ČUMPELÍK Benjamin 31.5.1845-11.7.1909: Porovnání verzí

Z Personal
(ČUMPELÍK_Benjamin_31.5.1845-11.7.1909)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 31.5.1845
 
| datum narození = 31.5.1845
| místo narození = Horní Krupá, o. Havlíčkův Brod
+
| místo narození = Horní Krupá u Havlíčkova Brodu
 
| datum úmrtí = 11.7.1909
 
| datum úmrtí = 11.7.1909
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Benjamin ČUMPELÍK
+
}}
 +
'''ČUMPELÍK, Benjamin''' ''(též CZUMPELIK), * 31. 5. 1845 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu, † 11. 7. 1909 Praha, lékař-psychiatr, pedagog''
 +
 
 +
Vystudoval pražskou lékařskou fakultu, 1872 byl promován
 +
MUDr., 1873 magistrem porodnictví a 1879 obhájil doktorát
 +
z chirurgie. Od 1872 pracoval v Zemském ústavu pro
 +
choromyslné v Praze. 1879 se tam stal primářem a o deset let
 +
později ředitelem. 1886 byl jmenován suplujícím profesorem
 +
psychiatrie na české lékařské fakultě, která ve stejném roce
 +
aktivovala svoji psychiatrickou kliniku, a přednášel tam klinickou
 +
a soudní psychiatrii. Na fakultě setrval do 1891, kdy
 +
ji opustil, protože nebyl schopen působit současně jako profesor
 +
i ředitel ústavu. Zůstal do 1908 pouze ředitelem pražského
 +
ústavu pro choromyslné. Č. se stal prvním profesorem
 +
přednášejícím psychiatrii na obnovené české lékařské fakultě.
 +
Zasloužil se o zakoupení zámku v Horních Beřkovicích pro
 +
ústavní účely a 1904 o zřízení samostatné psychiatrické léčebny
 +
v Bohnicích (Praha) podle vzoru zahraničních institucí,
 +
které navštívil během studijních pobytů v Německu, Nizozemí,
 +
Belgii, Švýcarsku i jinde. Oddělil také jako samostatnou
 +
instituci do té doby filiální ústav v Kosmonosích, kde za jeho
 +
působení byly postaveny dvě budovy se 600 lůžky, a rozšířil
 +
již existující ústav v Opařanech u Tábora (1900).
 +
 
 +
Přednášel ve Spolku českých lékařů a na sjezdech lékařů a přírodozpytců.
 +
Publikoval pouze články. Patřil k žákům psychiatra
 +
prof. Jakoba Fischela a sám vychoval generaci lékařů, kterou
 +
prof. Eugen Vencovský nazval Čumpelíkova škola. Č. byl
 +
vyznamenán titulem vládního rady a řádem železné koruny
 +
III. třídy.
 +
 
 +
'''L:''' nekrolog in: ČLČ 48, 1909, s. 859–860; E. Vencovský, Počátky české
 +
psychiatrie 18. a 19. století, 1957, s. 132–136, 140–145; OSN 6, s. 835, 28,
 +
s. 1144; BSPLF 1, s. 174; AČL, s. 38; Tomeš 1, s. 219; L. Hanzlíček, Psychiatrická
 +
encyklopedie 1, část jmenná, 1979, s. 149; V. Vondráček, Německá
 +
psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Československá psychiatrie 62,
 +
1966, s. 124–131.
 +
 
 +
Karel Černý
  
== Literatura ==
 
  AČL, 38; BS/PLF I, 174; MBSČSL, 24; KSN III, 102; OSN 28, 1144; Mladoboleslavsko, 160;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]

Verze z 8. 12. 2016, 18:40

Benjamin ČUMPELÍK
Narození 31.5.1845
Místo narození Horní Krupá u Havlíčkova Brodu
Úmrtí 11.7.1909
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45214

ČUMPELÍK, Benjamin (též CZUMPELIK), * 31. 5. 1845 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu, † 11. 7. 1909 Praha, lékař-psychiatr, pedagog

Vystudoval pražskou lékařskou fakultu, 1872 byl promován MUDr., 1873 magistrem porodnictví a 1879 obhájil doktorát z chirurgie. Od 1872 pracoval v Zemském ústavu pro choromyslné v Praze. 1879 se tam stal primářem a o deset let později ředitelem. 1886 byl jmenován suplujícím profesorem psychiatrie na české lékařské fakultě, která ve stejném roce aktivovala svoji psychiatrickou kliniku, a přednášel tam klinickou a soudní psychiatrii. Na fakultě setrval do 1891, kdy ji opustil, protože nebyl schopen působit současně jako profesor i ředitel ústavu. Zůstal do 1908 pouze ředitelem pražského ústavu pro choromyslné. Č. se stal prvním profesorem přednášejícím psychiatrii na obnovené české lékařské fakultě. Zasloužil se o zakoupení zámku v Horních Beřkovicích pro ústavní účely a 1904 o zřízení samostatné psychiatrické léčebny v Bohnicích (Praha) podle vzoru zahraničních institucí, které navštívil během studijních pobytů v Německu, Nizozemí, Belgii, Švýcarsku i jinde. Oddělil také jako samostatnou instituci do té doby filiální ústav v Kosmonosích, kde za jeho působení byly postaveny dvě budovy se 600 lůžky, a rozšířil již existující ústav v Opařanech u Tábora (1900).

Přednášel ve Spolku českých lékařů a na sjezdech lékařů a přírodozpytců. Publikoval pouze články. Patřil k žákům psychiatra prof. Jakoba Fischela a sám vychoval generaci lékařů, kterou prof. Eugen Vencovský nazval Čumpelíkova škola. Č. byl vyznamenán titulem vládního rady a řádem železné koruny III. třídy.

L: nekrolog in: ČLČ 48, 1909, s. 859–860; E. Vencovský, Počátky české psychiatrie 18. a 19. století, 1957, s. 132–136, 140–145; OSN 6, s. 835, 28, s. 1144; BSPLF 1, s. 174; AČL, s. 38; Tomeš 1, s. 219; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie 1, část jmenná, 1979, s. 149; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Československá psychiatrie 62, 1966, s. 124–131.

Karel Černý