ČTYROKÝ Václav 29.10.1899-?24.10.1993: Porovnání verzí

Z Personal
(ČTYROKÝ_Václav_29.10.1899-1993)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.10.1899
 
| datum narození = 29.10.1899
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Klášter Hradiště nad Jizerou
−
| datum úmrtí = 1993
+
| datum úmrtí = 24.10.(11.?)1993  
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky
 
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Václav ČTYROKÝ
+
}}
 +
'''ČTYROKÝ, Václav''', ''* 29. 10. 1899 Klášter Hradiště nad Jizerou, † 24. 10. (11.?) 1993 Praha?, sklářský odborník''
 +
 
 +
Jeho otec byl vařičem ve Valdštejnském pivovaru. Č. 1918
 +
absolvoval vyšší reálné gymnázium v Mladé Boleslavi. Pokračoval
 +
na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství
 +
ČVUT v Praze, kterou s velmi dobrým prospěchem ukončil
 +
1923. Ještě na škole působil jako asistent na stolici cukrovarnictví
 +
a výroby uhlohydrátů a pracoval během kampaní
 +
v cukrovaru v Mnichově Hradišti. 1925 dosáhl na ČVUT
 +
titulu doktora technických věd. Nejdříve byl zaměstnán
 +
do 1926 jako chemik v Hostivařských sklárnách a. s., kde
 +
řídil chemicko-fyzikální laboratoře a podílel se na výrobě
 +
speciálního ohnivzdorného skla Resista. Potom přijal po krátkém
 +
pobytu v Německu místo chemika ve Sklářském ústavu
 +
v Hradci Králové. 1928 tam pomohl založit Výzkumný
 +
ústav sklářský (VÚS), jehož se stal 1930 ředitelem. 1933–48
 +
zastupoval Československo v mezinárodní sklářské komisi.
 +
Zúčastňoval se často sklářských kongresů a organizoval účast
 +
československého sklářství na světových výstavách v Bruselu
 +
(1935) a v Paříži (1937). Jeho teoretické i praktické práce byly
 +
kladně hodnoceny u nás i v zahraničí. V čele VÚS zůstal i během
 +
druhé světové války a po zavření vysokých škol nacisty
 +
se mu podařilo zaměstnat řadu pražských studentů. 1945 byl
 +
jmenován členem představenstva Československých závodů
 +
sklářských v Praze. Kvůli sporům s náměstkem generálního
 +
ředitele M. Lewinterem byl 1948 zbaven vedení VÚS a později
 +
mu byla úplně znemožněna činnost v oboru. 1946 získal
 +
docenturu pro sklářský obor na Vysoké škole chemicko-technologického
 +
inženýrství v Praze. Po 1948 pracoval v oblastním
 +
ředitelství Slovenských skláren n. p. v Bratislavě, kde mu
 +
bylo svěřeno vedení technologického odboru a výchova sklářských
 +
chemiků. Současně přednášel na Vysoké škole chemické
 +
v Bratislavě. 1949 vážně onemocněl a po operaci se na radu
 +
lékařů na Slovensko již nevrátil. Po přechodných zaměstnáních
 +
pracoval 1955 krátce v dokumentačním oddělení Výzkumného
 +
ústavu elektrotechnické keramiky v Hradci Králové,
 +
od září jako technolog v Nerudném průzkumu v Praze.
 +
Přispěl významnou měrou k zajištění zásob sklářských surovin.
 +
Geologickým průzkumem se zabýval i v dalším působišti
 +
v podniku Geoindustria Praha. Byl i dlouholetým šéfredaktorem
 +
''Sklářských rozhledů'' a sám publikoval kolem 100 odborných
 +
a popularizačních článků. Výsledky jeho práce byly oceněny
 +
1966 odznakem vzorného pracovníka od ministerstva
 +
hornictví, 1968 státním vyznamenáním za pracovní obětavost
 +
i francouzským rytířským řádem Čestné legie a belgickým důstojnickým
 +
řádem Leopolda II.
 +
 
 +
'''D:''' Mechanisace ve sklářském průmyslu, 1934; Elektrické pece ve sklářství,
 +
1939; Horninové sklářské suroviny, 1941; Racionalisace výroby v jabloneckém
 +
sklářství, 1949; Ložiska nerudních surovin ČSR, 1983; Sklo na světové
 +
výstavě v Bruselu, in: Sklářské rozhledy 12, 1935, č. 5 a 7, s. 81n.; O sklech
 +
pohlcujících tepelné záření (s M. Fanderlikem), in: tamtéž, 14, 1937, č. 4,
 +
s. 69–73; Naše sklářství na světové výstavě v Paříži, in: tamtéž, 14, 1937, č.
 +
4, s. 61n.; Briketování sklářského kmene, in: tamtéž, 17, 1940, č. 1, s. 3n.;
 +
Pokroky ve výrobě a použití skleněných vláken, in: tamtéž, 17, č. 4; K dvacátému
 +
výročí železnobrodských skleněných figurek, in: tamtéž, 19, 1942,
 +
č. 2, s. 21n.
 +
 
 +
'''L:''' KSN 3, s. 100.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv NTM Praha; Archiv ČVUT Praha.
 +
 
 +
Miloš Hořejš
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
 
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
  
 
[[Kategorie:1899]]
 
[[Kategorie:1899]]
 +
[[Kategorie:Klášter]]
 
[[Kategorie:1993]]
 
[[Kategorie:1993]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 8. 12. 2016, 18:25

Václav ČTYROKÝ
Narození 29.10.1899
Místo narození Klášter Hradiště nad Jizerou
Úmrtí 24.10.(11.?)1993
Místo úmrtí Praha
Povolání 35- Odborník sklářství nebo keramiky
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48151

ČTYROKÝ, Václav, * 29. 10. 1899 Klášter Hradiště nad Jizerou, † 24. 10. (11.?) 1993 Praha?, sklářský odborník

Jeho otec byl vařičem ve Valdštejnském pivovaru. Č. 1918 absolvoval vyšší reálné gymnázium v Mladé Boleslavi. Pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze, kterou s velmi dobrým prospěchem ukončil 1923. Ještě na škole působil jako asistent na stolici cukrovarnictví a výroby uhlohydrátů a pracoval během kampaní v cukrovaru v Mnichově Hradišti. 1925 dosáhl na ČVUT titulu doktora technických věd. Nejdříve byl zaměstnán do 1926 jako chemik v Hostivařských sklárnách a. s., kde řídil chemicko-fyzikální laboratoře a podílel se na výrobě speciálního ohnivzdorného skla Resista. Potom přijal po krátkém pobytu v Německu místo chemika ve Sklářském ústavu v Hradci Králové. 1928 tam pomohl založit Výzkumný ústav sklářský (VÚS), jehož se stal 1930 ředitelem. 1933–48 zastupoval Československo v mezinárodní sklářské komisi. Zúčastňoval se často sklářských kongresů a organizoval účast československého sklářství na světových výstavách v Bruselu (1935) a v Paříži (1937). Jeho teoretické i praktické práce byly kladně hodnoceny u nás i v zahraničí. V čele VÚS zůstal i během druhé světové války a po zavření vysokých škol nacisty se mu podařilo zaměstnat řadu pražských studentů. 1945 byl jmenován členem představenstva Československých závodů sklářských v Praze. Kvůli sporům s náměstkem generálního ředitele M. Lewinterem byl 1948 zbaven vedení VÚS a později mu byla úplně znemožněna činnost v oboru. 1946 získal docenturu pro sklářský obor na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství v Praze. Po 1948 pracoval v oblastním ředitelství Slovenských skláren n. p. v Bratislavě, kde mu bylo svěřeno vedení technologického odboru a výchova sklářských chemiků. Současně přednášel na Vysoké škole chemické v Bratislavě. 1949 vážně onemocněl a po operaci se na radu lékařů na Slovensko již nevrátil. Po přechodných zaměstnáních pracoval 1955 krátce v dokumentačním oddělení Výzkumného ústavu elektrotechnické keramiky v Hradci Králové, od září jako technolog v Nerudném průzkumu v Praze. Přispěl významnou měrou k zajištění zásob sklářských surovin. Geologickým průzkumem se zabýval i v dalším působišti v podniku Geoindustria Praha. Byl i dlouholetým šéfredaktorem Sklářských rozhledů a sám publikoval kolem 100 odborných a popularizačních článků. Výsledky jeho práce byly oceněny 1966 odznakem vzorného pracovníka od ministerstva hornictví, 1968 státním vyznamenáním za pracovní obětavost i francouzským rytířským řádem Čestné legie a belgickým důstojnickým řádem Leopolda II.

D: Mechanisace ve sklářském průmyslu, 1934; Elektrické pece ve sklářství, 1939; Horninové sklářské suroviny, 1941; Racionalisace výroby v jabloneckém sklářství, 1949; Ložiska nerudních surovin ČSR, 1983; Sklo na světové výstavě v Bruselu, in: Sklářské rozhledy 12, 1935, č. 5 a 7, s. 81n.; O sklech pohlcujících tepelné záření (s M. Fanderlikem), in: tamtéž, 14, 1937, č. 4, s. 69–73; Naše sklářství na světové výstavě v Paříži, in: tamtéž, 14, 1937, č. 4, s. 61n.; Briketování sklářského kmene, in: tamtéž, 17, 1940, č. 1, s. 3n.; Pokroky ve výrobě a použití skleněných vláken, in: tamtéž, 17, č. 4; K dvacátému výročí železnobrodských skleněných figurek, in: tamtéž, 19, 1942, č. 2, s. 21n.

L: KSN 3, s. 100.

P: Archiv NTM Praha; Archiv ČVUT Praha.

Miloš Hořejš

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=ČTYROKÝ_Václav_29.10.1899-%3F24.10.1993&oldid=96478“