Biografický slovník
ABRAHAM ben Avigdor ?1480-7.10.1542: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku ABRAHAM ben Avigdor 1480-7.10.1542 na ABRAHAM ben Avigdor ?1480-7.10.1542 bez založení přesměrování) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 7.10.1542 | | datum úmrtí = 7.10.1542 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista<br />63- Spisovatel |
| − | 50- Náboženský publicista | + | |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 24 | ||
}} | }} | ||
| − | '''ABRAHAM ben Avigdor (též ABRAHAM syn Viktorinův, Mistr ABRAHAM), | + | '''ABRAHAM ben Avigdor''' ''(též ABRAHAM syn Viktorinův, Mistr ABRAHAM),'' ''* kolem 1480 ?, † 7. 10. 1542 Praha, rabín a rabínský autor'' |
Dvacet let zastával v Praze funkci rabína a představeného talmudistické | Dvacet let zastával v Praze funkci rabína a představeného talmudistické | ||
akademie (ješívy). Sepsal poznámky k náboženskoprávnímu | akademie (ješívy). Sepsal poznámky k náboženskoprávnímu | ||
| − | (halachickému) spisu Tur, oddílu Orach chajim | + | (halachickému) spisu ''Tur'', oddílu ''Orach'' ''chajim'' |
od Jakoba ben Ašera, které se staly součástí pražského vydání | od Jakoba ben Ašera, které se staly součástí pražského vydání | ||
tohoto spisu připraveného 1540 první pražskou hebrejskou | tohoto spisu připraveného 1540 první pražskou hebrejskou | ||
| Řádka 26: | Řádka 24: | ||
a 1557. Ve stejné době byly v Augsburgu vytištěny jeho poznámky | a 1557. Ve stejné době byly v Augsburgu vytištěny jeho poznámky | ||
ke všem čtyřem dílům uvedeného kodexu ve výběru | ke všem čtyřem dílům uvedeného kodexu ve výběru | ||
| − | A. žáka Jakoba ben Barucha. Podle spisů Devek tov od Šimona | + | A. žáka Jakoba ben Barucha. Podle spisů ''Devek'' ''tov'' od Šimona |
| − | ben Jicchaka ha-Leviho (Krakov 1590, č. 58), Minchat Jehuda | + | ben Jicchaka ha-Leviho (Krakov 1590, č. 58), ''Minchat'' ''Jehuda'' |
| − | od Jehudy Löba ben Ovadji Eulenburga (1609) a Cemach | + | od Jehudy Löba ben Ovadji Eulenburga (1609) a ''Cemach'' |
| − | + | ''David'' (1592) od Davida Ganse sepsal superkomentář k Rašiho | |
komentáři k bibli. Jeho rozhodnutí v halachických záležitostech | komentáři k bibli. Jeho rozhodnutí v halachických záležitostech | ||
citovali rabínští autoři Moše Isserles a Joel Sirkes. | citovali rabínští autoři Moše Isserles a Joel Sirkes. | ||
Někdy je A. připisována liturgická skladba ke dni smíření | Někdy je A. připisována liturgická skladba ke dni smíření | ||
| − | (Jom kipur) polského (aškenázského) ritu Ana Elokej Avraham, | + | (Jom kipur) polského (aškenázského) ritu ''Ana'' ''Elokej'' ''Avraham'', |
inspirovaná vypovězením židů z Čech 1541. Tiskem | inspirovaná vypovězením židů z Čech 1541. Tiskem | ||
| − | vyšla 1590 v Praze ve sbírce Selichot. Je pokládán i za autora | + | vyšla 1590 v Praze ve sbírce ''Selichot''. Je pokládán i za autora |
modlitební knihy a sborníku svátečních modliteb v Praze | modlitební knihy a sborníku svátečních modliteb v Praze | ||
tehdy obvyklého aškenázského ritu, které byly vydány ve | tehdy obvyklého aškenázského ritu, které byly vydány ve | ||
Aktuální verze z 17. 9. 2019, 14:50
| Avigdor ABRAHAM ben | |
 | |
| Narození | kolem 1480 |
|---|---|
| Úmrtí | 7.10.1542 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 24 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82367 |
ABRAHAM ben Avigdor (též ABRAHAM syn Viktorinův, Mistr ABRAHAM), * kolem 1480 ?, † 7. 10. 1542 Praha, rabín a rabínský autor
Dvacet let zastával v Praze funkci rabína a představeného talmudistické akademie (ješívy). Sepsal poznámky k náboženskoprávnímu (halachickému) spisu Tur, oddílu Orach chajim od Jakoba ben Ašera, které se staly součástí pražského vydání tohoto spisu připraveného 1540 první pražskou hebrejskou gersonidovsko-katzovskou knihtiskárnou. Stal se tak prvním autorem spojeným s tiskárnou, která sehrála významnou roli v duchovním a kulturním životě židů, zejména v době ohrožení samotné existence místní židovské obce v letech 1541 a 1557. Ve stejné době byly v Augsburgu vytištěny jeho poznámky ke všem čtyřem dílům uvedeného kodexu ve výběru A. žáka Jakoba ben Barucha. Podle spisů Devek tov od Šimona ben Jicchaka ha-Leviho (Krakov 1590, č. 58), Minchat Jehuda od Jehudy Löba ben Ovadji Eulenburga (1609) a Cemach David (1592) od Davida Ganse sepsal superkomentář k Rašiho komentáři k bibli. Jeho rozhodnutí v halachických záležitostech citovali rabínští autoři Moše Isserles a Joel Sirkes. Někdy je A. připisována liturgická skladba ke dni smíření (Jom kipur) polského (aškenázského) ritu Ana Elokej Avraham, inspirovaná vypovězením židů z Čech 1541. Tiskem vyšla 1590 v Praze ve sbírce Selichot. Je pokládán i za autora modlitební knihy a sborníku svátečních modliteb v Praze tehdy obvyklého aškenázského ritu, které byly vydány ve dvou svazcích v letech 1549–50. A. byl činný i ve veřejných záležitostech. Spolu s Josefem z Rosheimu sestavil 1534 memorandum o 23 článcích, které mělo urovnat rozbroje ve vedení pražské židovské obce. Obsah článků je dnes neznámý, protože memorandum se nedochovalo.
L: Benjacob, Ocar ha-sefarim 207; Landshut, Ammude ha-avoda 2; L. Zunz, Literaturgeschichte der syngogalen Poesie 390; týž, Synagogale Poesie 57; Michael, Or ha-chajim, č. 31, 32; Gal Ed. Grabsteininschriften des Prager isr. alten Friedhofs mit biographischen Notizen ed. von Koppelmann Lieben, 1856, č. 121, s. 57n. (hebrejský text náhrobku); Kaufmann zu Hock, Die Familien Prags, s. 396n.; Davidson, Ocar ha-šira ve-ha-pijut 6111; O. Muneles – M. Vilímková, Starý židovský hřbitov v Praze, 1955, s. 202n., č. 44 (hebrejský text náhrobku, údaje o pramenech textu, překlad do češtiny, prameny, literatura); O. Muneles, Die Rabbiner der Altneuschul, in: Judaica Bohemiae 5, s. 99n., 1969; týž, Die hebräische Literatur auf dem Boden der ČSSR, in: Judaica Bohemiae 5, s. 115n., 1969, BJB s. 1; M. Vilímková, Židovské město pražské, 1990, s. 83n., 91.
Bedřich Nosek
