ČERWUIŠ Piošád Mendoza ?1890-?1967: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 70-71
 
}}
 
}}
 
'''ČERWUIŠ, Piošád Mendoza''', ''asi 80. léta 19. století oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay), † asi 1967 oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay), příslušník indiánského kmene Čamakoko''
 
'''ČERWUIŠ, Piošád Mendoza''', ''asi 80. léta 19. století oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay), † asi 1967 oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay), příslušník indiánského kmene Čamakoko''

Verze z 15. 10. 2019, 09:15

Piošád Mendoza ČERWUIŠ
Narození asi 80. léta 19. století
Místo narození oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay)
Úmrtí asi 1967
Místo úmrtí oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay)
Povolání 59- Společnost - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 70-71

ČERWUIŠ, Piošád Mendoza, asi 80. léta 19. století oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay), † asi 1967 oblast Chaco při horním toku Rio Paraguay (Paraguay), příslušník indiánského kmene Čamakoko

Pobyt jihoamerického indiána Č. v Praze (1908–09) inicioval cestovatel, etnograf a botanik Alberto Vojtěch Frič. Ten 1908, ke konci svého třetího jihoamerického pobytu, opětovně navštívil v Paraguayi Čamakoky a zjistil, že kmen, k jehož příslušníkům jej poutalo zvlášť hluboké přátelství, je sužován záhadnou chorobou, na niž mnoho příslušníků zemřelo. Protože sám si nevěděl rady, bylo po poradě se staršími kmene rozhodnuto, že s sebou vezme náčelníkova synovce Č., aby nemoc mohli prozkoumat a vyléčit odborníci. Jihoameričtí lékaři nepomohli, a protože Frič spěchal na amerikanistický kongres do Vídně, vzal ho s sebou do Evropy, do Vídně a pak do Prahy, kde se společně na čas usadili v pronajatém bytě v Náplavní ulici. Č., kterého si Pražané pohotově pojmenovali Červíček, se okamžitě stal středem pozornosti a přirozeně docházelo k mnoha kuriózním situacím. Frič jej bral s sebou na přednášky a navštívil s ním desítky míst v Čechách i na Moravě. Č. svým pozorováním a pohledem člověka původně žijícího na úrovni doby kamenné a střetnuvšího se s civilizací počátku 20. století, působil vlastně jako jakýsi etnograf naruby. Dokázal přirozeně rozpoznat negativní společenské jevy, což Frič pohotově zaznamenal.

Šťastnou náhodou se podařilo přijít na to, že Č. nemoc byla způsobena parazitem, takže v polovině 1909 se mohl Frič i s vyléčeným Č. vrátit do Jižní Ameriky a k Čamakokům, které vhodnou léčbou zbavil nebezpečné nákazy. Do Evropy se Č. už nevrátil. Frič později zaznamenal, že ostatní příslušníci kmene Č. neuvěřili, když popisoval své zážitky z cesty přes oceán a z pobytu mezi bílými, a dokonce jej jako nenapravitelného lháře vyhnali. Ovšem pozdější zprávy uvádí, že když nad Chacem poprvé zakroužilo letadlo, byl přijat zpět a do konce života mu byla vzdávána úcta jako někomu, kdo poznal svět. Č., který později přijal jméno Alberto Mendoza, zemřel údajně 1967 a byl pochován v Puerto Diana.

L: A. V. Frič, Čerwuiš aneb Z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu, 2000; týž, Indiáni Jižní Ameriky, 1943, passim; K. Crkal, Lovec kaktusů, 1983, passim; V. Rozhoň, Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti, 2005, rejstřík; J. Chalupský, O záhadné nemoci kmene Čamakoko a Indiánu Č. Američtí měchovci objeveni pražským studentem, in: Vesmír 81, 2002, č. 4, s. 190–192.

Vladimír Rozhoň