ABELES Šimon 1682-21.2.1694: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Šimon ABELES
 
| jméno = Šimon ABELES
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Abeles Simon portret.jpg
 
| datum narození = 1682
 
| datum narození = 1682
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 59- Společnost - ostatní
 
| povolání = 59- Společnost - ostatní
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 22
 
}}
 
}}
  
'''ABELES, Šimon (též Simmerle),''' ''* 1682, † 21. 2. 1694 Praha, židovský katechumen''
+
'''ABELES, Šimon''' ''(též Simmerle),'' ''* 1682, † 21. 2. 1694 Praha, židovský katechumen''
  
 
Jeho osud byl zneužit k antižidovské propagandě v pobělohorské době v Čechách. Pražský arcibiskup A. V. Harrach ve
 
Jeho osud byl zneužit k antižidovské propagandě v pobělohorské době v Čechách. Pražský arcibiskup A. V. Harrach ve
 
spolupráci s jezuity se při rekatolizaci českých zemí po roce 1623 zaměřili i na židy, zejména na židovskou mládež. Podle
 
spolupráci s jezuity se při rekatolizaci českých zemí po roce 1623 zaměřili i na židy, zejména na židovskou mládež. Podle
ofi ciální katolické verze A., který prý projevoval náklonnost ke katolické víře, utekl 1693 k jezuitům. Ti jej prý umístili do
+
oficiální katolické verze A., který prý projevoval náklonnost ke katolické víře, utekl 1693 k jezuitům. Ti jej prý umístili do
 
domu pokřtěného žida F. Kafky, odkud měl být vylákán zpět do ghetta. V únoru 1694 zemřel a byl bez židovských obřadů
 
domu pokřtěného žida F. Kafky, odkud měl být vylákán zpět do ghetta. V únoru 1694 zemřel a byl bez židovských obřadů
 
pohřben. Po udání byl zatčen jeho otec Lazar a příbuzný L. Hüssel, zvaný Kurzhandl, a tělo Šimona bylo exhumováno.
 
pohřben. Po udání byl zatčen jeho otec Lazar a příbuzný L. Hüssel, zvaný Kurzhandl, a tělo Šimona bylo exhumováno.
Řádka 24: Řádka 24:
 
stále prýštila krev, bylo nejprve vystaveno v kapli Staroměstské radnice a 31. března přeneseno ve slavnostním průvodu
 
stále prýštila krev, bylo nejprve vystaveno v kapli Staroměstské radnice a 31. března přeneseno ve slavnostním průvodu
 
za účasti vysokých církevních hodnostářů do kaple sv. Jana Křtitele v Týnském chrámu, kde byl A. pohřben. Na náhrobku
 
za účasti vysokých církevních hodnostářů do kaple sv. Jana Křtitele v Týnském chrámu, kde byl A. pohřben. Na náhrobku
je latinsky vylíčena celá událost. 1696 byla vydána v češtině, němčině a latině ofi ciální verze celého případu. Řada nejasností
+
je latinsky vylíčena celá událost. 1696 byla vydána v češtině, němčině a latině oficiální verze celého případu. Řada nejasností
 
v procesu, zejména záhadná postava pokřtěného žida Kafky, který zmizel z Prahy, vzbudila oprávněné podezření, že
 
v procesu, zejména záhadná postava pokřtěného žida Kafky, který zmizel z Prahy, vzbudila oprávněné podezření, že
 
tragédie ve skutečnosti měla jiný průběh a Lazar A. s Kurzhandlem se stali oběťmi justiční vraždy.
 
tragédie ve skutečnosti měla jiný průběh a Lazar A. s Kurzhandlem se stali oběťmi justiční vraždy.
Řádka 34: Řádka 34:
 
The Prague Jewish Community in the Late 17th and Early 18th Centuries,
 
The Prague Jewish Community in the Late 17th and Early 18th Centuries,
 
in: Judaica Bohemiae 35, 1999, 2000, s. 55n.
 
in: Judaica Bohemiae 35, 1999, 2000, s. 55n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/87088 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Bedřich Nosek
 
Bedřich Nosek

Aktuální verze z 17. 9. 2019, 14:43

Šimon ABELES
Narození 1682
Úmrtí 21.2.1694
Místo úmrtí Praha
Povolání 59- Společnost - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 22

ABELES, Šimon (též Simmerle), * 1682, † 21. 2. 1694 Praha, židovský katechumen

Jeho osud byl zneužit k antižidovské propagandě v pobělohorské době v Čechách. Pražský arcibiskup A. V. Harrach ve spolupráci s jezuity se při rekatolizaci českých zemí po roce 1623 zaměřili i na židy, zejména na židovskou mládež. Podle oficiální katolické verze A., který prý projevoval náklonnost ke katolické víře, utekl 1693 k jezuitům. Ti jej prý umístili do domu pokřtěného žida F. Kafky, odkud měl být vylákán zpět do ghetta. V únoru 1694 zemřel a byl bez židovských obřadů pohřben. Po udání byl zatčen jeho otec Lazar a příbuzný L. Hüssel, zvaný Kurzhandl, a tělo Šimona bylo exhumováno. Oba byli obviněni z vraždy, ale vinu popírali. Otec se ze strachu před mučením oběsil ve vězení a Kurzhandl před smrtí při lámání kolem přijal křest.

O druhém pohřbu Šimona rozhodla zvlášť ustavená komise. Tělo, které podle pověsti nepodléhalo rozkladu a z jehož ran stále prýštila krev, bylo nejprve vystaveno v kapli Staroměstské radnice a 31. března přeneseno ve slavnostním průvodu za účasti vysokých církevních hodnostářů do kaple sv. Jana Křtitele v Týnském chrámu, kde byl A. pohřben. Na náhrobku je latinsky vylíčena celá událost. 1696 byla vydána v češtině, němčině a latině oficiální verze celého případu. Řada nejasností v procesu, zejména záhadná postava pokřtěného žida Kafky, který zmizel z Prahy, vzbudila oprávněné podezření, že tragédie ve skutečnosti měla jiný průběh a Lazar A. s Kurzhandlem se stali oběťmi justiční vraždy.

L: OSN 1, s. 51; M. Vilímková, Židovské město Pražské, 1990; T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 1993, s. 179n.; A. Novotný, Pražské sensace, 1993 (se starší literaturou); Fr. Ekert, Posvátná místa královského hl. města Prahy, 1996, 1, s. 315n.; (překlad textu náhrobku do češtiny); A. Putík, The Prague Jewish Community in the Late 17th and Early 18th Centuries, in: Judaica Bohemiae 35, 1999, 2000, s. 55n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Bedřich Nosek