Biografický slovník
ČUMPELÍK Benjamin 31.5.1845-11.7.1909: Porovnání verzí
(ČUMPELÍK_Benjamin_31.5.1845-11.7.1909) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.5.1845 | | datum narození = 31.5.1845 | ||
| − | | místo narození = Horní Krupá | + | | místo narození = Horní Krupá u Havlíčkova Brodu |
| datum úmrtí = 11.7.1909 | | datum úmrtí = 11.7.1909 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČUMPELÍK, Benjamin''' ''(též CZUMPELIK), * 31. 5. 1845 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu, † 11. 7. 1909 Praha, lékař-psychiatr, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Vystudoval pražskou lékařskou fakultu, 1872 byl promován | ||
| + | MUDr., 1873 magistrem porodnictví a 1879 obhájil doktorát | ||
| + | z chirurgie. Od 1872 pracoval v Zemském ústavu pro | ||
| + | choromyslné v Praze. 1879 se tam stal primářem a o deset let | ||
| + | později ředitelem. 1886 byl jmenován suplujícím profesorem | ||
| + | psychiatrie na české lékařské fakultě, která ve stejném roce | ||
| + | aktivovala svoji psychiatrickou kliniku, a přednášel tam klinickou | ||
| + | a soudní psychiatrii. Na fakultě setrval do 1891, kdy | ||
| + | ji opustil, protože nebyl schopen působit současně jako profesor | ||
| + | i ředitel ústavu. Zůstal do 1908 pouze ředitelem pražského | ||
| + | ústavu pro choromyslné. Č. se stal prvním profesorem | ||
| + | přednášejícím psychiatrii na obnovené české lékařské fakultě. | ||
| + | Zasloužil se o zakoupení zámku v Horních Beřkovicích pro | ||
| + | ústavní účely a 1904 o zřízení samostatné psychiatrické léčebny | ||
| + | v Bohnicích (Praha) podle vzoru zahraničních institucí, | ||
| + | které navštívil během studijních pobytů v Německu, Nizozemí, | ||
| + | Belgii, Švýcarsku i jinde. Oddělil také jako samostatnou | ||
| + | instituci do té doby filiální ústav v Kosmonosích, kde za jeho | ||
| + | působení byly postaveny dvě budovy se 600 lůžky, a rozšířil | ||
| + | již existující ústav v Opařanech u Tábora (1900). | ||
| + | |||
| + | Přednášel ve Spolku českých lékařů a na sjezdech lékařů a přírodozpytců. | ||
| + | Publikoval pouze články. Patřil k žákům psychiatra | ||
| + | prof. Jakoba Fischela a sám vychoval generaci lékařů, kterou | ||
| + | prof. Eugen Vencovský nazval Čumpelíkova škola. Č. byl | ||
| + | vyznamenán titulem vládního rady a řádem železné koruny | ||
| + | III. třídy. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog in: ČLČ 48, 1909, s. 859–860; E. Vencovský, Počátky české | ||
| + | psychiatrie 18. a 19. století, 1957, s. 132–136, 140–145; OSN 6, s. 835, 28, | ||
| + | s. 1144; BSPLF 1, s. 174; AČL, s. 38; Tomeš 1, s. 219; L. Hanzlíček, Psychiatrická | ||
| + | encyklopedie 1, část jmenná, 1979, s. 149; V. Vondráček, Německá | ||
| + | psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Československá psychiatrie 62, | ||
| + | 1966, s. 124–131. | ||
| + | |||
| + | Karel Černý | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Verze z 8. 12. 2016, 18:40
| Benjamin ČUMPELÍK | |
 | |
| Narození | 31.5.1845 |
|---|---|
| Místo narození | Horní Krupá u Havlíčkova Brodu |
| Úmrtí | 11.7.1909 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45214 |
ČUMPELÍK, Benjamin (též CZUMPELIK), * 31. 5. 1845 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu, † 11. 7. 1909 Praha, lékař-psychiatr, pedagog
Vystudoval pražskou lékařskou fakultu, 1872 byl promován MUDr., 1873 magistrem porodnictví a 1879 obhájil doktorát z chirurgie. Od 1872 pracoval v Zemském ústavu pro choromyslné v Praze. 1879 se tam stal primářem a o deset let později ředitelem. 1886 byl jmenován suplujícím profesorem psychiatrie na české lékařské fakultě, která ve stejném roce aktivovala svoji psychiatrickou kliniku, a přednášel tam klinickou a soudní psychiatrii. Na fakultě setrval do 1891, kdy ji opustil, protože nebyl schopen působit současně jako profesor i ředitel ústavu. Zůstal do 1908 pouze ředitelem pražského ústavu pro choromyslné. Č. se stal prvním profesorem přednášejícím psychiatrii na obnovené české lékařské fakultě. Zasloužil se o zakoupení zámku v Horních Beřkovicích pro ústavní účely a 1904 o zřízení samostatné psychiatrické léčebny v Bohnicích (Praha) podle vzoru zahraničních institucí, které navštívil během studijních pobytů v Německu, Nizozemí, Belgii, Švýcarsku i jinde. Oddělil také jako samostatnou instituci do té doby filiální ústav v Kosmonosích, kde za jeho působení byly postaveny dvě budovy se 600 lůžky, a rozšířil již existující ústav v Opařanech u Tábora (1900).
Přednášel ve Spolku českých lékařů a na sjezdech lékařů a přírodozpytců. Publikoval pouze články. Patřil k žákům psychiatra prof. Jakoba Fischela a sám vychoval generaci lékařů, kterou prof. Eugen Vencovský nazval Čumpelíkova škola. Č. byl vyznamenán titulem vládního rady a řádem železné koruny III. třídy.
L: nekrolog in: ČLČ 48, 1909, s. 859–860; E. Vencovský, Počátky české psychiatrie 18. a 19. století, 1957, s. 132–136, 140–145; OSN 6, s. 835, 28, s. 1144; BSPLF 1, s. 174; AČL, s. 38; Tomeš 1, s. 219; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie 1, část jmenná, 1979, s. 149; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Československá psychiatrie 62, 1966, s. 124–131.
Karel Černý
