ČURDA Karel 10.10.1911-29.4.1947: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Karel ČURDA
 
| jméno = Karel ČURDA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Curda Karel portret.jpg
 
| datum narození = 10.10.1911
 
| datum narození = 10.10.1911
 
| místo narození = Stará Hlína u Třeboně
 
| místo narození = Stará Hlína u Třeboně
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 95-96
 
}}
 
}}
 
'''ČURDA, Karel''', ''* 10. 10. 1911 Stará Hlína u Třeboně, † 29. 4. 1947 Praha, voják, účastník 2. odboje, kolaborant''
 
'''ČURDA, Karel''', ''* 10. 10. 1911 Stará Hlína u Třeboně, † 29. 4. 1947 Praha, voják, účastník 2. odboje, kolaborant''
Řádka 83: Řádka 84:
 
[[Kategorie:1947]]
 
[[Kategorie:1947]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Curda Karel identifikace.jpg|Karel Čurda při identifikaci těl parašutistů před kostelem v Resslově ulici v Praze, 1942
 +
Curda Karel soud.jpg|Viliam Gérik a Karel Čurda před Mimořádným lidovým soudem v Praze, 1947
 +
</gallery>

Aktuální verze z 1. 3. 2021, 11:00

Karel ČURDA
Narození 10.10.1911
Místo narození Stará Hlína u Třeboně
Úmrtí 29.4.1947
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 95-96
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81221

ČURDA, Karel, * 10. 10. 1911 Stará Hlína u Třeboně, † 29. 4. 1947 Praha, voják, účastník 2. odboje, kolaborant

Syn zemědělského dělníka Františka Č. byl nejmladším ze šesti sourozenců. Základní školu vychodil v Nové Hlíně, kam se rodina přestěhovala. Po měšťanské škole krátce pracoval jako dělník. 1933–35 absolvoval základní vojenskou službu v Jindřichově Hradci, poté zůstal v armádě a 1938 přešel k finanční stráži v Lošově u Olomouce. Na počátku německé okupace uprchl v červnu 1939 přes Polsko do Francie, kde nastoupil (1939) k 10. rotě 1. pěšího pluku československé zahraniční armády. 1940 byl povýšen na rotného. Po dobytí Francie byl na lodi Mohamed el-Kebir evakuován do Anglie, kde se podrobil speciálnímu paradesantnímu výcviku. Spolu s A. Opálkou a I. Kolaříkem byl 27. 3. 1942 vysazen (v rámci výsadku Out distance) na území protektorátu Čechy a Morava, u Ořechova nedaleko Telče. Vzápětí se skupina rozdělila, přičemž Č. zřejmě nějakou dobu pobýval u své matky na Třeboňsku, několikrát také navštívil snoubenku v Kolíně. Během dubna 1942 se dostal nejprve do Pardubic a pak do Prahy, kde se spojil s ostatními parašutisty. Původním cílem výsadku bylo pravděpodobně zajistit bombardování plzeňské Škodovky. V dubnu a květnu se parašutisté dvakrát neúspěšně pokusili bombardéry navést, Č. se však těchto akcí asi neúčastnil.

Po úspěšném atentátu na R. Heydricha, který podnikli Č. spolubojovníci J. Gabčík a J. Kubiš, nevydržel psychický teror zavedený na území protektorátu. Prakticky ihned opustil Prahu a znovu se uchýlil k matce do Nové Hlíny, kde se skrýval. Zřejmě kvůli vypálení Lidic, a také pod příslibem amnestie nejprve poslal (13. 6.) anonymní udání na četnickou stanici do Benešova; když to nemělo odezvu, 16. 6. 1942 se Č. sám přihlásil na gestapu v Bredovské ulici (nyní Politických vězňů, tj. v Petschkově paláci) v Praze. Tam se po vyzrazení jmen Gabčíka a Kubiše pokusil spáchat sebevraždu (chtěl polknout cyankáli, ale vyšetřovatelé mu záměr překazili); poté se zcela psychicky zlomil a vyzradil další spolupracovníky odboje, přes něž se nacisté dostali jak k úkrytu parašutistů v kostele v Resslově ulici, tak i např. ke kapitánu Alfrédu Bartošovi. Obdržel 5 milionů korun, čtvrtinu nacisty vypsané odměny; stejnou sumu dostal i další zrádce Viliam Gerik z výsadku Zinc. Byl pak také přítomen dobývání kostela, kde identifikoval padlé atentátníky i další odbojáře.

Za odměnu získal Č. rovněž byt v Praze na Vinohradech (Francouzská 8), změnil si jméno na Karl Jerhot a oženil se s Němkou Marií Bauerovou, s níž měl syna Karla. (Předtím se rozešel s matkou své nemanželské dcery.) Jako agent gestapa pracoval i nadále a měl na svědomí mnoho dalších obětí z řad českých odbojářů (mj. z výsadků Bivouac, Antimony či Iridium). V květnu 1945 se neúspěšně pokusil uprchnout do amerického sektoru. Po válce byl 15. 5. 1945 zatčen, odsouzen k trestu smrti – oficiálně mu byla přičítána smrt 254 lidí – a oběšen v pankrácké věznici.

L: M. Ivanov, Atentát na R. Heydricha, 1979, passim; J. Čvančara, Akce atentát, 1991, passim; Z. Jelínek, Operace Silver A, 1992, passim; O. Sládek, Přicházeli z nebe, 1993, passim; J. Andrejs – M. Šiška, Peklo v duši K. Č., in: Rudé Právo 17. 6. 1995, s. 13; J. Andrejs, Smrt boha smrti, 1997, passim; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 97; F. Moravec, Špion, jemuž nevěřili, 3. opravené vyd., 2002, rejstřík; A. Knížek – M. Burian – J. Rajlich – E. Stehlík, Atentát, 2002, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek