ČUPR Karel Jan 27.12.1883-22.9.1956: Porovnání verzí

Z Personal
(ČUPR_Karel_Jan_27.12.1883-22.9.1956)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 27.12.1883
 
| datum narození = 27.12.1883
| místo narození = Nové Hrady, okr. Vysoké Mýto
+
| místo narození = Nové Hrady u Chrudimi
 
| datum úmrtí = 22.9.1956
 
| datum úmrtí = 22.9.1956
| místo úmrtí = Praha
+
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 1- Matematik
 
| povolání = 1- Matematik
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel Jan ČUPR
+
}}
 +
'''ČUPR, Karel Jan''', ''* 27. 12. 1883 Nové Hrady u Chrudimi, † 22. 9. 1956 Brno, matematik, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z katolické učitelské rodiny. Jeho prastrýc František
 +
Č. (1821–1882) byl filozofem, pedagogem a politikem, bratr
 +
Václav Č. (1897–1985) profesorem anorganické chemie
 +
a elektrochemie a přednostou Ústavu teoretické a fyzikální
 +
chemie na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Č. vystudoval
 +
gymnázium ve Vysokém Mýtě (1896–1904) a obory matematika
 +
a fyzika na Filozofické fakultě UK v Praze (1904–08).
 +
Tam ho učili profesoři Jan Sobotka a Karel Petr. 1908 složil
 +
zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a z fyziky, 1909
 +
obhájil disertační práci s názvem ''O funkcích anorthoidních''
 +
a po složení zkoušek z filozofie, matematiky a experimentální
 +
fyziky byl 1909 promován doktorem filozofie. 1910 si rozšířil
 +
učitelskou aprobaci o filozofickou propedeutiku, o tři roky
 +
později o geometrické rýsování, po první světové válce o kupeckou
 +
a politickou aritmetiku. Rok praktikoval na vyšším
 +
gymnáziu v Praze v Žitné ulici (1909) a pak odešel do Brna.
 +
Tam pracoval jako suplující učitel na II. české státní reálce
 +
(1910–14). Odtud přestoupil na krátkou dobu na gymnázium
 +
v Bučovicích. Byl přeřazen místodržitelstvím na Českou
 +
obchodní akademii v Brně, kde se stal 1918 skutečným profesorem
 +
a na část úvazku působil až do 1923. Tam 1913/14
 +
přednášel o mocninných determinantech na zasedání matematicko-
 +
přírodovědecké třídy Moravského zemského muzea.
 +
Přítomný Matyáš Lerch, řádný profesor matematiky na České
 +
vysoké škole technické v Brně, nabídl Č. asistentské místo
 +
na technice v II. ústavu matematiky, kam 1914 nastoupil.
 +
1921 předložil habilitační práci ''O nullových bodech polynomů''
 +
''a celistvých transcendent'' a stal se soukromým docentem matematické
 +
analýzy. Převzal nejen přednášky po M. Lerchovi, ale
 +
i vedení ústavu. Na technice byl 1923 jmenován mimořádným
 +
profesorem matematiky a 1928 profesorem řádným. Zastával
 +
i akademické úřady: 1926/27 byl děkanem odboru inženýrského
 +
stavitelství a zeměměřičského inženýrství, 1932/33
 +
děkanem odboru strojního a elektrotechnického inženýrství
 +
a 1933–35 rektorem. Ve funkci uhájil mj. celistvost brněnské
 +
české techniky v době, kdy byla vládou a ministerstvem
 +
školství prosazována drastická úsporná opatření, jež měla vést
 +
k redukci školy, včetně zrušení odboru architektury a pozemního
 +
stavitelství a zeměměřičského oddělení. Č. kariéru přerušila
 +
druhá světová válka a uzavření českých vysokých škol.
 +
Ačkoliv se 1943 při neštěstí na železničním přejezdu v Brně
 +
vážně zranil a přišel o obě nohy, po válce se na techniku vrátil
 +
a přednášel matematiku až do 1951, kdy byl penzionován.
 +
 
 +
Vědecky se zabýval např. diferenciálními rovnicemi n-tého
 +
řádu a aplikacemi matematiky pro inženýrskou praxi.
 +
Od 1907 napsal a vydal třináct monografií a více než tři sta
 +
příspěvků, vysokoškolské učebnice, praktické příručky, tři
 +
sbírky zábavných úloh z tzv. rekreační matematiky, práce
 +
zabývající se konkrétními problémy elektrotechniky, geodézie
 +
a statistiky, dějinami matematiky a geometrie a vývojem
 +
technického školství na Moravě. Rozebral a přeložil do češtiny
 +
latinsky psanou ''Geometrii'' Jana Amose Komenského.
 +
Stal se čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků
 +
a Spolku Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol
 +
v Brně, řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti
 +
a Státní statistické rady a dopisujícím členem KČSN v Praze.
 +
Rodná obec ho poctila jmenováním čestným občanem.
 +
Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně. Syn Karel Č.
 +
(1919–1995) se stal klasickým filologem a lexikografem.
 +
 
 +
'''D:''' L. Frank, Vědecká a publikační činnost profesora Dr. K. Č., in: Časopis
 +
pro pěstování matematiky a fysiky 82, 1957, 117n. (kde soupis prací z oboru
 +
matematiky); A. Lukášová, Matematika na VUT. Život a dílo K. Č., 2002,
 +
diplomová práce Přírodovědecké fakulty MU Brno (kde soupis prací včetně
 +
recenzí a literatury); Některá matematická sofismata, 1914; Profesor Matyáš
 +
Lerch, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 52, 1923, s. 301n.;
 +
Seznam vědeckých prací zemř. prof. Matyáše Lercha, in: tamtéž 54, 1925,
 +
s. 140n.; Geometrické hry a zábavy, 1935; Aritmetické hry a zábavy, 1942;
 +
Numerické řešení rovnic, 1945; Matematika 1. a 2., 1946; Užití integrálního
 +
počtu ve vědách technických a přírodních, 1946; Diferenciální rovnice v inženýrově
 +
praxi, 1947; Matematické zábavy a hry, 1953.
 +
 
 +
'''L:''' K. Tauš, Šedesátiny prof. dr. K. Č., in: Moravské noviny 25. 12. 1943;
 +
O. Borůvka, Profesor dr. K. Č. šedesátníkem, in: Lidové noviny 27. 12.
 +
1943; týž, Profesor dr. K. Č. sedmdesátníkem, in: Literární noviny 9. 1.
 +
1954; F. Balada, Prof. PhDr. K. Č. zemřel, in: Pokroky matematiky, fysiky
 +
a astronomie 2, 1957, s. 598n.; týž, Profesor PhDr. K. Č. zemřel, in: Časopis
 +
pro pěstování matematiky a fysiky 81, 1956, s. 494n.; týž, Profesor K. Č.
 +
zemřel, in: Matematika ve škole 7, 1957, s. 59n.; L. Frank, c. d., s. 117n.;
 +
R. Krejčí, Prof. PhDr. K. Č., in: Události na VUT v Brně 9, 1999, č. 1, s. 22.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní
 +
úřad Nové Hrady, sign. 3800, matrika narozených 1856–1890 pro Nové
 +
Hrady, stará fol. 160; Archiv VUT Brno, Osobní spisy zaměstnanců, K. Č.,
 +
kart. 3.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/269924 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Magdalena Čoupková, Jaroslav Folta, Gustav Novotný
  
== Literatura ==
 
  ČBS, 101; Folta;  PMFA 2(1957), 598; Chrudim, 36;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]
Řádka 19: Řádka 109:
  
 
[[Kategorie:1883]]
 
[[Kategorie:1883]]
[[Kategorie:Nové_Hrady]]
+
[[Kategorie:Nové Hrady]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:1956]]
[[Kategorie:Praha]]
+
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 12. 10. 2018, 00:42

Karel Jan ČUPR
Narození 27.12.1883
Místo narození Nové Hrady u Chrudimi
Úmrtí 22.9.1956
Místo úmrtí Brno
Povolání

1- Matematik

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45219

ČUPR, Karel Jan, * 27. 12. 1883 Nové Hrady u Chrudimi, † 22. 9. 1956 Brno, matematik, pedagog

Pocházel z katolické učitelské rodiny. Jeho prastrýc František Č. (1821–1882) byl filozofem, pedagogem a politikem, bratr Václav Č. (1897–1985) profesorem anorganické chemie a elektrochemie a přednostou Ústavu teoretické a fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Č. vystudoval gymnázium ve Vysokém Mýtě (1896–1904) a obory matematika a fyzika na Filozofické fakultě UK v Praze (1904–08). Tam ho učili profesoři Jan Sobotka a Karel Petr. 1908 složil zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a z fyziky, 1909 obhájil disertační práci s názvem O funkcích anorthoidních a po složení zkoušek z filozofie, matematiky a experimentální fyziky byl 1909 promován doktorem filozofie. 1910 si rozšířil učitelskou aprobaci o filozofickou propedeutiku, o tři roky později o geometrické rýsování, po první světové válce o kupeckou a politickou aritmetiku. Rok praktikoval na vyšším gymnáziu v Praze v Žitné ulici (1909) a pak odešel do Brna. Tam pracoval jako suplující učitel na II. české státní reálce (1910–14). Odtud přestoupil na krátkou dobu na gymnázium v Bučovicích. Byl přeřazen místodržitelstvím na Českou obchodní akademii v Brně, kde se stal 1918 skutečným profesorem a na část úvazku působil až do 1923. Tam 1913/14 přednášel o mocninných determinantech na zasedání matematicko- přírodovědecké třídy Moravského zemského muzea. Přítomný Matyáš Lerch, řádný profesor matematiky na České vysoké škole technické v Brně, nabídl Č. asistentské místo na technice v II. ústavu matematiky, kam 1914 nastoupil. 1921 předložil habilitační práci O nullových bodech polynomů a celistvých transcendent a stal se soukromým docentem matematické analýzy. Převzal nejen přednášky po M. Lerchovi, ale i vedení ústavu. Na technice byl 1923 jmenován mimořádným profesorem matematiky a 1928 profesorem řádným. Zastával i akademické úřady: 1926/27 byl děkanem odboru inženýrského stavitelství a zeměměřičského inženýrství, 1932/33 děkanem odboru strojního a elektrotechnického inženýrství a 1933–35 rektorem. Ve funkci uhájil mj. celistvost brněnské české techniky v době, kdy byla vládou a ministerstvem školství prosazována drastická úsporná opatření, jež měla vést k redukci školy, včetně zrušení odboru architektury a pozemního stavitelství a zeměměřičského oddělení. Č. kariéru přerušila druhá světová válka a uzavření českých vysokých škol. Ačkoliv se 1943 při neštěstí na železničním přejezdu v Brně vážně zranil a přišel o obě nohy, po válce se na techniku vrátil a přednášel matematiku až do 1951, kdy byl penzionován.

Vědecky se zabýval např. diferenciálními rovnicemi n-tého řádu a aplikacemi matematiky pro inženýrskou praxi. Od 1907 napsal a vydal třináct monografií a více než tři sta příspěvků, vysokoškolské učebnice, praktické příručky, tři sbírky zábavných úloh z tzv. rekreační matematiky, práce zabývající se konkrétními problémy elektrotechniky, geodézie a statistiky, dějinami matematiky a geometrie a vývojem technického školství na Moravě. Rozebral a přeložil do češtiny latinsky psanou Geometrii Jana Amose Komenského. Stal se čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Spolku Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně, řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti a Státní statistické rady a dopisujícím členem KČSN v Praze. Rodná obec ho poctila jmenováním čestným občanem. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně. Syn Karel Č. (1919–1995) se stal klasickým filologem a lexikografem.

D: L. Frank, Vědecká a publikační činnost profesora Dr. K. Č., in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 82, 1957, 117n. (kde soupis prací z oboru matematiky); A. Lukášová, Matematika na VUT. Život a dílo K. Č., 2002, diplomová práce Přírodovědecké fakulty MU Brno (kde soupis prací včetně recenzí a literatury); Některá matematická sofismata, 1914; Profesor Matyáš Lerch, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 52, 1923, s. 301n.; Seznam vědeckých prací zemř. prof. Matyáše Lercha, in: tamtéž 54, 1925, s. 140n.; Geometrické hry a zábavy, 1935; Aritmetické hry a zábavy, 1942; Numerické řešení rovnic, 1945; Matematika 1. a 2., 1946; Užití integrálního počtu ve vědách technických a přírodních, 1946; Diferenciální rovnice v inženýrově praxi, 1947; Matematické zábavy a hry, 1953.

L: K. Tauš, Šedesátiny prof. dr. K. Č., in: Moravské noviny 25. 12. 1943; O. Borůvka, Profesor dr. K. Č. šedesátníkem, in: Lidové noviny 27. 12. 1943; týž, Profesor dr. K. Č. sedmdesátníkem, in: Literární noviny 9. 1. 1954; F. Balada, Prof. PhDr. K. Č. zemřel, in: Pokroky matematiky, fysiky a astronomie 2, 1957, s. 598n.; týž, Profesor PhDr. K. Č. zemřel, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 81, 1956, s. 494n.; týž, Profesor K. Č. zemřel, in: Matematika ve škole 7, 1957, s. 59n.; L. Frank, c. d., s. 117n.; R. Krejčí, Prof. PhDr. K. Č., in: Události na VUT v Brně 9, 1999, č. 1, s. 22.

P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Nové Hrady, sign. 3800, matrika narozených 1856–1890 pro Nové Hrady, stará fol. 160; Archiv VUT Brno, Osobní spisy zaměstnanců, K. Č., kart. 3.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Magdalena Čoupková, Jaroslav Folta, Gustav Novotný