Verze z 15. 10. 2019, 09:08, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČERVINKA Miloš 30.10.1852-28.4.1891

Z Personal
Miloš ČERVINKA
Narození 30.10.1852
Místo narození Ostředek u Benešova
Úmrtí 28.4.1891
Místo úmrtí Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 66

ČERVINKA, Miloš, * 30. 10. 1852 Ostředek u Benešova, † 28. 4. 1891 Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko), lesník, básník

Kmotry u jeho křtu 1. 11. 1852 byli baron Drahotín Marie (sic) de Villani de Pillanico, po němž byl Č. pokřtěn jako Miloš Drahotín Marie Č., a jeho žena Mathilda. Č. byl synem známého vlastence JUDr. Václava Č. (1807–1870), držitele statku Ostředek. Jeho matkou byla Alžběta, roz. Vojáčková (1819–1901), dcera Jana Vojáčka z Tetína u Berouna. Měl dalších pět sourozenců, kteří se všichni uplatnili ve veřejném životě: velkostatkář Vladimír Č., prozaik, hudebník a myslitel, manžel Marie Č.-Riegrové Václav Č. (1844–1929), prozaik a básník Otakar Č. (1846–1915), ruský generál Jaroslav Jan Č. (1848–1913) a Marie Č. (1855–1895), žena právního historika Bohuše Riegra a matka filozofa Ladislava Riegra.

Studoval na reálce v Praze. Během studia vstoupil do tajného spolku Blaník a byl 1870 pro podezření z politických intrik zatčen a vězněn. Po propuštění z vězení absolvoval Skřivanovu soukromou obchodní školu, ale již 1872 byl ze stejného důvodu zatčen podruhé a vězněn do 1877. Krátce pracoval v Praze jako bankovní úředník, pak absolvoval lesnickou praxi a 1879–81 navštěvoval lesnickou akademii v německém Eisenachu. Poté se stal praktikantem na tachovském velkostatku. 1882 působil jako lesník v Čisté u Rakovníka, 1883–84 jako lesní inženýr v Rusku u knížete Sanguszky v Slavutě na Volyni (nyní Ukrajina), nakrátko se vrátil do Čech a získal zaměstnání na statku vyšehradské kapituly, opět odešel do Slavuty, ale již 1887 přijal místo u hraběnky Wodzické ze Sparu v Haliči, poté v Uhrách, nakonec ještě téhož roku odešel jako lesní správce na velkostatek hraběnky Haberové do Mariensee. Tam po krátké nemoci zemřel a byl v Aspangu pohřben. Největší část svých básní napsal ve vězení, z nichž epickou skladbu z doby temna Bouři otiskl 1877 v 7. ročníku J. M. Hurbanova a R. Pokorného almanachu Nitra. 1882 vydal samostatně vlastním nákladem jedinou sbírku intimní a přírodní lyriky Básně, na níž pracoval v Eisenachu a Tachově. Veršovanou povídku Hynek sepsal za pobytu v Rusku. Nesla zjevné vlivy ruské literatury, zejména Puškinova Oněgina, svým zasazením do Čech roku 1848 a vlasteneckou postavou hlavního hrdiny nezapřela však řadu autobiografických rysů. Otištěna byla časopisecky 1890 v Literárních listech. Č. přispíval do Vajanského Hronky, beletristickými i odbornými články do lesnického časopisu Háj, vycházejícího ve Žďáru nad Sázavou aj. Rukopisně zanechal v pozůstalosti povídku V zátiší. Posmrtně vydal jeho bratr Otakar Č. v Květech 1892 ukázky neotištěných básní, které doplnil literárně-politickou studií Upomínka na bratra.

L: nekrology in: Literární listy 12, č. 12, 1. 6. 1891; Světozor 25, 1891, s. 312; J. Vrba, Nové rovy, in: Osvěta 22, 1892, s. 65; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 52; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje Táborského 1, 1902, s. 58–59; Literární rozhledy 10, 1926, s. 289; MSN 1, s. 1007; OSN 6, s. 657; R. Bílek, Blanické literární zajímavosti (Blaník v umění 1), 2002, s. 86; LČL 1, s. 464–465 (kde chybné datum narození).

P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. Kozmice, inv. č. pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219; NA Praha.

Marcella Husová