ČVANOVÁ Alexandra Platonovna 25.4.1897-20.5.1939: Porovnání verzí

Z Personal
(ČVANOVÁ_Alexandra_12.4.1897-20.5.1939)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Alexandra ČVANOVÁ
+
| jméno = Alexandra Platonovna ČVANOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cvanova Alexandra portret.jpg
| datum narození = 12.4.1897
+
| datum narození = 25.4.1897
| místo narození =  
+
| místo narození = Oděsa (Ukrajina)
 
| datum úmrtí = 20.5.1939
 
| datum úmrtí = 20.5.1939
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Jihlava
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alexandra ČVANOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 102
 +
}}
 +
'''ČVANOVÁ, Alexandra Platonovna''' ''(provd. Šarěvičová), * 25. 4. 1897 Oděsa (Ukrajina), † 20. 5. 1939 Jihlava, zpěvačka''
 +
 
 +
Otce ztratila v dětství. V rodišti, kde žila s matkou a se dvěma
 +
sestrami, absolvovala gymnázium. Již tehdy zpívala na školních
 +
akademiích. Po maturitě studovala na filozofické fakultě,
 +
kterou nedokončila. Po krátkých studiích na hudební a dramatické
 +
škole se stala na tři roky sólistkou Městské opery
 +
v Oděse. Tam poznala prvního manžela, polského tanečníka
 +
Remisława Szymborského (Remislavského, 1897–1973).
 +
S ním 1922 odešla do Varšavy a 1923 do Prahy. Manželství
 +
se rozpadlo. Po druhém sňatku se jmenovala Šarěvičová. Ačkoliv
 +
se uvedla úspěšně v bratislavské opeře, kde dostala angažmá,
 +
v roli Taťány v Čajkovského ''Evženu Oněginovi'' (31. 1.
 +
1926), získal ji v únoru 1926 tehdejší ředitel a dirigent František
 +
Neumann pro ND v Brně. Od počátku se stala oporou
 +
sólistického ansámblu, za třináct let nastudovala několik
 +
desítek rolí klasického a slovanského operního repertoáru či
 +
soudobé operní produkce, proslula ušlechtilým hlasem, přirozenou
 +
muzikálností, hereckým projevem a podmanivým
 +
zjevem, sžila se s českým prostředím a s českou hudbou a byla
 +
považována za vynikající interpretku Janáčkovy hudby.
 +
 
 +
První českou rolí Č. v Brně byla Xenie v Dvořákově ''Dimitriji''
 +
(1926). Ve světové premiéře v divadle Na Hradbách (dnes
 +
Mahenovo divadlo) 18. 12. 1926 podala vynikající pěvecký
 +
a herecký výkon v roli Emilie Marty v opeře ''Věc Makropulos''
 +
Leoše Janáčka. Dirigentem byl František Neumann, režisérem
 +
Otakar Zítek (jehož režijní přínos oceňoval především
 +
Janáček) a výpravu navrhl buď Zítek, nebo Josef Čapek (byl
 +
autorem výtvarného řešení pražské premiéry 1. 3. 1928). Premiéra
 +
přilákala do Brna hudební znalce ze zahraničí, jak už
 +
se u Janáčkových premiér stávalo pravidlem. V únoru 1927
 +
vysílal operu brněnský rozhlas v přímém přenosu. Tuto úlohu
 +
Č. zopakovala 1935 v novém nastudování dirigenta Milana
 +
Sachse. Ve stejném divadle 30. 4. 1936 ztvárnila titulní roli
 +
v československé premiéře opery Dmitrije Šostakoviče ''Kateřina''
 +
''Izmajlovová'' (též ''Katěrina Ismajlova'') v režii Arnošta Luďka
 +
a pod taktovkou Antonína Balatky. Jako vyhledávaná mladodramatická
 +
sopranistka byla obsazována i do oper Bedřicha
 +
Smetany, v nichž však dostávala nevelké role. Slovansky orientovaný
 +
repertoár brněnské opery v ní našel skvělou interpretku
 +
ruských lyrických postav (P. I. Čajkovskij, D. Šostakovič,
 +
A. P. Borodin, N. A. Rimskij-Korsakov).
 +
 
 +
Dále Č. hostovala v pražském ND a vystupovala jako sólistka
 +
na kantátových a oratorních koncertech pořádaných
 +
Besedou brněnskou. Zpívala sopránový part při premiéře Janáčkovy
 +
''Glagolské mše'' (5. 12. 1927), který zopakovala s velkým
 +
ohlasem v Praze (1928) a na Mezinárodním festivalu
 +
soudobé hudby v Ženevě (1929). S Besedou přednesla sóla
 +
mj. ve skladbách Axmanových, Brahmsových, Dvořákových,
 +
Karlových, Mozartových a Petrželkových. Zemřela na následky
 +
těžkého zranění při automobilové nehodě u Štoků. Byla
 +
pochována na Ústředním hřbitově v Brně.
 +
 
 +
'''D:''' výběr (Brno): Taťána, P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin; Eliza, P. I. Čajkovskij,
 +
Piková dáma; Xenie, A. Dvořák, Dimitrij; Emilia Marty, L. Janáček, Věc
 +
Makropulos; Chocholka, týž, Příhody lišky Bystroušky; Karolka a Jenůfa, týž,
 +
Její pastorkyňa; Lygie, J. Nouguès, Quo vadis?; Klára, J. B. Foerster, Srdce;
 +
Kněžna, V. Novák, Lucerna; Oktavián a Maršálka, R. Strauss, Růžový kavalír;
 +
Grušenka, O. Jeremiáš, Bratři Karamazovi; Ňura, O. Chlubna, Ňura;
 +
Dolores, J. Weinberger, Lidé z Poker Flatu; Princezna, O. Ostrčil, Honzovo
 +
království; Rusalka, A. Dvořák, Rusalka; Madelon, O. Zich, Preciézky; Jana,
 +
R. Wagner-Regény, Královnin milec; Katěrina, D. Šostakovič, Katěrina Ismajlova;
 +
Eliška, V. Novák, Zvíkovský rarášek; Amaranta, P. Haas, Šarlatán;
 +
Hanička, J. Ibert, Yvetotský král; Kandida, O. Respighi, Čertovo manželství;
 +
Markétka, Ch. Gounod, Faust a Markétka; Desdemona, G. Verdi, Othello;
 +
Alžběta, R. Wagner, Tannhäuser; Elsa, R. Wagner, Lohengrin; Kolombína,
 +
R. Leoncavallo, Komedianti; Micaela, G. Bizet, Carmen; Hraběnka, W. A.
 +
Mozart, Figarova svatba; Donna Anna, týž, Don Juan; Mimi, G. Puccini,
 +
Bohéma; Esmeralda, B. Smetana, Prodaná nevěsta; Vendulka, B. Smetana,
 +
Hubička; Hedvika, B. Smetana, Čertova stěna; Krasava, B. Smetana, Libuše;
 +
Jaroslavna, A. P. Borodin, Kníže Igor.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 222; E. Dufková, Za A. Č., in: Lidová demokracie 19. 5. 1979;
 +
V. Kyas, Vzpomínka na A. Č., in: tamtéž 19. 5. 1989; S. Přibáňová, A. P. Č.,
 +
in: Program LX–1989, č. 9, s. 339; Postavy brněnského jeviště 2, 1989,
 +
s. 657n. (kde soupis literatury).
 +
 
 +
Gustav Novotný, Svatava Přibáňová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
  
 
[[Kategorie:1897]]
 
[[Kategorie:1897]]
 +
[[Kategorie:Oděsa]]
 
[[Kategorie:1939]]
 
[[Kategorie:1939]]
 +
[[Kategorie:Jihlava]]

Aktuální verze z 3. 11. 2019, 09:22

Alexandra Platonovna ČVANOVÁ
Narození 25.4.1897
Místo narození Oděsa (Ukrajina)
Úmrtí 20.5.1939
Místo úmrtí Jihlava
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 102

ČVANOVÁ, Alexandra Platonovna (provd. Šarěvičová), * 25. 4. 1897 Oděsa (Ukrajina), † 20. 5. 1939 Jihlava, zpěvačka

Otce ztratila v dětství. V rodišti, kde žila s matkou a se dvěma sestrami, absolvovala gymnázium. Již tehdy zpívala na školních akademiích. Po maturitě studovala na filozofické fakultě, kterou nedokončila. Po krátkých studiích na hudební a dramatické škole se stala na tři roky sólistkou Městské opery v Oděse. Tam poznala prvního manžela, polského tanečníka Remisława Szymborského (Remislavského, 1897–1973). S ním 1922 odešla do Varšavy a 1923 do Prahy. Manželství se rozpadlo. Po druhém sňatku se jmenovala Šarěvičová. Ačkoliv se uvedla úspěšně v bratislavské opeře, kde dostala angažmá, v roli Taťány v Čajkovského Evženu Oněginovi (31. 1. 1926), získal ji v únoru 1926 tehdejší ředitel a dirigent František Neumann pro ND v Brně. Od počátku se stala oporou sólistického ansámblu, za třináct let nastudovala několik desítek rolí klasického a slovanského operního repertoáru či soudobé operní produkce, proslula ušlechtilým hlasem, přirozenou muzikálností, hereckým projevem a podmanivým zjevem, sžila se s českým prostředím a s českou hudbou a byla považována za vynikající interpretku Janáčkovy hudby.

První českou rolí Č. v Brně byla Xenie v Dvořákově Dimitriji (1926). Ve světové premiéře v divadle Na Hradbách (dnes Mahenovo divadlo) 18. 12. 1926 podala vynikající pěvecký a herecký výkon v roli Emilie Marty v opeře Věc Makropulos Leoše Janáčka. Dirigentem byl František Neumann, režisérem Otakar Zítek (jehož režijní přínos oceňoval především Janáček) a výpravu navrhl buď Zítek, nebo Josef Čapek (byl autorem výtvarného řešení pražské premiéry 1. 3. 1928). Premiéra přilákala do Brna hudební znalce ze zahraničí, jak už se u Janáčkových premiér stávalo pravidlem. V únoru 1927 vysílal operu brněnský rozhlas v přímém přenosu. Tuto úlohu Č. zopakovala 1935 v novém nastudování dirigenta Milana Sachse. Ve stejném divadle 30. 4. 1936 ztvárnila titulní roli v československé premiéře opery Dmitrije Šostakoviče Kateřina Izmajlovová (též Katěrina Ismajlova) v režii Arnošta Luďka a pod taktovkou Antonína Balatky. Jako vyhledávaná mladodramatická sopranistka byla obsazována i do oper Bedřicha Smetany, v nichž však dostávala nevelké role. Slovansky orientovaný repertoár brněnské opery v ní našel skvělou interpretku ruských lyrických postav (P. I. Čajkovskij, D. Šostakovič, A. P. Borodin, N. A. Rimskij-Korsakov).

Dále Č. hostovala v pražském ND a vystupovala jako sólistka na kantátových a oratorních koncertech pořádaných Besedou brněnskou. Zpívala sopránový part při premiéře Janáčkovy Glagolské mše (5. 12. 1927), který zopakovala s velkým ohlasem v Praze (1928) a na Mezinárodním festivalu soudobé hudby v Ženevě (1929). S Besedou přednesla sóla mj. ve skladbách Axmanových, Brahmsových, Dvořákových, Karlových, Mozartových a Petrželkových. Zemřela na následky těžkého zranění při automobilové nehodě u Štoků. Byla pochována na Ústředním hřbitově v Brně.

D: výběr (Brno): Taťána, P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin; Eliza, P. I. Čajkovskij, Piková dáma; Xenie, A. Dvořák, Dimitrij; Emilia Marty, L. Janáček, Věc Makropulos; Chocholka, týž, Příhody lišky Bystroušky; Karolka a Jenůfa, týž, Její pastorkyňa; Lygie, J. Nouguès, Quo vadis?; Klára, J. B. Foerster, Srdce; Kněžna, V. Novák, Lucerna; Oktavián a Maršálka, R. Strauss, Růžový kavalír; Grušenka, O. Jeremiáš, Bratři Karamazovi; Ňura, O. Chlubna, Ňura; Dolores, J. Weinberger, Lidé z Poker Flatu; Princezna, O. Ostrčil, Honzovo království; Rusalka, A. Dvořák, Rusalka; Madelon, O. Zich, Preciézky; Jana, R. Wagner-Regény, Královnin milec; Katěrina, D. Šostakovič, Katěrina Ismajlova; Eliška, V. Novák, Zvíkovský rarášek; Amaranta, P. Haas, Šarlatán; Hanička, J. Ibert, Yvetotský král; Kandida, O. Respighi, Čertovo manželství; Markétka, Ch. Gounod, Faust a Markétka; Desdemona, G. Verdi, Othello; Alžběta, R. Wagner, Tannhäuser; Elsa, R. Wagner, Lohengrin; Kolombína, R. Leoncavallo, Komedianti; Micaela, G. Bizet, Carmen; Hraběnka, W. A. Mozart, Figarova svatba; Donna Anna, týž, Don Juan; Mimi, G. Puccini, Bohéma; Esmeralda, B. Smetana, Prodaná nevěsta; Vendulka, B. Smetana, Hubička; Hedvika, B. Smetana, Čertova stěna; Krasava, B. Smetana, Libuše; Jaroslavna, A. P. Borodin, Kníže Igor.

L: HS 1, s. 222; E. Dufková, Za A. Č., in: Lidová demokracie 19. 5. 1979; V. Kyas, Vzpomínka na A. Č., in: tamtéž 19. 5. 1989; S. Přibáňová, A. P. Č., in: Program LX–1989, č. 9, s. 339; Postavy brněnského jeviště 2, 1989, s. 657n. (kde soupis literatury).

Gustav Novotný, Svatava Přibáňová