ADLA Zdeněk 1.6.1910-29.8.1990: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Zdeněk ADLA
 
| jméno = Zdeněk ADLA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Adla Zdenek portret.jpg
 
| datum narození = 1.6.1910
 
| datum narození = 1.6.1910
 
| místo narození = Záryby u Brandýsa nad Labem
 
| místo narození = Záryby u Brandýsa nad Labem
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 38
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 17. 9. 2019, 14:39

Zdeněk ADLA
Narození 1.6.1910
Místo narození Záryby u Brandýsa nad Labem
Úmrtí 29.8.1990
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 38
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38837

ADLA, Zdeněk, * 1. 6. 1910 Záryby u Brandýsa nad Labem, † 29. 8. 1990 Praha, publicista, spisovatel, politik

Pocházel z rodiny košíkáře. Po ukončení měšťanské školy se krátce učil malířem porcelánu v Teplicích a písmomalířem v Praze. V průběhu 1927 studoval na střední grafické škole, od 1928 pracoval jako kreslíř a grafik pro periodika KSČ (Rudé právo, Rozsévačka) a nakladatelství Karla Boreckého. 1929 vstoupil do KSČ a působil nejprve jako funkcionář pražského kraje, posléze v ústředí Komunistického svazu mládeže. Od 1930 začal přispívat do komunistického tisku a do časopisu Tramp. 1932–35 vydával vlastním nákladem knihy mladých levicových autorů (I. Bart, J. Dolina). Od 1934 byl reklamním malířem v obchodním domě Teta, kde vedle odborové činnosti vedl kulturně-politický T-klub. 1939 byl zatčen a vězněn na Pankráci, v Dachau a Buchenwaldu, kde 1942 založil komunistickou mládežnickou skupinu Bohema. 1945 působil v sekretariátu ÚV KSČ s úkolem založit Svaz politických vězňů a redigovat časopis Hlas osvobozených. V témže roce se stal členem Svazu československých novinářů, spolupracoval na obnově časopisu Svět sovětů, 1948–52 byl jeho šéfredaktorem. Tehdy vydal fotoalba věnovaná Stalinovi, Leninovi a sovětské karikatuře. 1952–56 byl dopisovatelem ČTK v Moskvě a přispíval články do Rudého práva, Obrany lidu, Literárních novin, Vlasty a dalších časopisů. 1956 se stal zástupcem šéfredaktora týdeníku Květy, 1959 byl pověřen funkcí propagačního a tiskového vedoucího výstavy Československé sklo v Moskvě. Po návratu nastoupil od 1960 tvůrčí dovolenou a věnoval se společně s manželkou Věrou A. tvorbě pro děti. 1962–70 pracoval jako šéfredaktor dětského časopisu Mateřídouška a s D. Slabou řídil Knihovničku Mateřídoušky. 1966 založil dětský časopis Sluníčko a do 1969 stál v čele jeho redakce. Po 1971 se věnoval pouze literární tvorbě. Od 1972 byl členem Svazu československých spisovatelů. Užíval pseudonymů Zdeněk Dlouhý, Zdeněk.

D: Kouzelná skříňka, 1960 (s Věrou A.); Krásná a slavná, 1961 (s Věrou A.); To neznáte Jiřinu, 1962; Kleopatra v kytaře, 1967; Pejskovy pohádky, 1969; Vyprávění o veliké zemi, 1977 (s Věrou A.); Kouzelníkova zahrada, 1976; Je to světový, táto!, 1980; V mrazech jabloně nekvetou, 1982; Můj prolhaný kůň, 1985.

L: J. Šnobr, Z. A, 1975; N. Sieglová, K 70. narozeninám Z. A., in: Literární měsíčník 1980, č. 6; LČL 1, s. 37; SČS 1, s. 13n.

P: LA PNP Praha.

Věra Brožová