ČVANČARA Ferdinand 29.9.1898-23.11.1965: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ferdinand ČVANČARA
 
| jméno = Ferdinand ČVANČARA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cvancara Ferdinand portret.png
 
| datum narození = 29.9.1898
 
| datum narození = 29.9.1898
 
| místo narození = Žižkov (Praha)
 
| místo narození = Žižkov (Praha)

Verze z 3. 11. 2019, 09:09

Ferdinand ČVANČARA
Narození 29.9.1898
Místo narození Žižkov (Praha)
Úmrtí 23.11.1965
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 99-100

ČVANČARA, Ferdinand, * 29. 9. 1898 Žižkov (Praha), † 23. 11. 1965 Praha, filmový podnikatel

Vyučil se 1915 zámečníkem a poté začal pracovat jako promítač v pražských kinech, mj. v biografu Viktora Ponrepa U Modré štiky v Karlově ulici. 1917 složil kinooperatérskou zkoušku; 1917–19 pracoval v kině Elite v Praze na Poříčí, 1919–20 v nymburském biografu Invalidů a 1920–33 v sokolském kinu ve Skutči. Spolu s bratrem Františkem Č. (1903–1962) budoval od počátku 20. let jedinečný filmový archiv, v němž vedle hraných i dokumentárních filmů (mj. vzácné kolekce nejrůznějších filmových záběrů T. G. Masaryka, včetně šotů z doby první světové války) ukládal i fotografie, plakáty a další dokumentární materiál. 1928–40 s bratrem vlastnil půjčovnu filmů v Praze-Žižkově a 1936–38 vydával zvukový filmový magazín Ze všech končin světa, sestavený z nejzajímavějších zpráv světových i domácích filmových týdeníků. Na začátku protektorátu byla činnost půjčovny zastavena nacistickými okupanty a archivní filmový materiál z větší části zabaven (menší část se podařilo ukrýt). Bratři též podnikali v oblasti kinofikace, tj. zřizování a provozování biografů v Praze i na venkově: 1934–39 provozovali žižkovské letní kino Republika s neobvyklou skladbou programu, 1935–45 vedli kino v Dolních Měcholupech, v Jankově u Votic, v Dohalicích na Královéhradecku a v Předhradí u Kolína. 1939–41 měl Č. kino v Petrovicích a 1941–45 v Kolovratech (Praha). 1945 bratři darovali většinu před okupanty zachráněné části vlastního filmového archivu Kanceláři prezidenta republiky, Vojenskému historickému ústavu, Ústavu T. G. Masaryka a Československému filmovému ústavu, s nímž navázali spolupráci; další archivní filmový materiál, který si ponechali, jim byl po únoru 1948 násilně zabaven. Od 1945 pracoval ve znárodněné kinematografii; 1946–48 byl vedoucím kina Academia v Praze-Žižkově, 1948–61 promítačem v žižkovském kinu Obzor a zároveň pracoval ve skladech Československého státního filmu. V 50. letech byla u Č. provedena policejní domovní prohlídka, při níž mu byly zabaveny uschované filmové dokumenty. Příležitostně promítal v Laterně magice, Divadle hudby, v Bruselském pavilonu, Cirkoramě a Polyekranu na Výstavišti a v Planetariu. Přes nepřízeň režimu mu bylo 1958 u příležitosti oslav šedesáti let české kinematografie uděleno resortní vyznamenání.

P: Osobní archiv Miroslava a Jaroslava Č. Praha.

Josef Tomeš