Verze z 12. 10. 2018, 01:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČUPR Karel Jan 27.12.1883-22.9.1956

Z Personal
Karel Jan ČUPR
Narození 27.12.1883
Místo narození Nové Hrady u Chrudimi
Úmrtí 22.9.1956
Místo úmrtí Brno
Povolání

1- Matematik

61- Pedagog

ČUPR, Karel Jan, * 27. 12. 1883 Nové Hrady u Chrudimi, † 22. 9. 1956 Brno, matematik, pedagog

Pocházel z katolické učitelské rodiny. Jeho prastrýc František Č. (1821–1882) byl filozofem, pedagogem a politikem, bratr Václav Č. (1897–1985) profesorem anorganické chemie a elektrochemie a přednostou Ústavu teoretické a fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Č. vystudoval gymnázium ve Vysokém Mýtě (1896–1904) a obory matematika a fyzika na Filozofické fakultě UK v Praze (1904–08). Tam ho učili profesoři Jan Sobotka a Karel Petr. 1908 složil zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a z fyziky, 1909 obhájil disertační práci s názvem O funkcích anorthoidních a po složení zkoušek z filozofie, matematiky a experimentální fyziky byl 1909 promován doktorem filozofie. 1910 si rozšířil učitelskou aprobaci o filozofickou propedeutiku, o tři roky později o geometrické rýsování, po první světové válce o kupeckou a politickou aritmetiku. Rok praktikoval na vyšším gymnáziu v Praze v Žitné ulici (1909) a pak odešel do Brna. Tam pracoval jako suplující učitel na II. české státní reálce (1910–14). Odtud přestoupil na krátkou dobu na gymnázium v Bučovicích. Byl přeřazen místodržitelstvím na Českou obchodní akademii v Brně, kde se stal 1918 skutečným profesorem a na část úvazku působil až do 1923. Tam 1913/14 přednášel o mocninných determinantech na zasedání matematicko- přírodovědecké třídy Moravského zemského muzea. Přítomný Matyáš Lerch, řádný profesor matematiky na České vysoké škole technické v Brně, nabídl Č. asistentské místo na technice v II. ústavu matematiky, kam 1914 nastoupil. 1921 předložil habilitační práci O nullových bodech polynomů a celistvých transcendent a stal se soukromým docentem matematické analýzy. Převzal nejen přednášky po M. Lerchovi, ale i vedení ústavu. Na technice byl 1923 jmenován mimořádným profesorem matematiky a 1928 profesorem řádným. Zastával i akademické úřady: 1926/27 byl děkanem odboru inženýrského stavitelství a zeměměřičského inženýrství, 1932/33 děkanem odboru strojního a elektrotechnického inženýrství a 1933–35 rektorem. Ve funkci uhájil mj. celistvost brněnské české techniky v době, kdy byla vládou a ministerstvem školství prosazována drastická úsporná opatření, jež měla vést k redukci školy, včetně zrušení odboru architektury a pozemního stavitelství a zeměměřičského oddělení. Č. kariéru přerušila druhá světová válka a uzavření českých vysokých škol. Ačkoliv se 1943 při neštěstí na železničním přejezdu v Brně vážně zranil a přišel o obě nohy, po válce se na techniku vrátil a přednášel matematiku až do 1951, kdy byl penzionován.

Vědecky se zabýval např. diferenciálními rovnicemi n-tého řádu a aplikacemi matematiky pro inženýrskou praxi. Od 1907 napsal a vydal třináct monografií a více než tři sta příspěvků, vysokoškolské učebnice, praktické příručky, tři sbírky zábavných úloh z tzv. rekreační matematiky, práce zabývající se konkrétními problémy elektrotechniky, geodézie a statistiky, dějinami matematiky a geometrie a vývojem technického školství na Moravě. Rozebral a přeložil do češtiny latinsky psanou Geometrii Jana Amose Komenského. Stal se čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Spolku Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně, řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti a Státní statistické rady a dopisujícím členem KČSN v Praze. Rodná obec ho poctila jmenováním čestným občanem. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně. Syn Karel Č. (1919–1995) se stal klasickým filologem a lexikografem.

D: L. Frank, Vědecká a publikační činnost profesora Dr. K. Č., in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 82, 1957, 117n. (kde soupis prací z oboru matematiky); A. Lukášová, Matematika na VUT. Život a dílo K. Č., 2002, diplomová práce Přírodovědecké fakulty MU Brno (kde soupis prací včetně recenzí a literatury); Některá matematická sofismata, 1914; Profesor Matyáš Lerch, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 52, 1923, s. 301n.; Seznam vědeckých prací zemř. prof. Matyáše Lercha, in: tamtéž 54, 1925, s. 140n.; Geometrické hry a zábavy, 1935; Aritmetické hry a zábavy, 1942; Numerické řešení rovnic, 1945; Matematika 1. a 2., 1946; Užití integrálního počtu ve vědách technických a přírodních, 1946; Diferenciální rovnice v inženýrově praxi, 1947; Matematické zábavy a hry, 1953.

L: K. Tauš, Šedesátiny prof. dr. K. Č., in: Moravské noviny 25. 12. 1943; O. Borůvka, Profesor dr. K. Č. šedesátníkem, in: Lidové noviny 27. 12. 1943; týž, Profesor dr. K. Č. sedmdesátníkem, in: Literární noviny 9. 1. 1954; F. Balada, Prof. PhDr. K. Č. zemřel, in: Pokroky matematiky, fysiky a astronomie 2, 1957, s. 598n.; týž, Profesor PhDr. K. Č. zemřel, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 81, 1956, s. 494n.; týž, Profesor K. Č. zemřel, in: Matematika ve škole 7, 1957, s. 59n.; L. Frank, c. d., s. 117n.; R. Krejčí, Prof. PhDr. K. Č., in: Události na VUT v Brně 9, 1999, č. 1, s. 22.

P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Nové Hrady, sign. 3800, matrika narozených 1856–1890 pro Nové Hrady, stará fol. 160; Archiv VUT Brno, Osobní spisy zaměstnanců, K. Č., kart. 3.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Magdalena Čoupková, Jaroslav Folta, Gustav Novotný