Verze z 15. 10. 2019, 09:25, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČIHÁK Vladimír 27.5.1864-4.12.1931

Z Personal
Vladimír ČIHÁK
Narození 27.5.1864
Místo narození Jilemnice
Úmrtí 4.12.1931
Povolání 31- Potravinář
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 77

ČIHÁK, Vladimír, * 27. 5. 1864 Jilemnice, † 4. 12. 1931 ?, pivovarnický odborník, pedagog

Po absolvování reálky začal studovat kvasnou chemii na pražské technice, kde získal titul inženýr 1885 se rozhodl specializovat se na pivovarství. Praxi získal nejdříve v konopišťském pivovaru, 1887–88 pracoval jako vařič, spileční a podsládek v Měšťanském pivovaru v Bratislavě, pak byl v Rolnické akciové sladovně v Rajhradě u Brna. O prázdninách 1889 a 1890 praktikoval v zymotechnické laboratoři v Kodani (Dánsko). 1892 se stal zástupcem ředitele pivovaru v Xertigny (Francie), 1898 byl jmenován sládkem a ředitelem Zámeckého pivovaru v Kolíně. 1901 odešel do pivovaru v polském Krakově. Zkušenosti získával také ve Švýcarsku, Německu a Anglii. 1905 nastoupil jako ředitel Výzkumného ústavu v Praze. Tam, kromě zajištění po stránce finanční a provozní, se zaměřil na vybudování odborného školství. 1910 se mu podařilo zřídit místo nižší (jednoroční) dvouletou pivovarskou školu. K ní připojil 1914 i dosud samostatné sladovnické učiliště, čímž vznikl komplexní odborný pivovarský vzdělávací ústav a Č. se stal jeho ředitelem i učitelem. Přednášel sladovnictví, pivovarství, nauku o správě a technickou kontrolu výroby. Osvětové odborné činnosti se věnoval i mimo školu, mj. zorganizoval 1908 pro jubilejní výstavu pražské Obchodní komory pivovarské oddělení, 1911 výstavu v Měšťanském pivovaře na Královských Vinohradech, 1912 a 1913 výstavy ječmene v Praze. Byl stálým znalcem pro pivovarství u obchodního a zemského soudu, členem správního výboru Technického muzea a Svazu pro zemědělské a zemědělsko-průmyslové výzkumnictví. 1907 vznikl pod jeho záštitou český stavovský spolek sládků. V témže roce převzal redakci technické části časopisu Kvas, kam přispíval články ze všech pivovarských oborů, které většinou nepodepisoval nebo jen šifrou Č. 1923 se stal členem Masarykovy akademie práce a o rok později jej zvolila za svého skutečného člena pro IV. zemědělsko-průmyslový odbor ČAZ.

L: VČAZ 8, 1932, s. 254–256; MSB 1, s. 96.

Jana Brabencová