ČUMPELÍK Benjamin 31.5.1845-11.7.1909

Z Personal
Benjamin ČUMPELÍK
Narození 31.5.1845
Místo narození Horní Krupá u Havlíčkova Brodu
Úmrtí 11.7.1909
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 92
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45214

ČUMPELÍK, Benjamin (též CZUMPELIK), * 31. 5. 1845 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu, † 11. 7. 1909 Praha, lékař-psychiatr, pedagog

Vystudoval pražskou lékařskou fakultu, 1872 byl promován MUDr., 1873 magistrem porodnictví a 1879 obhájil doktorát z chirurgie. Od 1872 pracoval v Zemském ústavu pro choromyslné v Praze. 1879 se tam stal primářem a o deset let později ředitelem. 1886 byl jmenován suplujícím profesorem psychiatrie na české lékařské fakultě, která ve stejném roce aktivovala svoji psychiatrickou kliniku, a přednášel tam klinickou a soudní psychiatrii. Na fakultě setrval do 1891, kdy ji opustil, protože nebyl schopen působit současně jako profesor i ředitel ústavu. Zůstal do 1908 pouze ředitelem pražského ústavu pro choromyslné. Č. se stal prvním profesorem přednášejícím psychiatrii na obnovené české lékařské fakultě. Zasloužil se o zakoupení zámku v Horních Beřkovicích pro ústavní účely a 1904 o zřízení samostatné psychiatrické léčebny v Bohnicích (Praha) podle vzoru zahraničních institucí, které navštívil během studijních pobytů v Německu, Nizozemí, Belgii, Švýcarsku i jinde. Oddělil také jako samostatnou instituci do té doby filiální ústav v Kosmonosích, kde za jeho působení byly postaveny dvě budovy se 600 lůžky, a rozšířil již existující ústav v Opařanech u Tábora (1900).

Přednášel ve Spolku českých lékařů a na sjezdech lékařů a přírodozpytců. Publikoval pouze články. Patřil k žákům psychiatra prof. Jakoba Fischela a sám vychoval generaci lékařů, kterou prof. Eugen Vencovský nazval Čumpelíkova škola. Č. byl vyznamenán titulem vládního rady a řádem železné koruny III. třídy.

L: nekrolog in: ČLČ 48, 1909, s. 859–860; E. Vencovský, Počátky české psychiatrie 18. a 19. století, 1957, s. 132–136, 140–145; OSN 6, s. 835, 28, s. 1144; BSPLF 1, s. 174; AČL, s. 38; Tomeš 1, s. 219; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie 1, část jmenná, 1979, s. 149; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Československá psychiatrie 62, 1966, s. 124–131.

Karel Černý