ČUŘÍK František 23.6.1876-7.6.1944: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 97-98
 
}}
 
}}
 
'''ČUŘÍK, František''', ''* 23. 6. 1876 Smíchov (Praha), † 7. 6. 1944 Příbram, matematik, pedagog''
 
'''ČUŘÍK, František''', ''* 23. 6. 1876 Smíchov (Praha), † 7. 6. 1944 Příbram, matematik, pedagog''

Verze z 15. 10. 2019, 09:53

František ČUŘÍK
Narození 23.6.1876
Místo narození Smíchov (Praha)
Úmrtí 7.6.1944
Místo úmrtí Příbram
Povolání 1- Matematik
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 97-98

ČUŘÍK, František, * 23. 6. 1876 Smíchov (Praha), † 7. 6. 1944 Příbram, matematik, pedagog

Pocházel z rodiny smíchovského okresního hejtmana, který byl za trest přeložen do Trutnova a později do Milevska. Po otcově předčasné smrti se Č. výchovy ujal strýc, farář ve Slivenci (Praha), který ho poslal studovat na státní gymnázium do Příbrami. Č. maturoval 1895 a poté se zapsal na českou techniku v Praze na obor strojní inženýrství. Po ukončení školy narukoval k námořnictvu do Puly. Po návratu nastoupil do patentní kanceláře v Praze a 1903 jako asistent ústavu matematiky na techniku v Praze, kde byl od 1907 pověřen suplováním přednášek základů vyšší matematiky. 1918 získal aprobaci středoškolského profesora a obhájil doktorát technických věd. Od 1910 vedle přednášek na technice učil také na státní průmyslové škole v Praze. Po vzniku samostatného Československa odešel dobrovolně na Slovensko, kde 1919 v Banské Bystrici pomáhal založit a vybudovat průmyslovou školu. Již na podzim téhož roku byl povolán jako profesor matematiky a deskriptivní geometrie na Vysokou školu báňskou (VŠB) do Příbrami, tam se 1920 stal mimořádným a 1921 řádným profesorem matematiky, deskriptivní geometrie a vyrovnávacího počtu. 1924–26 a 1927–29 byl rektorem VŠB.

Věnoval se speciálním problémům počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. Napsal studie o teorému Bernoulliho, metodě nejmenších čtverců, plochách II. stupně v axonometrii aj. Byl autorem a spoluautorem učebnic a příruček, vydávaných Českou maticí technickou: Základy vyšší matematiky (1918, 2. vyd. 1930), Matematické a statistické tabulky (2. přepracované vyd. 1939) aj. Rozsáhlou aktivitu Č. rozvíjel také v oblasti sociální podpory nemajetných studentů, pracoval v řadě spolků a působil jako mecenáš. Po uzavření českých vysokých škol za nacistické okupace v části objektu VŠB v Příbrami sídlila německá firma, pracující na zakázkách pro výrobu střel V-2. Okupační úřady vyvíjely na Č. nátlak, aby spolupracoval na výzkumu této řízené rakety. Č. spolupráci odmítl a spáchal sebevraždu.

D: soupis prací in: A. Glazunov, Vědecké a literární práce profesorů, docentů a asistentů vysoké školy báňské v Příbrami, 1936, s. 15.

L: OSND 1/2, s. 1341; Prof. Ing. Dr. techn. F. Č. šedesátníkem, in: Hornický věstník 18, 1936, č. 13, s. 310n. (s bibliografií); J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, passim; V. Trantina a kol., Velký slovník… příbramského regionu, 2001, s. 50 (kde další literatura); Kto bol kto v histórii Banskej Bystrice 1255–2000, Banská Bystrica 2002; Nacistická perzekuce, s. 126-129.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský