ČIHÁK Eugen 31.5.1885-7.5.1958: Porovnání verzí
(ČIHÁK_Evžen_1885-7.5.1958) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Eugen ČIHÁK |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1885 | + | | datum narození = 31.5.1885 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vinkovci (Chorvatsko) |
− | | datum úmrtí = 7.5.1958 | + | | datum úmrtí = 7./8.5.1958 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje | | povolání = 37- Doprava, pošty, spoje | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČIHÁK, Eugen''', ''* 31. 5. 1885 Vinkovci (Chorvatsko), † 7./8. 5. 1958 Praha, průkopník letectví, pracovník letecké dopravy'' | ||
+ | |||
+ | Otec František Č. pracoval jako inženýr na železnici, matka | ||
+ | Marie, roz. Kašparová, byla tetou prvního českého aviatika | ||
+ | Jana Kašpara. V Pardubicích, kam se rodina přestěhovala | ||
+ | 1889, navštěvoval Č. měšťanskou a reálnou školu, pak v Chrudimi | ||
+ | obchodní akademii. Studium dokončil na Českoslovanské | ||
+ | obchodní akademii v Praze. Vojenskou službu jednoročního | ||
+ | dobrovolníka absolvoval 1906/07 u tyrolských císařských | ||
+ | myslivců. Od konce 1909 se začal v Pardubicích věnovat letectví, | ||
+ | zpočátku ve spolupráci s bratrancem J. Kašparem, od jara | ||
+ | 1910 hlavně s bratrem Hugem Č. (1884–1946). Po neúspěchu | ||
+ | s prvním strojem v létě 1910 zakoupili ve Francii letadlo Saulnier. | ||
+ | Na něm vykonal Č. v září 1910 první úspěšné lety, brzy je | ||
+ | však zničil při havárii. Pak létal na strojích, které stavěl s bratrem. | ||
+ | Do vypuknutí války jich zkonstruovali asi 15. Od dubna | ||
+ | 1911 byl členem Aviatického družstva v Pardubicích. Od července | ||
+ | téhož roku konal veřejné letecké produkce v českých | ||
+ | a moravských městech, do května 1914 celkem 33. V květnu | ||
+ | 1912 získal jako čtvrtý český pilot mezinárodní pilotní diplom | ||
+ | (v rakouské evidenci č. 51). V dubnu 1914 se neúspěšně | ||
+ | účastnil rakouské sportovní letecké soutěže Schichtův let. | ||
+ | 1914 působil jako jediný aktivní český civilní pilot v Čechách. | ||
+ | 15. 12. 1914–7. 1. 1915 byl technickým důstojníkem rakouského | ||
+ | letectva, 1915–16 sloužil jako horský myslivec na italské | ||
+ | frontě. Z vážného zranění se léčil ve vojenských nemocnicích | ||
+ | a potom byl propuštěn na trvalou dovolenou. Po skončení války | ||
+ | provozoval s bratrem autodopravu. Asi 1922 se stal čestným | ||
+ | členem Svazu pilotů RČS. 1926 nastoupil u Československých | ||
+ | státních aerolinií (ČSA) jako letecký mechanik, později jako | ||
+ | správce letového provozu na letišti Praha-Kbely a od dubna | ||
+ | 1937 na letišti Praha-Ruzyně. V březnu 1939 jej ČSA propustily, | ||
+ | potom pracoval v soukromé autodopravě. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Jak jsem létal a padal, 1957, 1962 (s F. Gelem). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Monoplan bratří Č., in: Vynálezy a pokroky 9, č. 17, 23. 5. 1913; V. Rypl, | ||
+ | Z dějin naší vzduchoplavby, 1926, s. 179–184; P. Beneš, Naše první křídla, | ||
+ | 1955, s. 77, 83, 85–86, 188; Z. Bičík – L. Česenek, O dvou průkopnících | ||
+ | českého letectví, 1966; Z. Šmoldas, Průkopníci českého letectví, 1984, s. 99 | ||
+ | až 131; P. Sviták, Aviatik E. Č., in: Východočeský sborník historický 5, 1996, | ||
+ | s. 111–130, 6, 1997, s. 97–120; týž, První český letec inženýr Jan Kašpar, | ||
+ | 2003, rejstřík; MČE 1, s. 846; ČBS, s. 100; ETK 2/1, s. 111; PSN 1, s. 468; | ||
+ | Tomeš 1, s. 214. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA Pardubice, fond obecná škola v Pardubicích na Novém Městě; | ||
+ | tamtéž, fond reálná škola Pardubice; SOkA Chrudim, fond obchodní akademie | ||
+ | Chrudim; Archiv hl. m. Prahy, fond Českoslovanská obchodní akademie; | ||
+ | SOkA Prostějov, fond Sokol Prostějov I; Österreichisches Staatsarchiv | ||
+ | – Kriegsarchiv Wien, osobní doklady E. Č.; VÚA-VHA Praha, fond malé | ||
+ | osobní spisy, fond kmenové listy; Archiv NTM Praha, pozůstalost E. Č., pozůstalost | ||
+ | ing. J. Kašpara; NM – Muzeum tělesné výchovy a sportu Praha, pozůstalost | ||
+ | V. Heinze – korespondence; soukromé archivy: doklady uchovávané | ||
+ | v rodině Č. a u pozůstalých ing. J. Kašpara. | ||
+ | |||
+ | Pavel Sviták | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]] | [[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]] | ||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Vinkovci]] |
[[Kategorie:1958]] | [[Kategorie:1958]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 7. 12. 2016, 13:58
Eugen ČIHÁK | |
Narození | 31.5.1885 |
---|---|
Místo narození | Vinkovci (Chorvatsko) |
Úmrtí | 7./8.5.1958 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 37- Doprava, pošty, spoje |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45104 |
ČIHÁK, Eugen, * 31. 5. 1885 Vinkovci (Chorvatsko), † 7./8. 5. 1958 Praha, průkopník letectví, pracovník letecké dopravy
Otec František Č. pracoval jako inženýr na železnici, matka Marie, roz. Kašparová, byla tetou prvního českého aviatika Jana Kašpara. V Pardubicích, kam se rodina přestěhovala 1889, navštěvoval Č. měšťanskou a reálnou školu, pak v Chrudimi obchodní akademii. Studium dokončil na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Vojenskou službu jednoročního dobrovolníka absolvoval 1906/07 u tyrolských císařských myslivců. Od konce 1909 se začal v Pardubicích věnovat letectví, zpočátku ve spolupráci s bratrancem J. Kašparem, od jara 1910 hlavně s bratrem Hugem Č. (1884–1946). Po neúspěchu s prvním strojem v létě 1910 zakoupili ve Francii letadlo Saulnier. Na něm vykonal Č. v září 1910 první úspěšné lety, brzy je však zničil při havárii. Pak létal na strojích, které stavěl s bratrem. Do vypuknutí války jich zkonstruovali asi 15. Od dubna 1911 byl členem Aviatického družstva v Pardubicích. Od července téhož roku konal veřejné letecké produkce v českých a moravských městech, do května 1914 celkem 33. V květnu 1912 získal jako čtvrtý český pilot mezinárodní pilotní diplom (v rakouské evidenci č. 51). V dubnu 1914 se neúspěšně účastnil rakouské sportovní letecké soutěže Schichtův let. 1914 působil jako jediný aktivní český civilní pilot v Čechách. 15. 12. 1914–7. 1. 1915 byl technickým důstojníkem rakouského letectva, 1915–16 sloužil jako horský myslivec na italské frontě. Z vážného zranění se léčil ve vojenských nemocnicích a potom byl propuštěn na trvalou dovolenou. Po skončení války provozoval s bratrem autodopravu. Asi 1922 se stal čestným členem Svazu pilotů RČS. 1926 nastoupil u Československých státních aerolinií (ČSA) jako letecký mechanik, později jako správce letového provozu na letišti Praha-Kbely a od dubna 1937 na letišti Praha-Ruzyně. V březnu 1939 jej ČSA propustily, potom pracoval v soukromé autodopravě.
D: Jak jsem létal a padal, 1957, 1962 (s F. Gelem).
L: Monoplan bratří Č., in: Vynálezy a pokroky 9, č. 17, 23. 5. 1913; V. Rypl, Z dějin naší vzduchoplavby, 1926, s. 179–184; P. Beneš, Naše první křídla, 1955, s. 77, 83, 85–86, 188; Z. Bičík – L. Česenek, O dvou průkopnících českého letectví, 1966; Z. Šmoldas, Průkopníci českého letectví, 1984, s. 99 až 131; P. Sviták, Aviatik E. Č., in: Východočeský sborník historický 5, 1996, s. 111–130, 6, 1997, s. 97–120; týž, První český letec inženýr Jan Kašpar, 2003, rejstřík; MČE 1, s. 846; ČBS, s. 100; ETK 2/1, s. 111; PSN 1, s. 468; Tomeš 1, s. 214.
P: SOkA Pardubice, fond obecná škola v Pardubicích na Novém Městě; tamtéž, fond reálná škola Pardubice; SOkA Chrudim, fond obchodní akademie Chrudim; Archiv hl. m. Prahy, fond Českoslovanská obchodní akademie; SOkA Prostějov, fond Sokol Prostějov I; Österreichisches Staatsarchiv – Kriegsarchiv Wien, osobní doklady E. Č.; VÚA-VHA Praha, fond malé osobní spisy, fond kmenové listy; Archiv NTM Praha, pozůstalost E. Č., pozůstalost ing. J. Kašpara; NM – Muzeum tělesné výchovy a sportu Praha, pozůstalost V. Heinze – korespondence; soukromé archivy: doklady uchovávané v rodině Č. a u pozůstalých ing. J. Kašpara.
Pavel Sviták