ADAM z Veleslavína Daniel 31.8.1546-18.10.1599: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 31.8.1546
 
| datum narození = 31.8.1546
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 18.10.1599
 
| datum úmrtí = 18.10.1599
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel<br />69- Knihtiskař nebo typograf<br />67- Nakladatel nebo vydavatel<br />53- Historik
 
| povolání = 63- Spisovatel<br />69- Knihtiskař nebo typograf<br />67- Nakladatel nebo vydavatel<br />53- Historik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Daniel ADAM z Veleslavína
+
}}
 +
'''ADAM z Veleslavína, Daniel,''' ''* 31. 8. 1546 Praha, † 18. 10. 1599 Praha, historik, slovníkář, knihtiskař, vydavatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny pražského nájemce mlýnů Štěpána A. a Reginy,
 +
dcery kutnohorského sochaře Jakuba. Na pražské univerzitě,
 +
kde byli jeho učiteli mj. Prokop Lupáč z Hlaváčova
 +
a Petr Codicillus z Tulechova, se stal bakalářem (1568) a mistrem
 +
(1569). Od 1572 byl Lupáčovým nástupcem na stolici
 +
historie pražské univerzity, kde zastával i některé nižší akademické funkce. Odchod z univerzity (1576, povinnost celibátu)
 +
souvisel se sňatkem s Annou, dcerou pražského knihtiskaře
 +
Jiřího Melantricha z Aventina. 1576 se stal pražským
 +
měšťanem, 1578 získal erb a přídomek z Veleslavína podle
 +
otcova rodiště. Byl činný v městské správě, na zemských sněmech
 +
zastupoval Staré Město pražské, udržoval styky s univerzitou,
 +
byl přívržencem a snad i tajným členem jednoty
 +
bratrské. Od 1576 se podílel na vedení Melantrichovy tiskárny,
 +
po tchánově smrti (1580) ji spravoval za svého nezletilého
 +
švagra Jiřího Melantricha ml. Ten se 1584 ujal tiskárny sám
 +
a teprve po jeho smrti 1586 se stal D. A. jejím majitelem.
 +
Vydavatelský program D. A. se soustřeďoval většinou na díla
 +
překladová, dokonalá po stránce jazykové, doprovázená vlastními
 +
předmluvami. Jediným původním dílem byl Kalendář
 +
historický těžící z učitelské činnosti na univerzitě, jehož 1. vydání
 +
(1578) určil D. A. širokým vrstvám čtenářstva, 2. vydání
 +
(1590), doplněné a výpravnější, čtenářům vzdělanějším.
 +
K historickým pracím náleží i jeho překlad Carionovy Kroniky
 +
světa (1584), který doplnil o nové události až do smrti
 +
Maxmiliána II. Dále vydal Kroniky dvě o založení země české
 +
(1585), zahrnující jeho vlastní překlad katolicky orientované
 +
Historie české Aenea Silvia s komentářem zmírňujícím její
 +
protihusitství a kroniku Martina Kuthena ze Šprinsberka.
 +
1590 vytiskl Kroniku moskevskou, historicko-geografi cký spis
 +
A. Guagniniho přeložený Matoušem Hoziem Vysokomýtským.
 +
Spolu s Janem Kocínem z Kocinétu přeložil a vydal
 +
aktuální spis Jana Löwenklaua Kronika nová o národu tureckém
 +
(1594) a Plácelův překlad Historie židovské Josefa Flavia
 +
(1592), který upravil.
 +
 
 +
K početným tiskům náboženského charakteru náležel překlad
 +
spisu H. Büntinga Itinerarium sacrae scripturae, to jest Putování
 +
svatých (1592) a Ch. Adrichomia Vypsání města Jeruzaléma
 +
a předměstí jeho (1592). Dále vydal Kocínovu Abecedu pobožné
 +
manželky (1585) i jeho překlady dvojí Historie církevní od
 +
Eusebia a Cassiodora (1594). Pro praktické potřeby státní
 +
správy přeložil a upravil Regentenbuch J. Lauterbecka pod titulem
 +
Politia historica (1584) a vydal též spis Pavla Kristiána
 +
z Koldína Práva městská (1579). Spolu s Adamem Hubrem
 +
z Risenpachu přeložil Mathioliho Apatéku domácí (1595)
 +
a též jeho Herbář aneb Bylinář (1596). Studentům latinských
 +
škol a vzdělaným čtenářům určil za pomoci cizích vzorů sestavené
 +
slovníky Dictionarium linguae latinae… (1579), dále
 +
Nomenclator … tribus linguis (1586, přepracovaný na Nomenclator
 +
quadrilinguis, 1598), Sylva quadrilinguis (1598),
 +
v nichž se opíral o soudobé humanistické slovníkářství a které
 +
zejména v synonymice a frazeologii obohacovaly českou
 +
slovní zásobu a byly důkazem A. vyspělého jazykového citu,
 +
poučeného klasickou latinou.
 +
 
 +
Obklopil se kruhem přátel, kteří spolupracovali s jeho tiskárnou
 +
(Mikuláš Albert z Kaménka, Jan Kocín z Kocinétu,
 +
Matouš Hozius Vysokomýtský, Petr Codicillus z Tulechova,
 +
Václav Plácel z Elbinku, Adam Huber z Risenpachu, Karel st. ze Žerotína aj.). Podněcoval je k překládání, jejich texty upravoval,
 +
doprovázel předmluvami. Vydavatelskou činnost řídil
 +
s širokým rozhledem, díla jím vydaná se vyznačovala vysokou
 +
typografi ckou kvalitou. Koncem 16. století vytvořil zejména
 +
pro českého měšťanského čtenáře centrum popularizace a šíření
 +
humanistické vzdělanosti.
 +
 
 +
'''D:''' soupisy: Jireček 2, s. 313n.; OSN 26, s. 509n.; RHB 1, s. 40n. (latinské
 +
práce); LČL 1, s. 29n. (včetně edic a tiskařské produkce).
 +
 
 +
'''L:''' Jireček 2, s. 311n.; OSN 26, s. 512; KSN 1, s. 39; RHB 1, s. 38n.; F. Jílek,
 +
Mistr D. A. z V., 1947; M. Kopecký, D. A. z V., 1962; LČL 1, s. 28n. (kde
 +
další literatura); M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí,
 +
1990, s. 221n.; SČF, s. 11.
 +
 
 +
Hana Bočková
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:A]]
 
[[Kategorie:A]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 18: Řádka 92:
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
 
[[Kategorie:1546]]
 
[[Kategorie:1546]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1599]]
 
[[Kategorie:1599]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 1. 2016, 10:33

Daniel ADAM z Veleslavína
Narození 31.8.1546
Místo narození Praha
Úmrtí 18.10.1599
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
69- Knihtiskař nebo typograf
67- Nakladatel nebo vydavatel
53- Historik

ADAM z Veleslavína, Daniel, * 31. 8. 1546 Praha, † 18. 10. 1599 Praha, historik, slovníkář, knihtiskař, vydavatel

Pocházel z rodiny pražského nájemce mlýnů Štěpána A. a Reginy, dcery kutnohorského sochaře Jakuba. Na pražské univerzitě, kde byli jeho učiteli mj. Prokop Lupáč z Hlaváčova a Petr Codicillus z Tulechova, se stal bakalářem (1568) a mistrem (1569). Od 1572 byl Lupáčovým nástupcem na stolici historie pražské univerzity, kde zastával i některé nižší akademické funkce. Odchod z univerzity (1576, povinnost celibátu) souvisel se sňatkem s Annou, dcerou pražského knihtiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. 1576 se stal pražským měšťanem, 1578 získal erb a přídomek z Veleslavína podle otcova rodiště. Byl činný v městské správě, na zemských sněmech zastupoval Staré Město pražské, udržoval styky s univerzitou, byl přívržencem a snad i tajným členem jednoty bratrské. Od 1576 se podílel na vedení Melantrichovy tiskárny, po tchánově smrti (1580) ji spravoval za svého nezletilého švagra Jiřího Melantricha ml. Ten se 1584 ujal tiskárny sám a teprve po jeho smrti 1586 se stal D. A. jejím majitelem. Vydavatelský program D. A. se soustřeďoval většinou na díla překladová, dokonalá po stránce jazykové, doprovázená vlastními předmluvami. Jediným původním dílem byl Kalendář historický těžící z učitelské činnosti na univerzitě, jehož 1. vydání (1578) určil D. A. širokým vrstvám čtenářstva, 2. vydání (1590), doplněné a výpravnější, čtenářům vzdělanějším. K historickým pracím náleží i jeho překlad Carionovy Kroniky světa (1584), který doplnil o nové události až do smrti Maxmiliána II. Dále vydal Kroniky dvě o založení země české (1585), zahrnující jeho vlastní překlad katolicky orientované Historie české Aenea Silvia s komentářem zmírňujícím její protihusitství a kroniku Martina Kuthena ze Šprinsberka. 1590 vytiskl Kroniku moskevskou, historicko-geografi cký spis A. Guagniniho přeložený Matoušem Hoziem Vysokomýtským. Spolu s Janem Kocínem z Kocinétu přeložil a vydal aktuální spis Jana Löwenklaua Kronika nová o národu tureckém (1594) a Plácelův překlad Historie židovské Josefa Flavia (1592), který upravil.

K početným tiskům náboženského charakteru náležel překlad spisu H. Büntinga Itinerarium sacrae scripturae, to jest Putování svatých (1592) a Ch. Adrichomia Vypsání města Jeruzaléma a předměstí jeho (1592). Dále vydal Kocínovu Abecedu pobožné manželky (1585) i jeho překlady dvojí Historie církevní od Eusebia a Cassiodora (1594). Pro praktické potřeby státní správy přeložil a upravil Regentenbuch J. Lauterbecka pod titulem Politia historica (1584) a vydal též spis Pavla Kristiána z Koldína Práva městská (1579). Spolu s Adamem Hubrem z Risenpachu přeložil Mathioliho Apatéku domácí (1595) a též jeho Herbář aneb Bylinář (1596). Studentům latinských škol a vzdělaným čtenářům určil za pomoci cizích vzorů sestavené slovníky Dictionarium linguae latinae… (1579), dále Nomenclator … tribus linguis (1586, přepracovaný na Nomenclator quadrilinguis, 1598), Sylva quadrilinguis (1598), v nichž se opíral o soudobé humanistické slovníkářství a které zejména v synonymice a frazeologii obohacovaly českou slovní zásobu a byly důkazem A. vyspělého jazykového citu, poučeného klasickou latinou.

Obklopil se kruhem přátel, kteří spolupracovali s jeho tiskárnou (Mikuláš Albert z Kaménka, Jan Kocín z Kocinétu, Matouš Hozius Vysokomýtský, Petr Codicillus z Tulechova, Václav Plácel z Elbinku, Adam Huber z Risenpachu, Karel st. ze Žerotína aj.). Podněcoval je k překládání, jejich texty upravoval, doprovázel předmluvami. Vydavatelskou činnost řídil s širokým rozhledem, díla jím vydaná se vyznačovala vysokou typografi ckou kvalitou. Koncem 16. století vytvořil zejména pro českého měšťanského čtenáře centrum popularizace a šíření humanistické vzdělanosti.

D: soupisy: Jireček 2, s. 313n.; OSN 26, s. 509n.; RHB 1, s. 40n. (latinské práce); LČL 1, s. 29n. (včetně edic a tiskařské produkce).

L: Jireček 2, s. 311n.; OSN 26, s. 512; KSN 1, s. 39; RHB 1, s. 38n.; F. Jílek, Mistr D. A. z V., 1947; M. Kopecký, D. A. z V., 1962; LČL 1, s. 28n. (kde další literatura); M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, s. 221n.; SČF, s. 11.

Hana Bočková