ABERT Johann Joseph 20.9.1832-1.4.1915: Porovnání verzí
(ABERT_Johan_Josef_20.8.1832-1.4.1915) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Johan Josef ABERT | | jméno = Johan Josef ABERT | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 20. | + | | datum narození = 20.9.1832 |
| místo narození = Kochovice, o. Litoměřice | | místo narození = Kochovice, o. Litoměřice | ||
| datum úmrtí = 1.4.1915 | | datum úmrtí = 1.4.1915 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Stuttgart (Německo) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ABERT, Johann Joseph,''' ''* 20. 9. 1832 Kochovice (dnes část obce Hošťka) u Litoměřic, † 1. 4. 1915 Stuttgart (Německo), hudební vědec a skladatel'' | ||
+ | |||
+ | Člen široce rozvětvené rodiny hudebníků a hudebních vědců. Byl vokalistou u augustiniánů v České Lípě. 1846–52 studoval | ||
+ | na pražské konzervatoři kontrabas (J. Hrabě ), sbormistrovství (F. Vogel ) a nauku o harmonii (J. B. Kittl ). Cenné | ||
+ | podněty získal v prostředí šlechtických salonů, mj. v nostickém, proslulém pořádáním pravidelných koncertů a péčí | ||
+ | o vy nikající knihovnu. Zásluhou svého učitele J. B. Kittla se seznámil s hudbou současných autorů, mezi nimiž si jeho | ||
+ | pozornost získali především R. Schumann a F. Mendelssohn. Jako kontrabasista ve dvorském divadle ve Stuttgartu (1853 | ||
+ | až 1859) se setkal s dobovou německou operní tvorbou (Weber, Spohr, Lortzing ), zaujal jej G. Meyerbeer , osobně se stýkal | ||
+ | s G. Rossinim . Absolvoval studijní cestu do Paříže a Londýna (1860–61), neúspěšně se ucházel o místo ředitele pražské | ||
+ | konzervatoře (1865). Jeho rovněž neúspěšným konkurentem byl B. Smetana . Místo nakonec získal J. Krejčí. A. si oblíbil | ||
+ | tvorbu J. Brahmse a F. Liszta, do jisté míry dokázal ocenit i snahy R. Wagnera, i když se nestal jeho stoupencem. Od | ||
+ | 1867 až do penzionování 1888 působil jako první dvorní kapelník württemberského krále. Ve své době byl váženým | ||
+ | a úspěšným autorem. Jeho syn Hermann A. (1871–1927) a vnučka Anna Amalie A. (1906–?) patřili k předním německým hudebním vědcům. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' opery Anna von Landskron (též von Landsberg); König Enzio; Astorga | ||
+ | (německy 1866; česky 1876 Prozatímní divadlo); 7 symfonií (např. 4. Columbus; | ||
+ | 6. Lyrická; 7. Jarní); ouvertury pro orchestr (Joubelouvertüre, věnované | ||
+ | císaři Františku Josefu I.), komorní a klavírní skladby, soupis díla in: H. | ||
+ | Abert, J. J. A., sein Leben und seine Werke, Leipzig 1916. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' H. Abert, c. d.; Dalibor 2, 1859, s. 59n.; Pazdírek 1, s. 1; HS 1, s. 17; | ||
+ | Riemann 1, s. 4; Wurzbach 27, s. 459n.; NDB 1, s. 18; ÖBL 1, s. 2; LDM | ||
+ | 1, s. 59n. | ||
+ | |||
+ | Vlasta Reittererová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1832]] | [[Kategorie:1832]] | ||
[[Kategorie:Kochovice]] | [[Kategorie:Kochovice]] | ||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] | ||
+ | [[Kategorie:Stuttgart]] |
Verze z 19. 1. 2016, 08:47
Johan Josef ABERT | |
Narození | 20.9.1832 |
---|---|
Místo narození | Kochovice, o. Litoměřice |
Úmrtí | 1.4.1915 |
Místo úmrtí | Stuttgart (Německo) |
Povolání | 77- Hudební skladatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38664 |
ABERT, Johann Joseph, * 20. 9. 1832 Kochovice (dnes část obce Hošťka) u Litoměřic, † 1. 4. 1915 Stuttgart (Německo), hudební vědec a skladatel
Člen široce rozvětvené rodiny hudebníků a hudebních vědců. Byl vokalistou u augustiniánů v České Lípě. 1846–52 studoval na pražské konzervatoři kontrabas (J. Hrabě ), sbormistrovství (F. Vogel ) a nauku o harmonii (J. B. Kittl ). Cenné podněty získal v prostředí šlechtických salonů, mj. v nostickém, proslulém pořádáním pravidelných koncertů a péčí o vy nikající knihovnu. Zásluhou svého učitele J. B. Kittla se seznámil s hudbou současných autorů, mezi nimiž si jeho pozornost získali především R. Schumann a F. Mendelssohn. Jako kontrabasista ve dvorském divadle ve Stuttgartu (1853 až 1859) se setkal s dobovou německou operní tvorbou (Weber, Spohr, Lortzing ), zaujal jej G. Meyerbeer , osobně se stýkal s G. Rossinim . Absolvoval studijní cestu do Paříže a Londýna (1860–61), neúspěšně se ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře (1865). Jeho rovněž neúspěšným konkurentem byl B. Smetana . Místo nakonec získal J. Krejčí. A. si oblíbil tvorbu J. Brahmse a F. Liszta, do jisté míry dokázal ocenit i snahy R. Wagnera, i když se nestal jeho stoupencem. Od 1867 až do penzionování 1888 působil jako první dvorní kapelník württemberského krále. Ve své době byl váženým a úspěšným autorem. Jeho syn Hermann A. (1871–1927) a vnučka Anna Amalie A. (1906–?) patřili k předním německým hudebním vědcům.
D: opery Anna von Landskron (též von Landsberg); König Enzio; Astorga (německy 1866; česky 1876 Prozatímní divadlo); 7 symfonií (např. 4. Columbus; 6. Lyrická; 7. Jarní); ouvertury pro orchestr (Joubelouvertüre, věnované císaři Františku Josefu I.), komorní a klavírní skladby, soupis díla in: H. Abert, J. J. A., sein Leben und seine Werke, Leipzig 1916.
L: H. Abert, c. d.; Dalibor 2, 1859, s. 59n.; Pazdírek 1, s. 1; HS 1, s. 17; Riemann 1, s. 4; Wurzbach 27, s. 459n.; NDB 1, s. 18; ÖBL 1, s. 2; LDM 1, s. 59n.
Vlasta Reittererová