Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČTRNÁCTÝ Miloš 24.2.1882-20.4.1970

{{Infobox - osoba
| jméno = Miloš ČTRNÁCTÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.2.1882
| místo narození = Kralupy nad Vltavou
| datum úmrtí = 20.4.1970
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
63- Spisovatel
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti

| jiná jména = 
}}
'''ČTRNÁCTÝ, Miloš''', ''* 24. 2. 1882 Kralupy nad Vltavou, † 20. 4. 1970 Praha, prozaik, redaktor, překladatel, rozhlasový a divadelní pracovník''

Pocházel z rodiny kralupského obvodního lékaře. Studoval
nejprve na nižším gymnáziu v Žitné ulici v Praze. Ve třídě
vedené spisovatelem a překladatelem ''Šakuntaly'' Čeňkem
Vyhnisem byli jeho spolužáky Jaroslav Hašek a Jan Klecanda-Havlasa. Havlasův otec, spisovatel a vydavatel časopisu
''Vyšehrad'', poskytl Č. v devadesátých letech první publikační
příležitost a otiskl pod pseudonymem Miloš Merten jeho
obrázky z přírody. Z kvarty přešel Č. na Českoslovanskou
obchodní akademii, aby se podle matčina přání stal bankovním
úředníkem. Po maturitě byl praktikantem u smíchovské
záložny a současně pravidelně přispíval do ''Národních listů''.
Po roční praxi odjel do Berlína na odbornou školu s cílem doučit
se německou korespondenci a nastoupit pak v Praze u peněžního
ústavu. Přitahovalo jej však divadlo, výtvarné umění
a literatura. V Berlíně proto více rozvíjel tyto aktivity: navázal
styk s krajinskými časopisy, především s deníkem ''Plzeňské listy'',
a v Praze s Herbenovým ''Časem''. Oběma redakcím zasílal
zprávy o českých umělcích v Berlíně, psal referáty o divadle.
Po návratu vstoupil do redakce ''Času'' (1902–04) a přispíval zejména
do operní rubriky. Posléze povýšil na šéfredaktora listu.
Současně mu místo stálého zpravodaje v Praze nabídly i ''Plzeňské''
''listy''. Pro ně pracoval deset let. 1904 přestoupil z ''Času''
do ''Národní politiky'', kde působil osmatřicet let. 1942 odešel
ve funkci odpovědného redaktora do předčasného důchodu.
U všech listů se redaktorsky angažoval v oblasti kulturního
zpravodajství, psal divadelní referáty jako zástupce činoherního
referenta M. A. Šimáčka, cestopisné črty, fejetony. Přispíval
do čelných beletristických časopisů ''Lumír'', ''Zlatá Praha'',
''Zvon'', ''Národní osvobození'', ''Národní listy'', ''Divadelní listy'', ''Divadlo'',
''Český Denník'' (Plzeň), v ''Osvětě'' vedl výtvarné rozhledy, byl
hudebním referentem časopisu ''Dalibor''.

Uplatňoval se jako beletrista a překladatel. 1910 pro divadlo
Urania přeložil z němčiny dvě veselohry módního autora
F. Schönthana (spolu s jinými ''Pletichářka'' a ''Dvojí sukno'').
1913 debutoval jako prozaik povídkou ''Pod jižním nebem'' a románem
''Hříchy mládí'', dějově situovaným do života studentů.
Plodnou beletristickou etapou se pro něho stal rok 1919,
kdy vydal románová a novelistická díla (''Slečna guvernantka''
''a jiná próza'', ''Ženy a milenky'', ''Zlatá pouta''), v nichž se představil
jako autor konvenčních žánrů s milostnými motivy, jemuž
jsou blízké příběhy z pražského života a analýza manželských
vztahů. V románu ''Zlatá pouta'' čerpal tematicky z prostředí
uhlobaronů a horníků.

Vedle povolání žurnalisty se Č. angažoval významně ve veřejném
kulturním dění: od 1914 se účastnil jako člen výboru
Společnosti Národního divadla v Praze vedení Národního divadla.
1927 byl ředitelem A. Fenclem přizván k spoluřízení
revuálního divadla Varieté (do 1928) v Karlíně. 1929 si ho
za spolupracovníka zvolil i ředitel B. Jeřábek při zakládání
Velké operety v Praze. Č. v ředitelství tohoto největšího operetního
divadla zůstal do 1945 (později přeměněno) na Divadlo
Jiřího Wolkera. Význačně se uplatnil i v počátcích českého
rozhlasu: 1923 spoluzaložil vysílací společnost Radiojournal,
stal se prvním vedoucím rozhlasového programu (s E. Svobodou
byl zakladatelem i tzv. mluvených novin) a čtyři roky
působil jako ředitel (1923–27) programového oddělení Radiojournalu.
Poté se funkce sice vzdal, zůstal ale členem jednatelského
sboru rozhlasu až do jeho postátnění 1940. Založil
a čtyři roky (do 1927) vedl jako redaktor i jeho tiskový orgán,
věstník ''Radio-Journal'', a byl vedoucím zpravodajského oddělení.
Dlouholetou činnost vyvíjel paralelně také ve výboru
Spolku českých žurnalistů, jehož fondy podporoval finančně,
např. z výtěžku biografu Sanssouci, později Kapitol, jejž rovněž
spoluzaložil. 1939 se stal posledním předsedou Spolku
českých žurnalistů a Klubu československých novinářů půl
roku před jejich splynutím s Národním svazem novinářů.
Bydlel v Praze na Královských Vinohradech. Jeho první ženou
byla sólistka opery Národního divadla Růžena Koldovská
(1875–1943).

Používal pseudonym Capulet a šifry -ctý, M. Č. Pod jménem
Jiří Xaver publikoval spolu se svým mladším bratrem '''Františkem X. Č.''' (* 22. 4. 1890 Kralupy nad Vltavou, † po 1969), inženýrem a architektem, stavebním projektantem v Praze,
spisovatelem, beletristou, autorem prózy ''Ptáci na ráhnoví''.

'''L:''' Naše kniha 13, 1932, s. 80; Kulturní adresář 1936 (pod František Č.);
OSND 1/2, s. 1338; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer,
pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1947, s. 698; M. Č., Činohra
v Čs. rozhlase v letech 1923–1926, in: Kapitoly z dějin Čs. rozhlasu, 1965,
č. 3, s. 119–129; J. Kunc, Česká literární bibliografie 1945–1966 3, 1967,
s. 72; nekrology: Lidová demokracie 23. 4. 1970, s. 4; Československý novinář
12, 1970, č. 6, s. 201; J. Kunc, Kdy zemřeli…, 1967–1970 a 1935–
1936, 1970, s. 31; KSN 3, s. 98; ČBS, s. 101; MSN 1, s. 162; J. Vopravil,
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 485; Tomeš 1,
s. 217–218; LČL 1, s. 505; M. Pokorný, Báječní muži s mikrofonem, 2008
(medailonek a passim); K F. X. Č.: Architekti, s. 128.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]]

[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:Kralupy nad Vltavou]]
[[Kategorie:1970]]
[[Kategorie:Praha]]