ADAM z Veleslavína Samuel 15.4.1592-?1641: Porovnání verzí

Z Personal
(ADAM_z_Veleslavína_Samuel_15.4.1592-1641)
 
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 4: Řádka 4:
 
| datum narození = 15.4.1592
 
| datum narození = 15.4.1592
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1641
+
| datum úmrtí = po 1641
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = asi Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
+
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel<br />69- Knihtiskař nebo typograf
69- Knihtiskař nebo typograf
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Samuel ADAM z Veleslavína
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 28
 +
}}
 +
 
 +
'''ADAM z Veleslavína, Samuel,''' ''* 15. 4. 1592 ?, † po 1641 asi Praha, tiskař, vydavatel''
 +
 
 +
Syn Daniela A. 1606–08 studoval na univerzitách v Herbornu,
 +
Heidelbergu a Marburgu. Získal dobré jazykové a hudební
 +
vzdělání. Po návratu se ujal otcovy tiskárny, kterou po
 +
sporech s otčímem Jonatou Bohutským získal 1613 do plného
 +
vlastnictví, když vyplatil dědické podíly svým příbuzným.
 +
Vydával většinou drobné české tisky, z větších se omezoval na
 +
přetisky knih vydaných otcem (''Biblí'' ''česká'', 1613; Koldínova
 +
''Městská'' ''práva'', 1618). Byl spoluzakladatelem hudebního sdružení
 +
Collegium musicum (1616), které mělo pěstovat hlavně
 +
zpěv. Účastnil se politického života. Jako horlivý evangelík
 +
podpořil 1618–20 protihabsburský odboj, hájil Fridricha
 +
Falckého a v bitvě na Bílé hoře byl praporečníkem stavovského
 +
vojska. Po porážce odboje uprchl přes Nizozemí do Anglie,
 +
kde vstoupil do vojska a přihlásil se ke kalvínství. Když se
 +
1621 nedostavil po Lichtenštejnově výzvě před soud, byl v nepřítomnosti
 +
prohlášen za rebela a zbaven hrdla, cti a majetku.
 +
Tiskárna s domem připadla jezuitům. Manželka Lidmila zůstala
 +
s dcerou u sestry v Praze a po amnestii 1623 odjela do
 +
Norimberka, kam S. A. přesídlil. Asi 1628 se vrátil tajně do
 +
Čech a skrýval se v Nižboru u Berouna. Po zadržení si za
 +
pomoci císařského rady Jana Kavky z Říčan vyprosil u Ferdinanda
 +
II. milost. Usadil se v Milíně u Příbrami, přestoupil
 +
k římskokatolické víře a stal se Kavkovým sekretářem. Měl
 +
blízké styky s jezuitou V. I. Johanidesem, psal texty a skládal
 +
různé písně k církevním slavnostem. Kolem 1641 žil opět
 +
v Praze, kde patrně, neznámo kdy, zemřel.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 26, s. 512; RHB 1, s. 41n. (kde další literatura); M. Bohatcová
 +
a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, s. 226n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/373887 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Jan Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
 
[[Kategorie:1592]]
 
[[Kategorie:1592]]
 
[[Kategorie:1641]]
 
[[Kategorie:1641]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 17. 9. 2019, 15:09

Samuel ADAM z Veleslavína
Narození 15.4.1592
Úmrtí po 1641
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 28
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38747

ADAM z Veleslavína, Samuel, * 15. 4. 1592 ?, † po 1641 asi Praha, tiskař, vydavatel

Syn Daniela A. 1606–08 studoval na univerzitách v Herbornu, Heidelbergu a Marburgu. Získal dobré jazykové a hudební vzdělání. Po návratu se ujal otcovy tiskárny, kterou po sporech s otčímem Jonatou Bohutským získal 1613 do plného vlastnictví, když vyplatil dědické podíly svým příbuzným. Vydával většinou drobné české tisky, z větších se omezoval na přetisky knih vydaných otcem (Biblí česká, 1613; Koldínova Městská práva, 1618). Byl spoluzakladatelem hudebního sdružení Collegium musicum (1616), které mělo pěstovat hlavně zpěv. Účastnil se politického života. Jako horlivý evangelík podpořil 1618–20 protihabsburský odboj, hájil Fridricha Falckého a v bitvě na Bílé hoře byl praporečníkem stavovského vojska. Po porážce odboje uprchl přes Nizozemí do Anglie, kde vstoupil do vojska a přihlásil se ke kalvínství. Když se 1621 nedostavil po Lichtenštejnově výzvě před soud, byl v nepřítomnosti prohlášen za rebela a zbaven hrdla, cti a majetku. Tiskárna s domem připadla jezuitům. Manželka Lidmila zůstala s dcerou u sestry v Praze a po amnestii 1623 odjela do Norimberka, kam S. A. přesídlil. Asi 1628 se vrátil tajně do Čech a skrýval se v Nižboru u Berouna. Po zadržení si za pomoci císařského rady Jana Kavky z Říčan vyprosil u Ferdinanda II. milost. Usadil se v Milíně u Příbrami, přestoupil k římskokatolické víře a stal se Kavkovým sekretářem. Měl blízké styky s jezuitou V. I. Johanidesem, psal texty a skládal různé písně k církevním slavnostem. Kolem 1641 žil opět v Praze, kde patrně, neznámo kdy, zemřel.

L: OSN 26, s. 512; RHB 1, s. 41n. (kde další literatura); M. Bohatcová a kol., Česká kniha v proměnách staletí, 1990, s. 226n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jan Novotný