ABERT Johann Joseph 20.9.1832-1.4.1915: Porovnání verzí

Z Personal
(ABERT_Johan_Josef_20.8.1832-1.4.1915)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Johan Josef ABERT
 
| jméno = Johan Josef ABERT
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.8.1832
+
| datum narození = 20.9.1832
 
| místo narození = Kochovice, o. Litoměřice
 
| místo narození = Kochovice, o. Litoměřice
 
| datum úmrtí = 1.4.1915
 
| datum úmrtí = 1.4.1915
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Stuttgart (Německo)
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Johan Josef ABERT
+
}}
 +
 
 +
'''ABERT, Johann Joseph,''' ''* 20. 9. 1832 Kochovice (dnes část obce Hošťka) u Litoměřic, † 1. 4. 1915 Stuttgart (Německo), hudební vědec a skladatel''
 +
 
 +
Člen široce rozvětvené rodiny hudebníků a hudebních vědců. Byl vokalistou u augustiniánů v České Lípě. 1846–52 studoval
 +
na pražské konzervatoři kontrabas (J. Hrabě ), sbormistrovství (F. Vogel ) a nauku o harmonii (J. B. Kittl ). Cenné
 +
podněty získal v prostředí šlechtických salonů, mj. v nostickém, proslulém pořádáním pravidelných koncertů a péčí
 +
o vy nikající knihovnu. Zásluhou svého učitele J. B. Kittla se seznámil s hudbou současných autorů, mezi nimiž si jeho
 +
pozornost získali především R. Schumann a F. Mendelssohn. Jako kontrabasista ve dvorském divadle ve Stuttgartu (1853
 +
až 1859) se setkal s dobovou německou operní tvorbou (Weber, Spohr, Lortzing ), zaujal jej G. Meyerbeer , osobně se stýkal
 +
s G. Rossinim . Absolvoval studijní cestu do Paříže a Londýna (1860–61), neúspěšně se ucházel o místo ředitele pražské
 +
konzervatoře (1865). Jeho rovněž neúspěšným konkurentem byl B. Smetana . Místo nakonec získal J. Krejčí. A. si oblíbil
 +
tvorbu J. Brahmse a F. Liszta, do jisté míry dokázal ocenit i snahy R. Wagnera, i když se nestal jeho stoupencem. Od
 +
1867 až do penzionování 1888 působil jako první dvorní kapelník württemberského krále. Ve své době byl váženým
 +
a úspěšným autorem. Jeho syn Hermann A. (1871–1927) a vnučka Anna Amalie A. (1906–?) patřili k předním německým hudebním vědcům.
 +
 
 +
'''D:''' opery Anna von Landskron (též von Landsberg); König Enzio; Astorga
 +
(německy 1866; česky 1876 Prozatímní divadlo); 7 symfonií (např. 4. Columbus;
 +
6. Lyrická; 7. Jarní); ouvertury pro orchestr (Joubelouvertüre, věnované
 +
císaři Františku Josefu I.), komorní a klavírní skladby, soupis díla in: H.
 +
Abert, J. J. A., sein Leben und seine Werke, Leipzig 1916.
 +
 
 +
'''L:''' H. Abert, c. d.; Dalibor 2, 1859, s. 59n.; Pazdírek 1, s. 1; HS 1, s. 17;
 +
Riemann 1, s. 4; Wurzbach 27, s. 459n.; NDB 1, s. 18; ÖBL 1, s. 2; LDM
 +
1, s. 59n.
 +
 
 +
Vlasta Reittererová
  
== Literatura ==
 
  OSN Dod I-1, 5; KSN I, 19; OSN I, 58; MSN I, 7; RSN I, 14; ČSHSOI I, 17; ÖBL I, 2; BL I, 1; NDB I, 18; KSN I, 19;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
 
[[Kategorie:1832]]
 
[[Kategorie:1832]]
 
[[Kategorie:Kochovice]]
 
[[Kategorie:Kochovice]]
 
[[Kategorie:1915]]
 
[[Kategorie:1915]]
 +
[[Kategorie:Stuttgart]]

Verze z 19. 1. 2016, 08:47

Johan Josef ABERT
Narození 20.9.1832
Místo narození Kochovice, o. Litoměřice
Úmrtí 1.4.1915
Místo úmrtí Stuttgart (Německo)
Povolání 77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38664

ABERT, Johann Joseph, * 20. 9. 1832 Kochovice (dnes část obce Hošťka) u Litoměřic, † 1. 4. 1915 Stuttgart (Německo), hudební vědec a skladatel

Člen široce rozvětvené rodiny hudebníků a hudebních vědců. Byl vokalistou u augustiniánů v České Lípě. 1846–52 studoval na pražské konzervatoři kontrabas (J. Hrabě ), sbormistrovství (F. Vogel ) a nauku o harmonii (J. B. Kittl ). Cenné podněty získal v prostředí šlechtických salonů, mj. v nostickém, proslulém pořádáním pravidelných koncertů a péčí o vy nikající knihovnu. Zásluhou svého učitele J. B. Kittla se seznámil s hudbou současných autorů, mezi nimiž si jeho pozornost získali především R. Schumann a F. Mendelssohn. Jako kontrabasista ve dvorském divadle ve Stuttgartu (1853 až 1859) se setkal s dobovou německou operní tvorbou (Weber, Spohr, Lortzing ), zaujal jej G. Meyerbeer , osobně se stýkal s G. Rossinim . Absolvoval studijní cestu do Paříže a Londýna (1860–61), neúspěšně se ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře (1865). Jeho rovněž neúspěšným konkurentem byl B. Smetana . Místo nakonec získal J. Krejčí. A. si oblíbil tvorbu J. Brahmse a F. Liszta, do jisté míry dokázal ocenit i snahy R. Wagnera, i když se nestal jeho stoupencem. Od 1867 až do penzionování 1888 působil jako první dvorní kapelník württemberského krále. Ve své době byl váženým a úspěšným autorem. Jeho syn Hermann A. (1871–1927) a vnučka Anna Amalie A. (1906–?) patřili k předním německým hudebním vědcům.

D: opery Anna von Landskron (též von Landsberg); König Enzio; Astorga (německy 1866; česky 1876 Prozatímní divadlo); 7 symfonií (např. 4. Columbus; 6. Lyrická; 7. Jarní); ouvertury pro orchestr (Joubelouvertüre, věnované císaři Františku Josefu I.), komorní a klavírní skladby, soupis díla in: H. Abert, J. J. A., sein Leben und seine Werke, Leipzig 1916.

L: H. Abert, c. d.; Dalibor 2, 1859, s. 59n.; Pazdírek 1, s. 1; HS 1, s. 17; Riemann 1, s. 4; Wurzbach 27, s. 459n.; NDB 1, s. 18; ÖBL 1, s. 2; LDM 1, s. 59n.

Vlasta Reittererová