ČIHÁK Eugen 31.5.1885-7.5.1958: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Eugen ČIHÁK
 
| jméno = Eugen ČIHÁK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cihak Eugen portret.jpg
 
| datum narození = 31.5.1885
 
| datum narození = 31.5.1885
 
| místo narození = Vinkovci (Chorvatsko)
 
| místo narození = Vinkovci (Chorvatsko)
Řádka 77: Řádka 77:
 
[[Kategorie:1958]]
 
[[Kategorie:1958]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Cihak Eugen Kaspar.jpg|Eugen Čihák (vlevo) s bratrancem Janem Kašparem
 +
</gallery>

Aktuální verze z 30. 10. 2019, 16:23

Eugen ČIHÁK
Narození 31.5.1885
Místo narození Vinkovci (Chorvatsko)
Úmrtí 7./8.5.1958
Místo úmrtí Praha
Povolání 37- Doprava, pošty, spoje
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 76

ČIHÁK, Eugen, * 31. 5. 1885 Vinkovci (Chorvatsko), † 7./8. 5. 1958 Praha, průkopník letectví, pracovník letecké dopravy

Otec František Č. pracoval jako inženýr na železnici, matka Marie, roz. Kašparová, byla tetou prvního českého aviatika Jana Kašpara. V Pardubicích, kam se rodina přestěhovala 1889, navštěvoval Č. měšťanskou a reálnou školu, pak v Chrudimi obchodní akademii. Studium dokončil na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Vojenskou službu jednoročního dobrovolníka absolvoval 1906/07 u tyrolských císařských myslivců. Od konce 1909 se začal v Pardubicích věnovat letectví, zpočátku ve spolupráci s bratrancem J. Kašparem, od jara 1910 hlavně s bratrem Hugem Č. (1884–1946). Po neúspěchu s prvním strojem v létě 1910 zakoupili ve Francii letadlo Saulnier. Na něm vykonal Č. v září 1910 první úspěšné lety, brzy je však zničil při havárii. Pak létal na strojích, které stavěl s bratrem. Do vypuknutí války jich zkonstruovali asi 15. Od dubna 1911 byl členem Aviatického družstva v Pardubicích. Od července téhož roku konal veřejné letecké produkce v českých a moravských městech, do května 1914 celkem 33. V květnu 1912 získal jako čtvrtý český pilot mezinárodní pilotní diplom (v rakouské evidenci č. 51). V dubnu 1914 se neúspěšně účastnil rakouské sportovní letecké soutěže Schichtův let. 1914 působil jako jediný aktivní český civilní pilot v Čechách. 15. 12. 1914–7. 1. 1915 byl technickým důstojníkem rakouského letectva, 1915–16 sloužil jako horský myslivec na italské frontě. Z vážného zranění se léčil ve vojenských nemocnicích a potom byl propuštěn na trvalou dovolenou. Po skončení války provozoval s bratrem autodopravu. Asi 1922 se stal čestným členem Svazu pilotů RČS. 1926 nastoupil u Československých státních aerolinií (ČSA) jako letecký mechanik, později jako správce letového provozu na letišti Praha-Kbely a od dubna 1937 na letišti Praha-Ruzyně. V březnu 1939 jej ČSA propustily, potom pracoval v soukromé autodopravě.

D: Jak jsem létal a padal, 1957, 1962 (s F. Gelem).

L: Monoplan bratří Č., in: Vynálezy a pokroky 9, č. 17, 23. 5. 1913; V. Rypl, Z dějin naší vzduchoplavby, 1926, s. 179–184; P. Beneš, Naše první křídla, 1955, s. 77, 83, 85–86, 188; Z. Bičík – L. Česenek, O dvou průkopnících českého letectví, 1966; Z. Šmoldas, Průkopníci českého letectví, 1984, s. 99 až 131; P. Sviták, Aviatik E. Č., in: Východočeský sborník historický 5, 1996, s. 111–130, 6, 1997, s. 97–120; týž, První český letec inženýr Jan Kašpar, 2003, rejstřík; MČE 1, s. 846; ČBS, s. 100; ETK 2/1, s. 111; PSN 1, s. 468; Tomeš 1, s. 214.

P: SOkA Pardubice, fond obecná škola v Pardubicích na Novém Městě; tamtéž, fond reálná škola Pardubice; SOkA Chrudim, fond obchodní akademie Chrudim; Archiv hl. m. Prahy, fond Českoslovanská obchodní akademie; SOkA Prostějov, fond Sokol Prostějov I; Österreichisches Staatsarchiv – Kriegsarchiv Wien, osobní doklady E. Č.; VÚA-VHA Praha, fond malé osobní spisy, fond kmenové listy; Archiv NTM Praha, pozůstalost E. Č., pozůstalost ing. J. Kašpara; NM – Muzeum tělesné výchovy a sportu Praha, pozůstalost V. Heinze – korespondence; soukromé archivy: doklady uchovávané v rodině Č. a u pozůstalých ing. J. Kašpara.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Sviták