ABONDIO Alessandro ?1570-29.4.1648: Porovnání verzí
(ABONDIO_Alexander_ml._1580-1653) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Alessandro ABONDIO |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = kolem 1570 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = asi Vídeň (Rakousko) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = před 29. 4. 1648 (datum pohřbu) |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mnichov (Německo) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 23 |
+ | }} | ||
− | + | '''ABONDIO, Alessandro,''' ''* kolem 1570 asi Vídeň (Rakousko), † před 29. 4. 1648 (datum pohřbu) Mnichov (Německo), medailér, ceroplastik, sochař'' | |
+ | |||
+ | Syn Antonia A. Medailérství a plastice z vosku se vyučil patrně | ||
+ | u otce. Působil nejprve ve Vídni, od 1602 trvale v Praze, | ||
+ | kde byl 1606 jmenován Rudolfem II. dvorním malířem s platem | ||
+ | 20 zlatých a v dvorských službách zůstal i po 1612 za | ||
+ | císaře Matyáše. Jeho vztahy k rakouskému dvoru se od 1615 | ||
+ | uvolňovaly. 1618 přesídlil do Mnichova, kde se v témže roce | ||
+ | oženil s vdovou po H. v. Aachenovi Reginou a získal měšťanské | ||
+ | právo. Působil poté hlavně ve službách bavorských Wittelsbachů. | ||
+ | Kromě početných portrétních medailí, většinou | ||
+ | nesignovaných a obtížně určitelných, tvořil ceroplastické figurální reliéfy a modely pro kovové odlitky. Voskové modely | ||
+ | odléval buď sám, nebo jeho návrhy realizovali jiní medailéři | ||
+ | (zejm. P. Zeggin a Ch. U. Eberl). Z pražského období pocházejí | ||
+ | medaile s portréty císařů Rudolfa II. a Matyáše. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Thieme – Becker 1, s. 25n.; V. Katz, A. A., in: Numismatický časopis | ||
+ | československý 4, 1928, s. 30n.; OSN 1, s. 73; Toman 1, s. 25n.; NDB 1, | ||
+ | s. 20n.; Saur 6, s. 150n.; NEČVU 1, s. 15. | ||
+ | |||
+ | Jan Novotný | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
− | + | [[Kategorie:1570]] | |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Vídeň]] |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1648]] |
+ | [[Kategorie:Mnichov]] |
Verze z 17. 9. 2019, 14:45
Alessandro ABONDIO | |
Narození | kolem 1570 |
---|---|
Místo narození | asi Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | před 29. 4. 1648 (datum pohřbu) |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 23 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38674 |
ABONDIO, Alessandro, * kolem 1570 asi Vídeň (Rakousko), † před 29. 4. 1648 (datum pohřbu) Mnichov (Německo), medailér, ceroplastik, sochař
Syn Antonia A. Medailérství a plastice z vosku se vyučil patrně u otce. Působil nejprve ve Vídni, od 1602 trvale v Praze, kde byl 1606 jmenován Rudolfem II. dvorním malířem s platem 20 zlatých a v dvorských službách zůstal i po 1612 za císaře Matyáše. Jeho vztahy k rakouskému dvoru se od 1615 uvolňovaly. 1618 přesídlil do Mnichova, kde se v témže roce oženil s vdovou po H. v. Aachenovi Reginou a získal měšťanské právo. Působil poté hlavně ve službách bavorských Wittelsbachů. Kromě početných portrétních medailí, většinou nesignovaných a obtížně určitelných, tvořil ceroplastické figurální reliéfy a modely pro kovové odlitky. Voskové modely odléval buď sám, nebo jeho návrhy realizovali jiní medailéři (zejm. P. Zeggin a Ch. U. Eberl). Z pražského období pocházejí medaile s portréty císařů Rudolfa II. a Matyáše.
L: Thieme – Becker 1, s. 25n.; V. Katz, A. A., in: Numismatický časopis československý 4, 1928, s. 30n.; OSN 1, s. 73; Toman 1, s. 25n.; NDB 1, s. 20n.; Saur 6, s. 150n.; NEČVU 1, s. 15.
Jan Novotný