ČINČERA Radúz 17.6.1923-28.1.1999: Porovnání verzí

Z Personal
(ČINČERA_Radúz_17.6.1923-23.1.1999)
 
Řádka 4: Řádka 4:
 
| datum narození = 17.6.1923
 
| datum narození = 17.6.1923
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 23.1.1999
+
| datum úmrtí = 28.1.1999
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
 
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Radúz ČINČERA
+
}}
 +
'''ČINČERA, Radúz''', ''* 17. 6. 1923 Brno, † 28. 1. 1999 Praha, filmový režisér, scenárista''
  
== Literatura ==
+
Studoval 1947–52 estetiku a divadelní vědu na Filozofické fakultě
  ČBS, 1000; Churáň, 72; Churáň II/1, 97; SČSVU I, 323-324;
+
UK v Praze. Už dříve 1943–45 pracoval jako scénograf
 +
Beskydského divadla v Novém Jičíně, v době studií 1948–50
 +
jako lektor Městských divadel pražských, poté 1952–56 byl
 +
dramaturgem a scenáristou Štúdia populárne vedeckých filmov
 +
Bratislava. Od 1956 byl zaměstnán v Krátkém filmu
 +
Praha, nejprve jako dramaturg, později režisér. Natočil na 60
 +
krátkých, středometrážních i dlouhometrážních filmů převážně
 +
dokumentární povahy (''Národnost dětská'', ''Toto je můj''
 +
''kyblíček'', ''Romeo a Julie ’63'', ''Mlha'', ''Milost!''). Od 1965 externě
 +
přednášel na FAMU. Spolupracoval i s Laternou magikou.
 +
Současně se věnoval tvorbě speciálních audiovizuálních programů
 +
pro světové výstavy. S režisérem Jánem Roháčem, scenáristou
 +
Pavlem Juráčkem a ve spolupráci s Miroslavem Horníčkem
 +
Č. poprvé představil na světové výstavě v Montrealu
 +
1967 úspěšný Kinoautomat, ve kterém dějový průběh představení
 +
mohl divák sám ovlivňovat prostřednictvím technického
 +
hlasovacího zařízení. Po 1968 Č. působil zejména v zahraničí.
 +
1974 vytvořil obnovenou verzi Kinoautomatu pro
 +
Světovou výstavu ve Spokane v USA, pro kanadskou expozici
 +
na Světové výstavě v Ósace pak vertikální Cinemascope 70,
 +
The Sound Game Show 71 pro výstavu Člověk a jeho svět
 +
v Montrealu. Pro expozice Agrokomplex v Nitře 1976–82
 +
připravoval audiovizuální programy. V osmdesátých letech
 +
pracoval pro Světové výstavy v japonském Kóbe (Portopia),
 +
v kanadském Vancouveru, pro niž kromě programů pro československý
 +
pavilon realizoval i rockový audiovizuální muzikál
 +
''The Scroll'', a australském Brisbane. V japonské expozici
 +
na výstavě v Ósace představil dějové bludiště Cinelabyrinth
 +
90. Kromě toho spolupracoval s dalšími evropskými kulturními
 +
institucemi, byl autorem např. trikového programu
 +
pro tři výstavní divadla v Curychu, Kinoautomatu pro park
 +
Futuroscope ve Francii, výstavních multimediálních programů
 +
pro muzea Technorama v Curychu a Deutsches Museum
 +
v Mnichově. Za filmy i multimediální projekty získal řadu
 +
významných světových ocenění. Jeho dcera Alena Č. (* 1954)
 +
se věnuje rovněž filmové režii, produkci a scenáristice.
 +
 
 +
'''D:''' literární: Nástin historie Osvobozeného divadla, 1951; „Film – pravda“,
 +
in: ĎaS 6, 1964, s. 2n.; Romeo, Julie a mlha, in: Film a divadlo, příloha zpravodaje
 +
Filmové listy, 24. LFŠ v Uherském Hradišti, 1998; filmové: Romeo
 +
a Julie ’63, 1964 (režie); Mlha, 1966 (námět, scénář, režie, komentář); Člověk
 +
a jeho dům, 1966 (kinoautomat: námět, scénář); Záznam o posledních
 +
chvílích komické dvojice Clow a Hamm…, 1969 (režie); O dětech a slovech,
 +
1969 (námět, scénář, režie, komentář); Kinoautomat Kobe, 1981 (režie);
 +
Moravan Statis Prusalis, 1994 (televizní film: scénář, režie).
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 137n.; ČBS, s. 100; M. Churaň
 +
a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 97; SČSVU 1,
 +
s. 324n.; Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, 1999, s. 137;
 +
Tomeš 1, s. 215; Z. A. Tichý, Horníček, Kuřátko a ti druzí, in: MF dnes
 +
17. 9. 1994; Zemřel R. Č., in: Cinema, 1999, č. 3, s. 25; www.cfn.cz.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]

Verze z 7. 12. 2016, 20:07

Radúz ČINČERA
Narození 17.6.1923
Místo narození Brno
Úmrtí 28.1.1999
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45129

ČINČERA, Radúz, * 17. 6. 1923 Brno, † 28. 1. 1999 Praha, filmový režisér, scenárista

Studoval 1947–52 estetiku a divadelní vědu na Filozofické fakultě UK v Praze. Už dříve 1943–45 pracoval jako scénograf Beskydského divadla v Novém Jičíně, v době studií 1948–50 jako lektor Městských divadel pražských, poté 1952–56 byl dramaturgem a scenáristou Štúdia populárne vedeckých filmov Bratislava. Od 1956 byl zaměstnán v Krátkém filmu Praha, nejprve jako dramaturg, později režisér. Natočil na 60 krátkých, středometrážních i dlouhometrážních filmů převážně dokumentární povahy (Národnost dětská, Toto je můj kyblíček, Romeo a Julie ’63, Mlha, Milost!). Od 1965 externě přednášel na FAMU. Spolupracoval i s Laternou magikou. Současně se věnoval tvorbě speciálních audiovizuálních programů pro světové výstavy. S režisérem Jánem Roháčem, scenáristou Pavlem Juráčkem a ve spolupráci s Miroslavem Horníčkem Č. poprvé představil na světové výstavě v Montrealu 1967 úspěšný Kinoautomat, ve kterém dějový průběh představení mohl divák sám ovlivňovat prostřednictvím technického hlasovacího zařízení. Po 1968 Č. působil zejména v zahraničí. 1974 vytvořil obnovenou verzi Kinoautomatu pro Světovou výstavu ve Spokane v USA, pro kanadskou expozici na Světové výstavě v Ósace pak vertikální Cinemascope 70, The Sound Game Show 71 pro výstavu Člověk a jeho svět v Montrealu. Pro expozice Agrokomplex v Nitře 1976–82 připravoval audiovizuální programy. V osmdesátých letech pracoval pro Světové výstavy v japonském Kóbe (Portopia), v kanadském Vancouveru, pro niž kromě programů pro československý pavilon realizoval i rockový audiovizuální muzikál The Scroll, a australském Brisbane. V japonské expozici na výstavě v Ósace představil dějové bludiště Cinelabyrinth 90. Kromě toho spolupracoval s dalšími evropskými kulturními institucemi, byl autorem např. trikového programu pro tři výstavní divadla v Curychu, Kinoautomatu pro park Futuroscope ve Francii, výstavních multimediálních programů pro muzea Technorama v Curychu a Deutsches Museum v Mnichově. Za filmy i multimediální projekty získal řadu významných světových ocenění. Jeho dcera Alena Č. (* 1954) se věnuje rovněž filmové režii, produkci a scenáristice.

D: literární: Nástin historie Osvobozeného divadla, 1951; „Film – pravda“, in: ĎaS 6, 1964, s. 2n.; Romeo, Julie a mlha, in: Film a divadlo, příloha zpravodaje Filmové listy, 24. LFŠ v Uherském Hradišti, 1998; filmové: Romeo a Julie ’63, 1964 (režie); Mlha, 1966 (námět, scénář, režie, komentář); Člověk a jeho dům, 1966 (kinoautomat: námět, scénář); Záznam o posledních chvílích komické dvojice Clow a Hamm…, 1969 (režie); O dětech a slovech, 1969 (námět, scénář, režie, komentář); Kinoautomat Kobe, 1981 (režie); Moravan Statis Prusalis, 1994 (televizní film: scénář, režie).

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 137n.; ČBS, s. 100; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 97; SČSVU 1, s. 324n.; Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, 1999, s. 137; Tomeš 1, s. 215; Z. A. Tichý, Horníček, Kuřátko a ti druzí, in: MF dnes 17. 9. 1994; Zemřel R. Č., in: Cinema, 1999, č. 3, s. 25; www.cfn.cz.

Marie Makariusová