ČIHÁK Eugen 31.5.1885-7.5.1958: Porovnání verzí

Z Personal
(ČIHÁK_Evžen_1885-7.5.1958)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Evžen ČIHÁK
+
| jméno = Eugen ČIHÁK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1885
+
| datum narození = 31.5.1885
| místo narození = Vinkovce
+
| místo narození = Vinkovci (Chorvatsko)
| datum úmrtí = 7.5.1958
+
| datum úmrtí = 7./8.5.1958  
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje
 
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Evžen ČIHÁK
+
}}
 +
'''ČIHÁK, Eugen''', ''* 31. 5. 1885 Vinkovci (Chorvatsko), † 7./8. 5. 1958 Praha, průkopník letectví, pracovník letecké dopravy''
 +
 
 +
Otec František Č. pracoval jako inženýr na železnici, matka
 +
Marie, roz. Kašparová, byla tetou prvního českého aviatika
 +
Jana Kašpara. V Pardubicích, kam se rodina přestěhovala
 +
1889, navštěvoval Č. měšťanskou a reálnou školu, pak v Chrudimi
 +
obchodní akademii. Studium dokončil na Českoslovanské
 +
obchodní akademii v Praze. Vojenskou službu jednoročního
 +
dobrovolníka absolvoval 1906/07 u tyrolských císařských
 +
myslivců. Od konce 1909 se začal v Pardubicích věnovat letectví,
 +
zpočátku ve spolupráci s bratrancem J. Kašparem, od jara
 +
1910 hlavně s bratrem Hugem Č. (1884–1946). Po neúspěchu
 +
s prvním strojem v létě 1910 zakoupili ve Francii letadlo Saulnier.
 +
Na něm vykonal Č. v září 1910 první úspěšné lety, brzy je
 +
však zničil při havárii. Pak létal na strojích, které stavěl s bratrem.
 +
Do vypuknutí války jich zkonstruovali asi 15. Od dubna
 +
1911 byl členem Aviatického družstva v Pardubicích. Od července
 +
téhož roku konal veřejné letecké produkce v českých
 +
a moravských městech, do května 1914 celkem 33. V květnu
 +
1912 získal jako čtvrtý český pilot mezinárodní pilotní diplom
 +
(v rakouské evidenci č. 51). V dubnu 1914 se neúspěšně
 +
účastnil rakouské sportovní letecké soutěže Schichtův let.
 +
1914 působil jako jediný aktivní český civilní pilot v Čechách.
 +
15. 12. 1914–7. 1. 1915 byl technickým důstojníkem rakouského
 +
letectva, 1915–16 sloužil jako horský myslivec na italské
 +
frontě. Z vážného zranění se léčil ve vojenských nemocnicích
 +
a potom byl propuštěn na trvalou dovolenou. Po skončení války
 +
provozoval s bratrem autodopravu. Asi 1922 se stal čestným
 +
členem Svazu pilotů RČS. 1926 nastoupil u Československých
 +
státních aerolinií (ČSA) jako letecký mechanik, později jako
 +
správce letového provozu na letišti Praha-Kbely a od dubna
 +
1937 na letišti Praha-Ruzyně. V březnu 1939 jej ČSA propustily,
 +
potom pracoval v soukromé autodopravě.
 +
 
 +
'''D:''' Jak jsem létal a padal, 1957, 1962 (s F. Gelem).
 +
 
 +
'''L:''' Monoplan bratří Č., in: Vynálezy a pokroky 9, č. 17, 23. 5. 1913; V. Rypl,
 +
Z dějin naší vzduchoplavby, 1926, s. 179–184; P. Beneš, Naše první křídla,
 +
1955, s. 77, 83, 85–86, 188; Z. Bičík – L. Česenek, O dvou průkopnících
 +
českého letectví, 1966; Z. Šmoldas, Průkopníci českého letectví, 1984, s. 99
 +
až 131; P. Sviták, Aviatik E. Č., in: Východočeský sborník historický 5, 1996,
 +
s. 111–130, 6, 1997, s. 97–120; týž, První český letec inženýr Jan Kašpar,
 +
2003, rejstřík; MČE 1, s. 846; ČBS, s. 100; ETK 2/1, s. 111; PSN 1, s. 468;
 +
Tomeš 1, s. 214.
 +
 
 +
'''P:''' SOkA Pardubice, fond obecná škola v Pardubicích na Novém Městě;
 +
tamtéž, fond reálná škola Pardubice; SOkA Chrudim, fond obchodní akademie
 +
Chrudim; Archiv hl. m. Prahy, fond Českoslovanská obchodní akademie;
 +
SOkA Prostějov, fond Sokol Prostějov I; Österreichisches Staatsarchiv
 +
– Kriegsarchiv Wien, osobní doklady E. Č.; VÚA-VHA Praha, fond malé
 +
osobní spisy, fond kmenové listy; Archiv NTM Praha, pozůstalost E. Č., pozůstalost
 +
ing. J. Kašpara; NM – Muzeum tělesné výchovy a sportu Praha, pozůstalost
 +
V. Heinze – korespondence; soukromé archivy: doklady uchovávané
 +
v rodině Č. a u pozůstalých ing. J. Kašpara.
 +
 
 +
Pavel Sviták
  
== Literatura ==
 
  Východočeký sborník historický 5/96, 111-130; 6ú97, 97-120; MČE 1, 846; ETK I, 2. vyd. 11; PSN I, 468; KSN III, 66; ČBS, 100;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]]
 
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]]
  
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Vinkovce]]
+
[[Kategorie:Vinkovci]]
 
[[Kategorie:1958]]
 
[[Kategorie:1958]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 12. 2016, 13:58

Eugen ČIHÁK
Narození 31.5.1885
Místo narození Vinkovci (Chorvatsko)
Úmrtí 7./8.5.1958
Místo úmrtí Praha
Povolání 37- Doprava, pošty, spoje
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45104

ČIHÁK, Eugen, * 31. 5. 1885 Vinkovci (Chorvatsko), † 7./8. 5. 1958 Praha, průkopník letectví, pracovník letecké dopravy

Otec František Č. pracoval jako inženýr na železnici, matka Marie, roz. Kašparová, byla tetou prvního českého aviatika Jana Kašpara. V Pardubicích, kam se rodina přestěhovala 1889, navštěvoval Č. měšťanskou a reálnou školu, pak v Chrudimi obchodní akademii. Studium dokončil na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Vojenskou službu jednoročního dobrovolníka absolvoval 1906/07 u tyrolských císařských myslivců. Od konce 1909 se začal v Pardubicích věnovat letectví, zpočátku ve spolupráci s bratrancem J. Kašparem, od jara 1910 hlavně s bratrem Hugem Č. (1884–1946). Po neúspěchu s prvním strojem v létě 1910 zakoupili ve Francii letadlo Saulnier. Na něm vykonal Č. v září 1910 první úspěšné lety, brzy je však zničil při havárii. Pak létal na strojích, které stavěl s bratrem. Do vypuknutí války jich zkonstruovali asi 15. Od dubna 1911 byl členem Aviatického družstva v Pardubicích. Od července téhož roku konal veřejné letecké produkce v českých a moravských městech, do května 1914 celkem 33. V květnu 1912 získal jako čtvrtý český pilot mezinárodní pilotní diplom (v rakouské evidenci č. 51). V dubnu 1914 se neúspěšně účastnil rakouské sportovní letecké soutěže Schichtův let. 1914 působil jako jediný aktivní český civilní pilot v Čechách. 15. 12. 1914–7. 1. 1915 byl technickým důstojníkem rakouského letectva, 1915–16 sloužil jako horský myslivec na italské frontě. Z vážného zranění se léčil ve vojenských nemocnicích a potom byl propuštěn na trvalou dovolenou. Po skončení války provozoval s bratrem autodopravu. Asi 1922 se stal čestným členem Svazu pilotů RČS. 1926 nastoupil u Československých státních aerolinií (ČSA) jako letecký mechanik, později jako správce letového provozu na letišti Praha-Kbely a od dubna 1937 na letišti Praha-Ruzyně. V březnu 1939 jej ČSA propustily, potom pracoval v soukromé autodopravě.

D: Jak jsem létal a padal, 1957, 1962 (s F. Gelem).

L: Monoplan bratří Č., in: Vynálezy a pokroky 9, č. 17, 23. 5. 1913; V. Rypl, Z dějin naší vzduchoplavby, 1926, s. 179–184; P. Beneš, Naše první křídla, 1955, s. 77, 83, 85–86, 188; Z. Bičík – L. Česenek, O dvou průkopnících českého letectví, 1966; Z. Šmoldas, Průkopníci českého letectví, 1984, s. 99 až 131; P. Sviták, Aviatik E. Č., in: Východočeský sborník historický 5, 1996, s. 111–130, 6, 1997, s. 97–120; týž, První český letec inženýr Jan Kašpar, 2003, rejstřík; MČE 1, s. 846; ČBS, s. 100; ETK 2/1, s. 111; PSN 1, s. 468; Tomeš 1, s. 214.

P: SOkA Pardubice, fond obecná škola v Pardubicích na Novém Městě; tamtéž, fond reálná škola Pardubice; SOkA Chrudim, fond obchodní akademie Chrudim; Archiv hl. m. Prahy, fond Českoslovanská obchodní akademie; SOkA Prostějov, fond Sokol Prostějov I; Österreichisches Staatsarchiv – Kriegsarchiv Wien, osobní doklady E. Č.; VÚA-VHA Praha, fond malé osobní spisy, fond kmenové listy; Archiv NTM Praha, pozůstalost E. Č., pozůstalost ing. J. Kašpara; NM – Muzeum tělesné výchovy a sportu Praha, pozůstalost V. Heinze – korespondence; soukromé archivy: doklady uchovávané v rodině Č. a u pozůstalých ing. J. Kašpara.

Pavel Sviták