ADAM z Veleslavína Samuel 15.4.1592-?1641: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = po 1641
 
| datum úmrtí = po 1641
 
| místo úmrtí = asi Praha
 
| místo úmrtí = asi Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
+
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel<br />69- Knihtiskař nebo typograf
69- Knihtiskař nebo typograf
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 28
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 17. 9. 2019, 14:09

Samuel ADAM z Veleslavína
Narození 15.4.1592
Úmrtí po 1641
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 28
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38747

ADAM z Veleslavína, Samuel, * 15. 4. 1592 ?, † po 1641 asi Praha, tiskař, vydavatel

Syn Daniela A. 1606–08 studoval na univerzitách v Herbornu, Heidelbergu a Marburgu. Získal dobré jazykové a hudební vzdělání. Po návratu se ujal otcovy tiskárny, kterou po sporech s otčímem Jonatou Bohutským získal 1613 do plného vlastnictví, když vyplatil dědické podíly svým příbuzným. Vydával většinou drobné české tisky, z větších se omezoval na přetisky knih vydaných otcem (Biblí česká, 1613; Koldínova Městská práva, 1618). Byl spoluzakladatelem hudebního sdružení Collegium musicum (1616), které mělo pěstovat hlavně zpěv. Účastnil se politického života. Jako horlivý evangelík podpořil 1618–20 protihabsburský odboj, hájil Fridricha Falckého a v bitvě na Bílé hoře byl praporečníkem stavovského vojska. Po porážce odboje uprchl přes Nizozemí do Anglie, kde vstoupil do vojska a přihlásil se ke kalvínství. Když se 1621 nedostavil po Lichtenštejnově výzvě před soud, byl v nepřítomnosti prohlášen za rebela a zbaven hrdla, cti a majetku. Tiskárna s domem připadla jezuitům. Manželka Lidmila zůstala s dcerou u sestry v Praze a po amnestii 1623 odjela do Norimberka, kam S. A. přesídlil. Asi 1628 se vrátil tajně do Čech a skrýval se v Nižboru u Berouna. Po zadržení si za pomoci císařského rady Jana Kavky z Říčan vyprosil u Ferdinanda II. milost. Usadil se v Milíně u Příbrami, přestoupil k římskokatolické víře a stal se Kavkovým sekretářem. Měl blízké styky s jezuitou V. I. Johanidesem, psal texty a skládal různé písně k církevním slavnostem. Kolem 1641 žil opět v Praze, kde patrně, neznámo kdy, zemřel.

L: OSN 26, s. 512; RHB 1, s. 41n. (kde další literatura); M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, s. 226n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jan Novotný