ČVANČARA Ferdinand 29.9.1898-23.11.1965: Porovnání verzí

Z Personal
(ČVANČARA_Ferdinand_29.9.1898-23.11.1965)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.9.1898
 
| datum narození = 29.9.1898
| místo narození = Praha-Žižkov
+
| místo narození = Žižkov (Praha)
 
| datum úmrtí = 23.11.1965
 
| datum úmrtí = 23.11.1965
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
 
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ferdinand ČVANČARA
+
}}
 +
'''ČVANČARA, Ferdinand''', ''* 29. 9. 1898 Žižkov (Praha), † 23. 11. 1965 Praha, filmový podnikatel''
 +
 
 +
Vyučil se 1915 zámečníkem a poté začal pracovat jako promítač
 +
v pražských kinech, mj. v biografu Viktora Ponrepa
 +
U Modré štiky v Karlově ulici. 1917 složil kinooperatérskou
 +
zkoušku; 1917–19 pracoval v kině Elite v Praze na Poříčí,
 +
1919–20 v nymburském biografu Invalidů a 1920–33
 +
v sokolském kinu ve Skutči. Spolu s bratrem Františkem Č.
 +
(1903–1962) budoval od počátku 20. let jedinečný filmový
 +
archiv, v němž vedle hraných i dokumentárních filmů (mj.
 +
vzácné kolekce nejrůznějších filmových záběrů T. G. Masaryka,
 +
včetně šotů z doby první světové války) ukládal i fotografie,
 +
plakáty a další dokumentární materiál. 1928–40
 +
s bratrem vlastnil půjčovnu filmů v Praze-Žižkově a 1936–38
 +
vydával zvukový filmový magazín ''Ze všech končin světa'', sestavený
 +
z nejzajímavějších zpráv světových i domácích filmových
 +
týdeníků. Na začátku protektorátu byla činnost půjčovny
 +
zastavena nacistickými okupanty a archivní filmový materiál
 +
z větší části zabaven (menší část se podařilo ukrýt). Bratři
 +
též podnikali v oblasti kinofikace, tj. zřizování a provozování
 +
biografů v Praze i na venkově: 1934–39 provozovali žižkovské
 +
letní kino Republika s neobvyklou skladbou programu,
 +
1935–45 vedli kino v Dolních Měcholupech, v Jankově u Votic,
 +
v Dohalicích na Královéhradecku a v Předhradí u Kolína.
 +
1939–41 měl Č. kino v Petrovicích a 1941–45 v Kolovratech
 +
(Praha). 1945 bratři darovali většinu před okupanty zachráněné
 +
části vlastního filmového archivu Kanceláři prezidenta
 +
republiky, Vojenskému historickému ústavu, Ústavu T. G.
 +
Masaryka a Československému filmovému ústavu, s nímž
 +
navázali spolupráci; další archivní filmový materiál, který si
 +
ponechali, jim byl po únoru 1948 násilně zabaven. Od 1945
 +
pracoval ve znárodněné kinematografii; 1946–48 byl vedoucím
 +
kina Academia v Praze-Žižkově, 1948–61 promítačem
 +
v žižkovském kinu Obzor a zároveň pracoval ve skladech
 +
Československého státního filmu. V 50. letech byla u Č.
 +
provedena policejní domovní prohlídka, při níž mu byly zabaveny
 +
uschované filmové dokumenty. Příležitostně promítal
 +
v Laterně magice, Divadle hudby, v Bruselském pavilonu,
 +
Cirkoramě a Polyekranu na Výstavišti a v Planetariu. Přes nepřízeň
 +
režimu mu bylo 1958 u příležitosti oslav šedesáti let
 +
české kinematografie uděleno resortní vyznamenání.
 +
 
 +
'''P:''' Osobní archiv Miroslava a Jaroslava Č. Praha.
 +
 
 +
Josef Tomeš
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
  
 
[[Kategorie:1898]]
 
[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:Praha-Žižkov]]
+
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1965]]
 
[[Kategorie:1965]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 9. 12. 2016, 13:23

Ferdinand ČVANČARA
Narození 29.9.1898
Místo narození Žižkov (Praha)
Úmrtí 23.11.1965
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel

ČVANČARA, Ferdinand, * 29. 9. 1898 Žižkov (Praha), † 23. 11. 1965 Praha, filmový podnikatel

Vyučil se 1915 zámečníkem a poté začal pracovat jako promítač v pražských kinech, mj. v biografu Viktora Ponrepa U Modré štiky v Karlově ulici. 1917 složil kinooperatérskou zkoušku; 1917–19 pracoval v kině Elite v Praze na Poříčí, 1919–20 v nymburském biografu Invalidů a 1920–33 v sokolském kinu ve Skutči. Spolu s bratrem Františkem Č. (1903–1962) budoval od počátku 20. let jedinečný filmový archiv, v němž vedle hraných i dokumentárních filmů (mj. vzácné kolekce nejrůznějších filmových záběrů T. G. Masaryka, včetně šotů z doby první světové války) ukládal i fotografie, plakáty a další dokumentární materiál. 1928–40 s bratrem vlastnil půjčovnu filmů v Praze-Žižkově a 1936–38 vydával zvukový filmový magazín Ze všech končin světa, sestavený z nejzajímavějších zpráv světových i domácích filmových týdeníků. Na začátku protektorátu byla činnost půjčovny zastavena nacistickými okupanty a archivní filmový materiál z větší části zabaven (menší část se podařilo ukrýt). Bratři též podnikali v oblasti kinofikace, tj. zřizování a provozování biografů v Praze i na venkově: 1934–39 provozovali žižkovské letní kino Republika s neobvyklou skladbou programu, 1935–45 vedli kino v Dolních Měcholupech, v Jankově u Votic, v Dohalicích na Královéhradecku a v Předhradí u Kolína. 1939–41 měl Č. kino v Petrovicích a 1941–45 v Kolovratech (Praha). 1945 bratři darovali většinu před okupanty zachráněné části vlastního filmového archivu Kanceláři prezidenta republiky, Vojenskému historickému ústavu, Ústavu T. G. Masaryka a Československému filmovému ústavu, s nímž navázali spolupráci; další archivní filmový materiál, který si ponechali, jim byl po únoru 1948 násilně zabaven. Od 1945 pracoval ve znárodněné kinematografii; 1946–48 byl vedoucím kina Academia v Praze-Žižkově, 1948–61 promítačem v žižkovském kinu Obzor a zároveň pracoval ve skladech Československého státního filmu. V 50. letech byla u Č. provedena policejní domovní prohlídka, při níž mu byly zabaveny uschované filmové dokumenty. Příležitostně promítal v Laterně magice, Divadle hudby, v Bruselském pavilonu, Cirkoramě a Polyekranu na Výstavišti a v Planetariu. Přes nepřízeň režimu mu bylo 1958 u příležitosti oslav šedesáti let české kinematografie uděleno resortní vyznamenání.

P: Osobní archiv Miroslava a Jaroslava Č. Praha.

Josef Tomeš