Biografický slovník
ČUŘÍK František 23.6.1876-7.6.1944: Porovnání verzí
(ČUŘÍK_František_23.6.1876-7.6.1944) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František ČUŘÍK | | jméno = František ČUŘÍK | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Curik Frantisek portret.jpg |
| datum narození = 23.6.1876 | | datum narození = 23.6.1876 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Smíchov (Praha) |
| datum úmrtí = 7.6.1944 | | datum úmrtí = 7.6.1944 | ||
| místo úmrtí = Příbram | | místo úmrtí = Příbram | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 97-98 |
| + | }} | ||
| + | '''ČUŘÍK, František''', ''* 23. 6. 1876 Smíchov (Praha), † 7. 6. 1944 Příbram, matematik, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny smíchovského okresního hejtmana, který | ||
| + | byl za trest přeložen do Trutnova a později do Milevska. | ||
| + | Po otcově předčasné smrti se Č. výchovy ujal strýc, farář | ||
| + | ve Slivenci (Praha), který ho poslal studovat na státní gymnázium | ||
| + | do Příbrami. Č. maturoval 1895 a poté se zapsal na českou | ||
| + | techniku v Praze na obor strojní inženýrství. Po ukončení | ||
| + | školy narukoval k námořnictvu do Puly. Po návratu nastoupil | ||
| + | do patentní kanceláře v Praze a 1903 jako asistent ústavu matematiky | ||
| + | na techniku v Praze, kde byl od 1907 pověřen suplováním | ||
| + | přednášek základů vyšší matematiky. 1918 získal aprobaci | ||
| + | středoškolského profesora a obhájil doktorát technických | ||
| + | věd. Od 1910 vedle přednášek na technice učil také na státní | ||
| + | průmyslové škole v Praze. Po vzniku samostatného Československa | ||
| + | odešel dobrovolně na Slovensko, kde 1919 v Banské | ||
| + | Bystrici pomáhal založit a vybudovat průmyslovou školu. Již | ||
| + | na podzim téhož roku byl povolán jako profesor matematiky | ||
| + | a deskriptivní geometrie na Vysokou školu báňskou (VŠB) | ||
| + | do Příbrami, tam se 1920 stal mimořádným a 1921 řádným | ||
| + | profesorem matematiky, deskriptivní geometrie a vyrovnávacího | ||
| + | počtu. 1924–26 a 1927–29 byl rektorem VŠB. | ||
| + | |||
| + | Věnoval se speciálním problémům počtu pravděpodobnosti | ||
| + | a matematické statistiky. Napsal studie o teorému Bernoulliho, | ||
| + | metodě nejmenších čtverců, plochách II. stupně v axonometrii | ||
| + | aj. Byl autorem a spoluautorem učebnic a příruček, | ||
| + | vydávaných Českou maticí technickou: ''Základy vyšší matematiky'' | ||
| + | (1918, 2. vyd. 1930), ''Matematické a statistické tabulky'' | ||
| + | (2. přepracované vyd. 1939) aj. Rozsáhlou aktivitu Č. rozvíjel | ||
| + | také v oblasti sociální podpory nemajetných studentů, pracoval | ||
| + | v řadě spolků a působil jako mecenáš. Po uzavření českých | ||
| + | vysokých škol za nacistické okupace v části objektu VŠB | ||
| + | v Příbrami sídlila německá firma, pracující na zakázkách pro | ||
| + | výrobu střel V-2. Okupační úřady vyvíjely na Č. nátlak, aby | ||
| + | spolupracoval na výzkumu této řízené rakety. Č. spolupráci | ||
| + | odmítl a spáchal sebevraždu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis prací in: A. Glazunov, Vědecké a literární práce profesorů, docentů | ||
| + | a asistentů vysoké školy báňské v Příbrami, 1936, s. 15. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 1/2, s. 1341; Prof. Ing. Dr. techn. F. Č. šedesátníkem, in: Hornický | ||
| + | věstník 18, 1936, č. 13, s. 310n. (s bibliografií); J. Majer, Z dějin Vysoké | ||
| + | školy báňské v Příbrami, 1984, passim; V. Trantina a kol., Velký slovník… | ||
| + | příbramského regionu, 2001, s. 50 (kde další literatura); Kto bol kto v histórii | ||
| + | Banskej Bystrice 1255–2000, Banská Bystrica 2002; <font color="red">Nacistická perzekuce, s. 126-129</font>. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/396454 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:1- Matematik]] | [[Kategorie:1- Matematik]] | ||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
| − | [[Kategorie:Praha | + | [[Kategorie:Praha]] |
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Příbram]] | [[Kategorie:Příbram]] | ||
Aktuální verze z 2. 11. 2019, 21:06
| František ČUŘÍK | |
 | |
| Narození | 23.6.1876 |
|---|---|
| Místo narození | Smíchov (Praha) |
| Úmrtí | 7.6.1944 |
| Místo úmrtí | Příbram |
| Povolání | 1- Matematik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 97-98 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45227 |
ČUŘÍK, František, * 23. 6. 1876 Smíchov (Praha), † 7. 6. 1944 Příbram, matematik, pedagog
Pocházel z rodiny smíchovského okresního hejtmana, který byl za trest přeložen do Trutnova a později do Milevska. Po otcově předčasné smrti se Č. výchovy ujal strýc, farář ve Slivenci (Praha), který ho poslal studovat na státní gymnázium do Příbrami. Č. maturoval 1895 a poté se zapsal na českou techniku v Praze na obor strojní inženýrství. Po ukončení školy narukoval k námořnictvu do Puly. Po návratu nastoupil do patentní kanceláře v Praze a 1903 jako asistent ústavu matematiky na techniku v Praze, kde byl od 1907 pověřen suplováním přednášek základů vyšší matematiky. 1918 získal aprobaci středoškolského profesora a obhájil doktorát technických věd. Od 1910 vedle přednášek na technice učil také na státní průmyslové škole v Praze. Po vzniku samostatného Československa odešel dobrovolně na Slovensko, kde 1919 v Banské Bystrici pomáhal založit a vybudovat průmyslovou školu. Již na podzim téhož roku byl povolán jako profesor matematiky a deskriptivní geometrie na Vysokou školu báňskou (VŠB) do Příbrami, tam se 1920 stal mimořádným a 1921 řádným profesorem matematiky, deskriptivní geometrie a vyrovnávacího počtu. 1924–26 a 1927–29 byl rektorem VŠB.
Věnoval se speciálním problémům počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. Napsal studie o teorému Bernoulliho, metodě nejmenších čtverců, plochách II. stupně v axonometrii aj. Byl autorem a spoluautorem učebnic a příruček, vydávaných Českou maticí technickou: Základy vyšší matematiky (1918, 2. vyd. 1930), Matematické a statistické tabulky (2. přepracované vyd. 1939) aj. Rozsáhlou aktivitu Č. rozvíjel také v oblasti sociální podpory nemajetných studentů, pracoval v řadě spolků a působil jako mecenáš. Po uzavření českých vysokých škol za nacistické okupace v části objektu VŠB v Příbrami sídlila německá firma, pracující na zakázkách pro výrobu střel V-2. Okupační úřady vyvíjely na Č. nátlak, aby spolupracoval na výzkumu této řízené rakety. Č. spolupráci odmítl a spáchal sebevraždu.
D: soupis prací in: A. Glazunov, Vědecké a literární práce profesorů, docentů a asistentů vysoké školy báňské v Příbrami, 1936, s. 15.
L: OSND 1/2, s. 1341; Prof. Ing. Dr. techn. F. Č. šedesátníkem, in: Hornický věstník 18, 1936, č. 13, s. 310n. (s bibliografií); J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, passim; V. Trantina a kol., Velký slovník… příbramského regionu, 2001, s. 50 (kde další literatura); Kto bol kto v histórii Banskej Bystrice 1255–2000, Banská Bystrica 2002; Nacistická perzekuce, s. 126-129.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlašímský
