ABELES Šimon 1682-21.2.1694: Porovnání verzí

Z Personal
(ABELES_Šimon_1682-21.2.1694)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 21.2.1694
 
| datum úmrtí = 21.2.1694
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 59- Společnost - ostatní
 
| povolání = 59- Společnost - ostatní
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Šimon ABELES
+
}}
 +
 
 +
'''ABELES, Šimon (též Simmerle),''' ''* 1682, † 21. 2. 1694 Praha, židovský katechumen''
 +
 
 +
Jeho osud byl zneužit k antižidovské propagandě v pobělohorské době v Čechách. Pražský arcibiskup A. V. Harrach ve
 +
spolupráci s jezuity se při rekatolizaci českých zemí po roce 1623 zaměřili i na židy, zejména na židovskou mládež. Podle
 +
ofi ciální katolické verze A., který prý projevoval náklonnost ke katolické víře, utekl 1693 k jezuitům. Ti jej prý umístili do
 +
domu pokřtěného žida F. Kafky, odkud měl být vylákán zpět do ghetta. V únoru 1694 zemřel a byl bez židovských obřadů
 +
pohřben. Po udání byl zatčen jeho otec Lazar a příbuzný L. Hüssel, zvaný Kurzhandl, a tělo Šimona bylo exhumováno.
 +
Oba byli obviněni z vraždy, ale vinu popírali. Otec se ze strachu před mučením oběsil ve vězení a Kurzhandl před
 +
smrtí při lámání kolem přijal křest.
 +
 
 +
O druhém pohřbu Šimona rozhodla zvlášť ustavená komise. Tělo, které podle pověsti nepodléhalo rozkladu a z jehož ran
 +
stále prýštila krev, bylo nejprve vystaveno v kapli Staroměstské radnice a 31. března přeneseno ve slavnostním průvodu
 +
za účasti vysokých církevních hodnostářů do kaple sv. Jana Křtitele v Týnském chrámu, kde byl A. pohřben. Na náhrobku
 +
je latinsky vylíčena celá událost. 1696 byla vydána v češtině, němčině a latině ofi ciální verze celého případu. Řada nejasností
 +
v procesu, zejména záhadná postava pokřtěného žida Kafky, který zmizel z Prahy, vzbudila oprávněné podezření, že
 +
tragédie ve skutečnosti měla jiný průběh a Lazar A. s Kurzhandlem se stali oběťmi justiční vraždy.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 1, s. 51; M. Vilímková, Židovské město Pražské, 1990; T. Pěkný,
 +
Historie Židů v Čechách a na Moravě, 1993, s. 179n.; A. Novotný, Pražské
 +
sensace, 1993 (se starší literaturou); Fr. Ekert, Posvátná místa královského hl.
 +
města Prahy, 1996, 1, s. 315n.; (překlad textu náhrobku do češtiny); A. Putík,
 +
The Prague Jewish Community in the Late 17th and Early 18th Centuries,
 +
in: Judaica Bohemiae 35, 1999, 2000, s. 55n.
 +
 
 +
Bedřich Nosek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]]
 
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]]
 
 
[[Kategorie:1682]]
 
[[Kategorie:1682]]
 
[[Kategorie:1694]]
 
[[Kategorie:1694]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 1. 2016, 09:40

Šimon ABELES
Narození 1682
Úmrtí 21.2.1694
Místo úmrtí Praha
Povolání 59- Společnost - ostatní

ABELES, Šimon (též Simmerle), * 1682, † 21. 2. 1694 Praha, židovský katechumen

Jeho osud byl zneužit k antižidovské propagandě v pobělohorské době v Čechách. Pražský arcibiskup A. V. Harrach ve spolupráci s jezuity se při rekatolizaci českých zemí po roce 1623 zaměřili i na židy, zejména na židovskou mládež. Podle ofi ciální katolické verze A., který prý projevoval náklonnost ke katolické víře, utekl 1693 k jezuitům. Ti jej prý umístili do domu pokřtěného žida F. Kafky, odkud měl být vylákán zpět do ghetta. V únoru 1694 zemřel a byl bez židovských obřadů pohřben. Po udání byl zatčen jeho otec Lazar a příbuzný L. Hüssel, zvaný Kurzhandl, a tělo Šimona bylo exhumováno. Oba byli obviněni z vraždy, ale vinu popírali. Otec se ze strachu před mučením oběsil ve vězení a Kurzhandl před smrtí při lámání kolem přijal křest.

O druhém pohřbu Šimona rozhodla zvlášť ustavená komise. Tělo, které podle pověsti nepodléhalo rozkladu a z jehož ran stále prýštila krev, bylo nejprve vystaveno v kapli Staroměstské radnice a 31. března přeneseno ve slavnostním průvodu za účasti vysokých církevních hodnostářů do kaple sv. Jana Křtitele v Týnském chrámu, kde byl A. pohřben. Na náhrobku je latinsky vylíčena celá událost. 1696 byla vydána v češtině, němčině a latině ofi ciální verze celého případu. Řada nejasností v procesu, zejména záhadná postava pokřtěného žida Kafky, který zmizel z Prahy, vzbudila oprávněné podezření, že tragédie ve skutečnosti měla jiný průběh a Lazar A. s Kurzhandlem se stali oběťmi justiční vraždy.

L: OSN 1, s. 51; M. Vilímková, Židovské město Pražské, 1990; T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 1993, s. 179n.; A. Novotný, Pražské sensace, 1993 (se starší literaturou); Fr. Ekert, Posvátná místa královského hl. města Prahy, 1996, 1, s. 315n.; (překlad textu náhrobku do češtiny); A. Putík, The Prague Jewish Community in the Late 17th and Early 18th Centuries, in: Judaica Bohemiae 35, 1999, 2000, s. 55n.

Bedřich Nosek