ABRAHAM ben Avigdor ?1480-7.10.1542: Porovnání verzí

Z Personal
(ABRAHAM_ben_Avigdor_1480-7.10.1542)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Avigdor ABRAHAM ben
 
| jméno = Avigdor ABRAHAM ben
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1480
+
| datum narození = kolem 1480
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 7.10.1542
 
| datum úmrtí = 7.10.1542
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
50- Náboženský publicista
 
50- Náboženský publicista
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Avigdor ABRAHAM ben
+
}}
 +
 
 +
'''ABRAHAM ben Avigdor (též ABRAHAM syn Viktorinův, Mistr ABRAHAM),''' ''* kolem 1480 ?, † 7. 10. 1542 Praha, rabín a rabínský autor''
 +
 
 +
Dvacet let zastával v Praze funkci rabína a představeného talmudistické
 +
akademie (ješívy). Sepsal poznámky k náboženskoprávnímu
 +
(halachickému) spisu Tur, oddílu Orach chajim
 +
od Jakoba ben Ašera, které se staly součástí pražského vydání
 +
tohoto spisu připraveného 1540 první pražskou hebrejskou
 +
gersonidovsko-katzovskou knihtiskárnou. Stal se tak prvním
 +
autorem spojeným s tiskárnou, která sehrála významnou roli
 +
v duchovním a kulturním životě židů, zejména v době ohrožení
 +
samotné existence místní židovské obce v letech 1541
 +
a 1557. Ve stejné době byly v Augsburgu vytištěny jeho poznámky
 +
ke všem čtyřem dílům uvedeného kodexu ve výběru
 +
A. žáka Jakoba ben Barucha. Podle spisů Devek tov od Šimona
 +
ben Jicchaka ha-Leviho (Krakov 1590, č. 58), Minchat Jehuda
 +
od Jehudy Löba ben Ovadji Eulenburga (1609) a Cemach
 +
Da vid (1592) od Davida Ganse sepsal superkomentář k Rašiho
 +
komentáři k bibli. Jeho rozhodnutí v halachických záležitostech
 +
citovali rabínští autoři Moše Isserles a Joel Sirkes.
 +
Někdy je A. připisována liturgická skladba ke dni smíření
 +
(Jom kipur) polského (aškenázského) ritu Ana Elokej Avraham,
 +
inspirovaná vypovězením židů z Čech 1541. Tiskem
 +
vyšla 1590 v Praze ve sbírce Selichot. Je pokládán i za autora
 +
modlitební knihy a sborníku svátečních modliteb v Praze
 +
tehdy obvyklého aškenázského ritu, které byly vydány ve
 +
dvou svazcích v letech 1549–50. A. byl činný i ve veřejných
 +
záležitostech. Spolu s Josefem z Rosheimu sestavil 1534 memorandum
 +
o 23 článcích, které mělo urovnat rozbroje ve
 +
vedení pražské židovské obce. Obsah článků je dnes neznámý,
 +
protože memorandum se nedochovalo.
 +
 
 +
'''L:''' Benjacob, Ocar ha-sefarim 207; Landshut, Ammude ha-avoda 2; L. Zunz,
 +
Literaturgeschichte der syngogalen Poesie 390; týž, Synagogale Poesie 57;
 +
Michael, Or ha-chajim, č. 31, 32; Gal Ed. Grabsteininschriften des Prager
 +
isr. alten Friedhofs mit biographischen Notizen ed. von Koppelmann Lieben,
 +
1856, č. 121, s. 57n. (hebrejský text náhrobku); Kaufmann zu Hock, Die
 +
Familien Prags, s. 396n.; Davidson, Ocar ha-šira ve-ha-pijut 6111; O. Muneles
 +
– M. Vilímková, Starý židovský hřbitov v Praze, 1955, s. 202n., č. 44
 +
(hebrejský text náhrobku, údaje o pramenech textu, překlad do češtiny,
 +
prameny, literatura); O. Muneles, Die Rabbiner der Altneuschul, in: Judaica
 +
Bohemiae 5, s. 99n., 1969; týž, Die hebräische Literatur auf dem Boden der
 +
ČSSR, in: Judaica Bohemiae 5, s. 115n., 1969, BJB s. 1; M. Vilímková, Židovské
 +
město pražské, 1990, s. 83n., 91.
 +
 
 +
Bedřich Nosek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]]
 
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1480]]
 
[[Kategorie:1480]]
 
[[Kategorie:1542]]
 
[[Kategorie:1542]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 1. 2016, 09:22

Avigdor ABRAHAM ben
Narození kolem 1480
Úmrtí 7.10.1542
Místo úmrtí Praha
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista

63- Spisovatel

ABRAHAM ben Avigdor (též ABRAHAM syn Viktorinův, Mistr ABRAHAM), * kolem 1480 ?, † 7. 10. 1542 Praha, rabín a rabínský autor

Dvacet let zastával v Praze funkci rabína a představeného talmudistické akademie (ješívy). Sepsal poznámky k náboženskoprávnímu (halachickému) spisu Tur, oddílu Orach chajim od Jakoba ben Ašera, které se staly součástí pražského vydání tohoto spisu připraveného 1540 první pražskou hebrejskou gersonidovsko-katzovskou knihtiskárnou. Stal se tak prvním autorem spojeným s tiskárnou, která sehrála významnou roli v duchovním a kulturním životě židů, zejména v době ohrožení samotné existence místní židovské obce v letech 1541 a 1557. Ve stejné době byly v Augsburgu vytištěny jeho poznámky ke všem čtyřem dílům uvedeného kodexu ve výběru A. žáka Jakoba ben Barucha. Podle spisů Devek tov od Šimona ben Jicchaka ha-Leviho (Krakov 1590, č. 58), Minchat Jehuda od Jehudy Löba ben Ovadji Eulenburga (1609) a Cemach Da vid (1592) od Davida Ganse sepsal superkomentář k Rašiho komentáři k bibli. Jeho rozhodnutí v halachických záležitostech citovali rabínští autoři Moše Isserles a Joel Sirkes. Někdy je A. připisována liturgická skladba ke dni smíření (Jom kipur) polského (aškenázského) ritu Ana Elokej Avraham, inspirovaná vypovězením židů z Čech 1541. Tiskem vyšla 1590 v Praze ve sbírce Selichot. Je pokládán i za autora modlitební knihy a sborníku svátečních modliteb v Praze tehdy obvyklého aškenázského ritu, které byly vydány ve dvou svazcích v letech 1549–50. A. byl činný i ve veřejných záležitostech. Spolu s Josefem z Rosheimu sestavil 1534 memorandum o 23 článcích, které mělo urovnat rozbroje ve vedení pražské židovské obce. Obsah článků je dnes neznámý, protože memorandum se nedochovalo.

L: Benjacob, Ocar ha-sefarim 207; Landshut, Ammude ha-avoda 2; L. Zunz, Literaturgeschichte der syngogalen Poesie 390; týž, Synagogale Poesie 57; Michael, Or ha-chajim, č. 31, 32; Gal Ed. Grabsteininschriften des Prager isr. alten Friedhofs mit biographischen Notizen ed. von Koppelmann Lieben, 1856, č. 121, s. 57n. (hebrejský text náhrobku); Kaufmann zu Hock, Die Familien Prags, s. 396n.; Davidson, Ocar ha-šira ve-ha-pijut 6111; O. Muneles – M. Vilímková, Starý židovský hřbitov v Praze, 1955, s. 202n., č. 44 (hebrejský text náhrobku, údaje o pramenech textu, překlad do češtiny, prameny, literatura); O. Muneles, Die Rabbiner der Altneuschul, in: Judaica Bohemiae 5, s. 99n., 1969; týž, Die hebräische Literatur auf dem Boden der ČSSR, in: Judaica Bohemiae 5, s. 115n., 1969, BJB s. 1; M. Vilímková, Židovské město pražské, 1990, s. 83n., 91.

Bedřich Nosek