ADAMEC František 14.1.1846-7.3.1868: Porovnání verzí
Řádka 27: | Řádka 27: | ||
ve prospěch psychologicky věrného líčení vnitřního života | ve prospěch psychologicky věrného líčení vnitřního života | ||
postav ze soudobého pražského, maloměstského a venkovského | postav ze soudobého pražského, maloměstského a venkovského | ||
− | prostředí. Jediný román Cesty života, prozrazující | + | prostředí. Jediný román ''Cesty'' ''života'', prozrazující |
A. satirické sklony, zůstal v rukopise (otištěn byl až posmrtně | A. satirické sklony, zůstal v rukopise (otištěn byl až posmrtně | ||
z pozůstalosti). Jeho drobná lyrika vykazuje vliv poetiky májové | z pozůstalosti). Jeho drobná lyrika vykazuje vliv poetiky májové | ||
školy, zvl. Jana Nerudy, a tvorby A. S. Puškina. Publikoval | školy, zvl. Jana Nerudy, a tvorby A. S. Puškina. Publikoval | ||
− | v Květech, Rodinné kronice, Libuši, Lumíru a Poutníku od | + | v ''Květech'', ''Rodinné'' ''kronice'', ''Libuši'', ''Lumíru'' a ''Poutníku od'' |
− | Otavy. Používal též pseudonymu Praot Ec. | + | ''Otavy''. Používal též pseudonymu Praot Ec. |
'''D:''' Dvě babičky, 1882 (původně Květy 1867); Cesty života, 1868, in: Národní | '''D:''' Dvě babičky, 1882 (původně Květy 1867); Cesty života, 1868, in: Národní | ||
Řádka 46: | Řádka 46: | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1846]] | [[Kategorie:1846]] | ||
− | [[Kategorie:Lnáře | + | [[Kategorie:Lnáře]] |
[[Kategorie:1868]] | [[Kategorie:1868]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 1. 3. 2016, 16:23
František ADAMEC | |
Narození | 14.1.1846 |
---|---|
Místo narození | Lnáře u Blatné |
Úmrtí | 7.3.1868 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38760 |
ADAMEC, František, * 14. 1. 1846 Lnáře u Blatné, † 7. 3. 1868 Praha, básník, prozaik
Pocházel z chudých poměrů, mladší bratr předčasně zemřelého spisovatele Karla A. (1838–1865). Navštěvoval reálku v Písku (1856–62) a v Praze, kde 1864 maturoval. Téhož roku se zapsal na pražskou techniku. Věnoval se spíš literárním zájmům a studium nedokončil pro vážnou srdeční chorobu, které podlehl již ve dvaadvaceti letech.
Patřil k výrazným prozaickým talentům 60. let 19. století. Publikoval psychologicky pronikavé povídky, reagující na dobový konvenční romanticko-sentimentální povídkový model. Vyznačují se mj. potlačením dějové složky a vnějšího popisu ve prospěch psychologicky věrného líčení vnitřního života postav ze soudobého pražského, maloměstského a venkovského prostředí. Jediný román Cesty života, prozrazující A. satirické sklony, zůstal v rukopise (otištěn byl až posmrtně z pozůstalosti). Jeho drobná lyrika vykazuje vliv poetiky májové školy, zvl. Jana Nerudy, a tvorby A. S. Puškina. Publikoval v Květech, Rodinné kronice, Libuši, Lumíru a Poutníku od Otavy. Používal též pseudonymu Praot Ec.
D: Dvě babičky, 1882 (původně Květy 1867); Cesty života, 1868, in: Národní listy (pod titulem Velkoměstský román); rukopisně veselohra Vdovec.
L: B. Čermák, Bratří A., in: Květy 1888, s. 75n.; OSN 1, s. 76; MSN 1, s. 20; KSN 1, s. 39; M. Hýsek, F. A., in: Ztrhané struny zvuk, 1940; LČL 1, s. 30n. (kde další literatura).
Lenka Kusáková