Biografický slovník
ADAM z Veleslavína Daniel 31.8.1546-18.10.1599: Porovnání verzí
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
Vydavatelský program D. A. se soustřeďoval většinou na díla | Vydavatelský program D. A. se soustřeďoval většinou na díla | ||
překladová, dokonalá po stránce jazykové, doprovázená vlastními | překladová, dokonalá po stránce jazykové, doprovázená vlastními | ||
| − | předmluvami. Jediným původním dílem byl Kalendář | + | předmluvami. Jediným původním dílem byl ''Kalendář'' |
| − | historický těžící z učitelské činnosti na univerzitě, jehož 1. vydání | + | ''historický'' těžící z učitelské činnosti na univerzitě, jehož 1. vydání |
(1578) určil D. A. širokým vrstvám čtenářstva, 2. vydání | (1578) určil D. A. širokým vrstvám čtenářstva, 2. vydání | ||
(1590), doplněné a výpravnější, čtenářům vzdělanějším. | (1590), doplněné a výpravnější, čtenářům vzdělanějším. | ||
| − | K historickým pracím náleží i jeho překlad Carionovy Kroniky | + | K historickým pracím náleží i jeho překlad Carionovy ''Kroniky'' |
| − | světa (1584), který doplnil o nové události až do smrti | + | ''světa'' (1584), který doplnil o nové události až do smrti |
| − | Maxmiliána II. Dále vydal Kroniky dvě o založení země české | + | Maxmiliána II. Dále vydal ''Kroniky'' ''dvě o'' ''založení'' ''země'' ''české'' |
(1585), zahrnující jeho vlastní překlad katolicky orientované | (1585), zahrnující jeho vlastní překlad katolicky orientované | ||
| − | Historie české Aenea Silvia s komentářem zmírňujícím její | + | ''Historie'' ''české'' Aenea Silvia s komentářem zmírňujícím její |
protihusitství a kroniku Martina Kuthena ze Šprinsberka. | protihusitství a kroniku Martina Kuthena ze Šprinsberka. | ||
| − | 1590 vytiskl Kroniku moskevskou, historicko- | + | 1590 vytiskl ''Kroniku'' ''moskevskou'', historicko-geografický spis |
A. Guagniniho přeložený Matoušem Hoziem Vysokomýtským. | A. Guagniniho přeložený Matoušem Hoziem Vysokomýtským. | ||
Spolu s Janem Kocínem z Kocinétu přeložil a vydal | Spolu s Janem Kocínem z Kocinétu přeložil a vydal | ||
| − | aktuální spis Jana Löwenklaua Kronika nová o národu tureckém | + | aktuální spis Jana Löwenklaua ''Kronika'' ''nová'' ''o národu'' ''tureckém'' |
| − | (1594) a Plácelův překlad Historie židovské Josefa Flavia | + | (1594) a Plácelův překlad ''Historie'' ''židovské'' Josefa Flavia |
(1592), který upravil. | (1592), který upravil. | ||
K početným tiskům náboženského charakteru náležel překlad | K početným tiskům náboženského charakteru náležel překlad | ||
| − | spisu H. Büntinga Itinerarium sacrae scripturae, to jest Putování | + | spisu H. Büntinga ''Itinerarium'' ''sacrae'' ''scripturae,'' ''to jest'' ''Putování'' |
| − | svatých (1592) a Ch. Adrichomia Vypsání města Jeruzaléma | + | ''svatých'' (1592) a Ch. Adrichomia ''Vypsání'' ''města'' ''Jeruzaléma'' |
| − | a předměstí jeho (1592). Dále vydal Kocínovu Abecedu pobožné | + | ''a předměstí'' ''jeho'' (1592). Dále vydal Kocínovu ''Abecedu'' ''pobožné'' |
| − | manželky (1585) i jeho překlady dvojí Historie církevní od | + | ''manželky'' (1585) i jeho překlady dvojí ''Historie'' ''církevní'' od |
Eusebia a Cassiodora (1594). Pro praktické potřeby státní | Eusebia a Cassiodora (1594). Pro praktické potřeby státní | ||
| − | správy přeložil a upravil Regentenbuch J. Lauterbecka pod titulem | + | správy přeložil a upravil ''Regentenbuch'' J. Lauterbecka pod titulem |
| − | Politia historica (1584) a vydal též spis Pavla Kristiána | + | ''Politia'' ''historica'' (1584) a vydal též spis Pavla Kristiána |
| − | z Koldína Práva městská (1579). Spolu s Adamem Hubrem | + | z Koldína ''Práva'' ''městská'' (1579). Spolu s Adamem Hubrem |
| − | z Risenpachu přeložil Mathioliho Apatéku domácí (1595) | + | z Risenpachu přeložil Mathioliho ''Apatéku'' ''domácí'' (1595) |
| − | a též jeho Herbář aneb Bylinář (1596). Studentům latinských | + | a též jeho ''Herbář'' ''aneb'' ''Bylinář'' (1596). Studentům latinských |
škol a vzdělaným čtenářům určil za pomoci cizích vzorů sestavené | škol a vzdělaným čtenářům určil za pomoci cizích vzorů sestavené | ||
| − | slovníky Dictionarium linguae latinae… (1579), dále | + | slovníky ''Dictionarium'' ''linguae'' ''latinae…'' (1579), dále |
| − | Nomenclator … tribus linguis (1586, přepracovaný na Nomenclator | + | ''Nomenclator …'' ''tribus'' ''linguis'' (1586, přepracovaný na Nomenclator |
| − | quadrilinguis, 1598), Sylva quadrilinguis (1598), | + | quadrilinguis, 1598), ''Sylva'' ''quadrilinguis'' (1598), |
v nichž se opíral o soudobé humanistické slovníkářství a které | v nichž se opíral o soudobé humanistické slovníkářství a které | ||
zejména v synonymice a frazeologii obohacovaly českou | zejména v synonymice a frazeologii obohacovaly českou | ||
| Řádka 73: | Řádka 73: | ||
doprovázel předmluvami. Vydavatelskou činnost řídil | doprovázel předmluvami. Vydavatelskou činnost řídil | ||
s širokým rozhledem, díla jím vydaná se vyznačovala vysokou | s širokým rozhledem, díla jím vydaná se vyznačovala vysokou | ||
| − | + | typografickou kvalitou. Koncem 16. století vytvořil zejména | |
pro českého měšťanského čtenáře centrum popularizace a šíření | pro českého měšťanského čtenáře centrum popularizace a šíření | ||
humanistické vzdělanosti. | humanistické vzdělanosti. | ||
Verze z 1. 3. 2016, 16:12
| Daniel ADAM z Veleslavína | |
 | |
| Narození | 31.8.1546 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 18.10.1599 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 69- Knihtiskař nebo typograf 67- Nakladatel nebo vydavatel 53- Historik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38746 |
ADAM z Veleslavína, Daniel, * 31. 8. 1546 Praha, † 18. 10. 1599 Praha, historik, slovníkář, knihtiskař, vydavatel
Pocházel z rodiny pražského nájemce mlýnů Štěpána A. a Reginy, dcery kutnohorského sochaře Jakuba. Na pražské univerzitě, kde byli jeho učiteli mj. Prokop Lupáč z Hlaváčova a Petr Codicillus z Tulechova, se stal bakalářem (1568) a mistrem (1569). Od 1572 byl Lupáčovým nástupcem na stolici historie pražské univerzity, kde zastával i některé nižší akademické funkce. Odchod z univerzity (1576, povinnost celibátu) souvisel se sňatkem s Annou, dcerou pražského knihtiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. 1576 se stal pražským měšťanem, 1578 získal erb a přídomek z Veleslavína podle otcova rodiště. Byl činný v městské správě, na zemských sněmech zastupoval Staré Město pražské, udržoval styky s univerzitou, byl přívržencem a snad i tajným členem jednoty bratrské. Od 1576 se podílel na vedení Melantrichovy tiskárny, po tchánově smrti (1580) ji spravoval za svého nezletilého švagra Jiřího Melantricha ml. Ten se 1584 ujal tiskárny sám a teprve po jeho smrti 1586 se stal D. A. jejím majitelem. Vydavatelský program D. A. se soustřeďoval většinou na díla překladová, dokonalá po stránce jazykové, doprovázená vlastními předmluvami. Jediným původním dílem byl Kalendář historický těžící z učitelské činnosti na univerzitě, jehož 1. vydání (1578) určil D. A. širokým vrstvám čtenářstva, 2. vydání (1590), doplněné a výpravnější, čtenářům vzdělanějším. K historickým pracím náleží i jeho překlad Carionovy Kroniky světa (1584), který doplnil o nové události až do smrti Maxmiliána II. Dále vydal Kroniky dvě o založení země české (1585), zahrnující jeho vlastní překlad katolicky orientované Historie české Aenea Silvia s komentářem zmírňujícím její protihusitství a kroniku Martina Kuthena ze Šprinsberka. 1590 vytiskl Kroniku moskevskou, historicko-geografický spis A. Guagniniho přeložený Matoušem Hoziem Vysokomýtským. Spolu s Janem Kocínem z Kocinétu přeložil a vydal aktuální spis Jana Löwenklaua Kronika nová o národu tureckém (1594) a Plácelův překlad Historie židovské Josefa Flavia (1592), který upravil.
K početným tiskům náboženského charakteru náležel překlad spisu H. Büntinga Itinerarium sacrae scripturae, to jest Putování svatých (1592) a Ch. Adrichomia Vypsání města Jeruzaléma a předměstí jeho (1592). Dále vydal Kocínovu Abecedu pobožné manželky (1585) i jeho překlady dvojí Historie církevní od Eusebia a Cassiodora (1594). Pro praktické potřeby státní správy přeložil a upravil Regentenbuch J. Lauterbecka pod titulem Politia historica (1584) a vydal též spis Pavla Kristiána z Koldína Práva městská (1579). Spolu s Adamem Hubrem z Risenpachu přeložil Mathioliho Apatéku domácí (1595) a též jeho Herbář aneb Bylinář (1596). Studentům latinských škol a vzdělaným čtenářům určil za pomoci cizích vzorů sestavené slovníky Dictionarium linguae latinae… (1579), dále Nomenclator … tribus linguis (1586, přepracovaný na Nomenclator quadrilinguis, 1598), Sylva quadrilinguis (1598), v nichž se opíral o soudobé humanistické slovníkářství a které zejména v synonymice a frazeologii obohacovaly českou slovní zásobu a byly důkazem A. vyspělého jazykového citu, poučeného klasickou latinou.
Obklopil se kruhem přátel, kteří spolupracovali s jeho tiskárnou (Mikuláš Albert z Kaménka, Jan Kocín z Kocinétu, Matouš Hozius Vysokomýtský, Petr Codicillus z Tulechova, Václav Plácel z Elbinku, Adam Huber z Risenpachu, Karel st. ze Žerotína aj.). Podněcoval je k překládání, jejich texty upravoval, doprovázel předmluvami. Vydavatelskou činnost řídil s širokým rozhledem, díla jím vydaná se vyznačovala vysokou typografickou kvalitou. Koncem 16. století vytvořil zejména pro českého měšťanského čtenáře centrum popularizace a šíření humanistické vzdělanosti.
D: soupisy: Jireček 2, s. 313n.; OSN 26, s. 509n.; RHB 1, s. 40n. (latinské práce); LČL 1, s. 29n. (včetně edic a tiskařské produkce).
L: Jireček 2, s. 311n.; OSN 26, s. 512; KSN 1, s. 39; RHB 1, s. 38n.; F. Jílek, Mistr D. A. z V., 1947; M. Kopecký, D. A. z V., 1962; LČL 1, s. 28n. (kde další literatura); M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, s. 221n.; SČF, s. 11.
Hana Bočková
