ADÁMEK Karel 13.3.1840-11.1.1918: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Karel ADÁMEK
 
| jméno = Karel ADÁMEK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Adamek Karel portret.png
 
| datum narození = 13.3.1840
 
| datum narození = 13.3.1840
 
| místo narození = Hlinsko u Chrudimi
 
| místo narození = Hlinsko u Chrudimi
 
| datum úmrtí = 11.1.1918
 
| datum úmrtí = 11.1.1918
 
| místo úmrtí = Hlinsko u Chrudimi
 
| místo úmrtí = Hlinsko u Chrudimi
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
+
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik<br />48- Politický publicista<br />64- Překladatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />
48- Politický publicista
+
64- Překladatel
+
68- Redaktor nebo žurnalista
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 33-34
 
}}
 
}}
  
Řádka 86: Řádka 83:
  
 
'''P:''' SÚA Praha.
 
'''P:''' SÚA Praha.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276270 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Miloslav Martínek
 
Miloslav Martínek

Aktuální verze z 17. 9. 2019, 15:27

Karel ADÁMEK
Narození 13.3.1840
Místo narození Hlinsko u Chrudimi
Úmrtí 11.1.1918
Místo úmrtí Hlinsko u Chrudimi
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
48- Politický publicista
64- Překladatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 33-34

ADÁMEK, Karel, * 13. 3. 1840 Hlinsko u Chrudimi, † 11. 1. 1918 Hlinsko u Chrudimi, politik, publicista, vlastivědný badatel

Pocházel z rodiny podnikatele Jana A., který v Hlinsku založil škrobárnu a lihovar a významně podpořil rozvoj tkalcovství a plátenictví. Starší bratr politika a spisovatele Bohumila A. (1848–1915), otec Karla Václava A. (1868–1944). Na nižší reálce v Chrudimi studoval 1851–54, vyšší reálku v Praze musel 1855 pro nemoc předčasně ukončit. Po návratu do Hlinska se věnoval obchodu, literární a především osvětové činnosti. 1865 se stal prvním starostou hlineckého okresního zastupitelství. V komunální politice působil A. po celý život a jeho cílem bylo spojovat samosprávné instituce do větších celků. Po vzniku Svazu českých okresů se A. stal 1907 předsedou jeho poradního sboru. Patřil mezi vůdčí představitele táborového hnutí ve východních Čechách (Košumberk 5. 7. 1868 a Kunětická hora 29. 8. 1869). Od 1875 byl členem sboru důvěrníků Národní strany svobodomyslné (mladočechů), od března 1896 členem jejího výkonného výboru. 1879 až 1900 reprezentoval mladočechy na říšské radě, 1881–1913 na zemském sněmu. 1907 jej císař jmenoval členem panské sněmovny, o dva roky později byl A. kooptován do Národní rady české, zvolen jejím přísedícím a do dubna 1911 byl předsedou samosprávného odboru této rady. K významným aktivitám A. patřila spolková činnost. V Hlinsku spoluzakládal Sokol, Řemeslnickou besedu a Spolek dobrovolných hasičů, zastával řadu funkcí v pěveckých a divadelních spolcích. Patřil k zakladatelům Ústřední Matice školské a byl aktivním členem Národní jednoty pošumavské a Národní jednoty severočeské. Zasloužil se o založení Muzea okresu hlineckého (1875). Zájem o ochranu historických památek jej přivedl do archeologického odboru ČAVU, Společnosti Muzea Království českého a do správních a poradních orgánů pražských a zejména venkovských muzeí. Patřil mezi členy pražské Umělecké besedy, podpořil založení Moderní galerie (1905). Úctyhodná publikační činnost (téměř 170 samostatných titulů) podtrhuje široký rozsah A. působnosti. Vedle článků v nejrůznějších periodikách psal také básně, povídky a překládal z němčiny. Věnoval se tématům z historie, dějin výtvarného umění, historie české literatury, zemského práva aj. Zvláštní pozornost věnoval minulosti rodného Chrudimska a Hlinecka. Širší českou veřejnost seznamoval s obecnějšími politickými problémy. Vydal některé své projevy v říšské radě a v zemském sněmu. Věnoval mimořádnou pozornost sociální problematice, zejména otázkám chudinství, boji proti alkoholismu, národohospodářské problematice, kde se soustředil na rakouské živnostenské zákonodárství a na postavení rolnictva. Zasahoval do školské politiky a ve svých publikacích prosazoval české národní zájmy v oblasti vzdělávání. Za vrchol A. publicistické tvorby považovali současníci čtyřdílný spis Z naší doby, který postupně připravoval v letech 1866 až 1890, a v němž podal přehled novodobého českého politického, hospodářského a kulturního života. S tímto dílem souvisí i vzpomínkové práce, publikované převážně v posledním desetiletí jeho života. Připomínal v nich význačné osobnosti, s nimiž spolupracoval (E. Grégr, G. Eim, J. Harrach, V. Kounic, Fr. Skopalík, A. P. Trojan ad.) i události, které prožíval na říšské radě a v zemském sněmu.

D: Českoslovanští výtečníci (s R. Přecechtělem), Pešť 1863; Památky českých reformátorů, 1873; Kořaleční mor, 1884; Naše rolnictvo, 1884; České korunovační slavnosti, 1891; Vývoj živnostenské politiky na sněmě královsví Českého, 1896; O reformě živnostenského řádu, 1897; Z pamětí poroby českého rolnictva, 1898; Z dějin osvobození rolnictva, 1898; Památce Františka Skopalíka, 1908; Paměti z doby Badeniovy, 1910; Mé paměti z doby Taaffovy, 1910; Památce Jana hr. Harracha, 1911; Památce Dra hr. Kaunice, 1916. Soupis knižních titulů spolu se seznamem publikací, které K. A. vydával, a časopisů, do nichž přispíval, in: Za K. A. Pohrobní vzpomínka, 1918.

L: Za K. A. Pohrobní vzpomínka, 1918; OSN 1, s. 167; MSN 1, s. 20; DLČ 1, s. 951 a 2, s. 194; LČL 1, s. 33; Kutnar, s. 444.

P: SÚA Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Miloslav Martínek