ADÁMEK Karel 13.3.1840-11.1.1918: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ADÁMEK Karel 1840-11.1.1918 na ADÁMEK Karel 13.3.1840-11.1.1918 bez založení přesměrování)
Řádka 63: Řádka 63:
 
prosazoval české národní zájmy v oblasti vzdělávání. Za
 
prosazoval české národní zájmy v oblasti vzdělávání. Za
 
vrchol A. publicistické tvorby považovali současníci čtyřdílný
 
vrchol A. publicistické tvorby považovali současníci čtyřdílný
spis Z naší doby, který postupně připravoval v letech 1866 až
+
spis ''Z naší'' ''doby'', který postupně připravoval v letech 1866 až
 
1890, a v němž podal přehled novodobého českého politického,
 
1890, a v němž podal přehled novodobého českého politického,
 
hospodářského a kulturního života. S tímto dílem souvisí
 
hospodářského a kulturního života. S tímto dílem souvisí
Řádka 78: Řádka 78:
 
českého rolnictva, 1898; Z dějin osvobození rolnictva, 1898; Památce Františka
 
českého rolnictva, 1898; Z dějin osvobození rolnictva, 1898; Památce Františka
 
Skopalíka, 1908; Paměti z doby Badeniovy, 1910; Mé paměti z doby
 
Skopalíka, 1908; Paměti z doby Badeniovy, 1910; Mé paměti z doby
Taaff ovy, 1910; Památce Jana hr. Harracha, 1911; Památce Dra hr. Kaunice,
+
Taaffovy, 1910; Památce Jana hr. Harracha, 1911; Památce Dra hr. Kaunice,
 
1916. Soupis knižních titulů spolu se seznamem publikací, které K. A. vydával,
 
1916. Soupis knižních titulů spolu se seznamem publikací, které K. A. vydával,
 
a časopisů, do nichž přispíval, in: Za K. A. Pohrobní vzpomínka, 1918.
 
a časopisů, do nichž přispíval, in: Za K. A. Pohrobní vzpomínka, 1918.

Verze z 3. 3. 2016, 08:28

Karel ADÁMEK
Narození 13.3.1840
Místo narození Hlinsko u Chrudimi
Úmrtí 11.1.1918
Místo úmrtí Hlinsko u Chrudimi
Povolání

19- Ekonom nebo statistik 48- Politický publicista 64- Překladatel

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38798

ADÁMEK, Karel, * 13. 3. 1840 Hlinsko u Chrudimi, † 11. 1. 1918 Hlinsko u Chrudimi, politik, publicista, vlastivědný badatel

Pocházel z rodiny podnikatele Jana A., který v Hlinsku založil škrobárnu a lihovar a významně podpořil rozvoj tkalcovství a plátenictví. Starší bratr politika a spisovatele Bohumila A. (1848–1915), otec Karla Václava A. (1868–1944). Na nižší reálce v Chrudimi studoval 1851–54, vyšší reálku v Praze musel 1855 pro nemoc předčasně ukončit. Po návratu do Hlinska se věnoval obchodu, literární a především osvětové činnosti. 1865 se stal prvním starostou hlineckého okresního zastupitelství. V komunální politice působil A. po celý život a jeho cílem bylo spojovat samosprávné instituce do větších celků. Po vzniku Svazu českých okresů se A. stal 1907 předsedou jeho poradního sboru. Patřil mezi vůdčí představitele táborového hnutí ve východních Čechách (Košumberk 5. 7. 1868 a Kunětická hora 29. 8. 1869). Od 1875 byl členem sboru důvěrníků Národní strany svobodomyslné (mladočechů), od března 1896 členem jejího výkonného výboru. 1879 až 1900 reprezentoval mladočechy na říšské radě, 1881–1913 na zemském sněmu. 1907 jej císař jmenoval členem panské sněmovny, o dva roky později byl A. kooptován do Národní rady české, zvolen jejím přísedícím a do dubna 1911 byl předsedou samosprávného odboru této rady. K významným aktivitám A. patřila spolková činnost. V Hlinsku spoluzakládal Sokol, Řemeslnickou besedu a Spolek dobrovolných hasičů, zastával řadu funkcí v pěveckých a divadelních spolcích. Patřil k zakladatelům Ústřední Matice školské a byl aktivním členem Národní jednoty pošumavské a Národní jednoty severočeské. Zasloužil se o založení Muzea okresu hlineckého (1875). Zájem o ochranu historických památek jej přivedl do archeologického odboru ČAVU, Společnosti Muzea Království českého a do správních a poradních orgánů pražských a zejména venkovských muzeí. Patřil mezi členy pražské Umělecké besedy, podpořil založení Moderní galerie (1905). Úctyhodná publikační činnost (téměř 170 samostatných titulů) podtrhuje široký rozsah A. působnosti. Vedle článků v nejrůznějších periodikách psal také básně, povídky a překládal z němčiny. Věnoval se tématům z historie, dějin výtvarného umění, historie české literatury, zemského práva aj. Zvláštní pozornost věnoval minulosti rodného Chrudimska a Hlinecka. Širší českou veřejnost seznamoval s obecnějšími politickými problémy. Vydal některé své projevy v říšské radě a v zemském sněmu. Věnoval mimořádnou pozornost sociální problematice, zejména otázkám chudinství, boji proti alkoholismu, národohospodářské problematice, kde se soustředil na rakouské živnostenské zákonodárství a na postavení rolnictva. Zasahoval do školské politiky a ve svých publikacích prosazoval české národní zájmy v oblasti vzdělávání. Za vrchol A. publicistické tvorby považovali současníci čtyřdílný spis Z naší doby, který postupně připravoval v letech 1866 až 1890, a v němž podal přehled novodobého českého politického, hospodářského a kulturního života. S tímto dílem souvisí i vzpomínkové práce, publikované převážně v posledním desetiletí jeho života. Připomínal v nich význačné osobnosti, s nimiž spolupracoval (E. Grégr, G. Eim, J. Harrach, V. Kounic, Fr. Skopalík, A. P. Trojan ad.) i události, které prožíval na říšské radě a v zemském sněmu.

D: Českoslovanští výtečníci (s R. Přecechtělem), Pešť 1863; Památky českých reformátorů, 1873; Kořaleční mor, 1884; Naše rolnictvo, 1884; České korunovační slavnosti, 1891; Vývoj živnostenské politiky na sněmě královsví Českého, 1896; O reformě živnostenského řádu, 1897; Z pamětí poroby českého rolnictva, 1898; Z dějin osvobození rolnictva, 1898; Památce Františka Skopalíka, 1908; Paměti z doby Badeniovy, 1910; Mé paměti z doby Taaffovy, 1910; Památce Jana hr. Harracha, 1911; Památce Dra hr. Kaunice, 1916. Soupis knižních titulů spolu se seznamem publikací, které K. A. vydával, a časopisů, do nichž přispíval, in: Za K. A. Pohrobní vzpomínka, 1918.

L: Za K. A. Pohrobní vzpomínka, 1918; OSN 1, s. 167; MSN 1, s. 20; DLČ 1, s. 951 a 2, s. 194; LČL 1, s. 33; Kutnar, s. 444.

P: SÚA Praha.

Miloslav Martínek