Vrba, Nové rovy, in: Osvěta 22, 1892, s. 65; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 52; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje Táborského 1, 1902, s. 58–59; Literární rozhledy 10, 1926, s. 289; MSN 1, s. 1007; OSN 6, s. 657; R. Bílek, Blanické literární zajímavosti (Blaník v umění 1), 2002, s. 86; LČL 1, s. 464–465 (kde chybné datum narození).
P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. Kozmice, inv. č. pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219; NA Praha.
Marcella Husová