ADAM BENEŠŮV z Nežetic ?1350-16.7.1414: Porovnání verzí

Z Personal
(ADAM_z_Nežetic_1350-1414)
 
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno =  ADAM z Nežetic
+
| jméno =  ADAM BENEŠŮV z Nežetic
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1350
+
| datum narození = okolo 1350
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1414
+
| datum úmrtí = 16.7.1414
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />58- Teoretik nebo historik státu a práva
58- Teoretik nebo historik státu a práva
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ADAM z Nežetic
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 28-29
 +
}}
 +
 
 +
'''ADAM BENEŠŮV z Nežetic''' ''(též z Moravy),'' ''* okolo poloviny 14. století, † 16. 7. 1414 Praha, generální vikář''
 +
 
 +
Na artistické fakultě pražské univerzity 1373 dosáhl titulu
 +
mistra. 1379 se zapsal na pražskou právnickou univerzitu, kde získal 1383 bakalaureát, 1384 licenciát a 1389 doktorát.
 +
1384–1403 pravděpodobně přednášel na katedře dekretálů,
 +
jak dokazuje jeho dochovaná lektura ke 4. knize ''Dekretálů''
 +
(papežských příkazů) ''Řehoře IX.'' Vlastnil knihovnu o 62 svazcích
 +
především se spisy zaměřenými na teologii a kanonické
 +
právo. Spolu s ostatním majetkem knihovnu odkázal v závěti
 +
(3. 1. 1414) hlavně pražské kapitule s podmínkou půjčování
 +
knih studentům pražské univerzity, pokud nejsou podezřelí
 +
z viklefismu. Stejně podmínil svou nadaci pro její dva studenty
 +
(teologie a práv). Protihusitské smýšlení projevil mj. i jako
 +
právní poradce v komisi, ustavené 1410 k prozkoumání pravověrnosti
 +
Viklefových spisů. Měl tak podíl na odsudku,
 +
který odůvodnil příkaz pražského arcibiskupa z 15. 6. k jejich
 +
odevzdání a spálení. Kněžskou dráhu nastoupil 1378 jako
 +
správce farního kostela v Ostravě, poté působil v řadě církevních
 +
úřadů spojených s prebendami. Od 1389 byl kanovníkem
 +
brněnským, asi od 1391 olomouckým; v pražské kapitule
 +
od 1396 hradeckým arcijáhnem, od 1401 kanovníkem. Už
 +
před 1400 byl jmenován kancléřem vratislavské katedrální
 +
kapituly. Od 1395 působil v ústředním arcibiskupském úřadě
 +
v Praze většinou jako generální vikář a v obdobích sedisvakance
 +
i jako administrátor.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 1, s. 162; I. Hlaváček, Středověké soupisy knih a knihoven v českých
 +
zemích, 1965, s. 54n.; týž, Studie k dějinám knihoven v českém státě doby
 +
předhusitské II. AUC – H 6, 1965, s. 47n.; Z. Hledíková, Úřad generálních
 +
vikářů pražského arcibiskupa v době předhusitské, 1971, s. 129n.; R. Zelený
 +
– J. Kadlec, Učitelé právnické fakulty a právnické univerzity pražské v době
 +
předhusitské (1349–1419), AUC-H 18, 1978, s. 105; J. Tříška, Životopisný
 +
slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 13n. (kde další
 +
literatura); J. Kejř, Dějiny pražské právnické univerzity, 1995, passim.
 +
 
 +
Božena Kopičková
 +
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
 
 
[[Kategorie:1350]]
 
[[Kategorie:1350]]
 
[[Kategorie:1414]]
 
[[Kategorie:1414]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 17. 9. 2019, 15:10

ADAM BENEŠŮV z Nežetic
Narození okolo 1350
Úmrtí 16.7.1414
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
58- Teoretik nebo historik státu a práva
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 28-29

ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy), * okolo poloviny 14. století, † 16. 7. 1414 Praha, generální vikář

Na artistické fakultě pražské univerzity 1373 dosáhl titulu mistra. 1379 se zapsal na pražskou právnickou univerzitu, kde získal 1383 bakalaureát, 1384 licenciát a 1389 doktorát. 1384–1403 pravděpodobně přednášel na katedře dekretálů, jak dokazuje jeho dochovaná lektura ke 4. knize Dekretálů (papežských příkazů) Řehoře IX. Vlastnil knihovnu o 62 svazcích především se spisy zaměřenými na teologii a kanonické právo. Spolu s ostatním majetkem knihovnu odkázal v závěti (3. 1. 1414) hlavně pražské kapitule s podmínkou půjčování knih studentům pražské univerzity, pokud nejsou podezřelí z viklefismu. Stejně podmínil svou nadaci pro její dva studenty (teologie a práv). Protihusitské smýšlení projevil mj. i jako právní poradce v komisi, ustavené 1410 k prozkoumání pravověrnosti Viklefových spisů. Měl tak podíl na odsudku, který odůvodnil příkaz pražského arcibiskupa z 15. 6. k jejich odevzdání a spálení. Kněžskou dráhu nastoupil 1378 jako správce farního kostela v Ostravě, poté působil v řadě církevních úřadů spojených s prebendami. Od 1389 byl kanovníkem brněnským, asi od 1391 olomouckým; v pražské kapitule od 1396 hradeckým arcijáhnem, od 1401 kanovníkem. Už před 1400 byl jmenován kancléřem vratislavské katedrální kapituly. Od 1395 působil v ústředním arcibiskupském úřadě v Praze většinou jako generální vikář a v obdobích sedisvakance i jako administrátor.

L: OSN 1, s. 162; I. Hlaváček, Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích, 1965, s. 54n.; týž, Studie k dějinám knihoven v českém státě doby předhusitské II. AUC – H 6, 1965, s. 47n.; Z. Hledíková, Úřad generálních vikářů pražského arcibiskupa v době předhusitské, 1971, s. 129n.; R. Zelený – J. Kadlec, Učitelé právnické fakulty a právnické univerzity pražské v době předhusitské (1349–1419), AUC-H 18, 1978, s. 105; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 13n. (kde další literatura); J. Kejř, Dějiny pražské právnické univerzity, 1995, passim.

Božena Kopičková